Významná data vzpírání

1878	Markýz Alfred Pallavicini, rakouský šlechtic, se stal prvním vzpěračem s oficiálně překonanou hranicí 100 kg v nadhozu soupažném. V roce 1877 definoval 20 vzpěračských disciplín a sepsal jejich soutěžní pravidla. Je řazen mezi otce vzpírání v Rakousku a v Evropě. Položil základy k jednotné kvalifikaci vzpěračských disciplín.
1891	V Londýně se dne 28. 3. 1891 konalo I. MS za účasti 7 závodníků z 6 zemí. Zvítězil Levy Lawrence Edward (GBR). Vzpíralo se v osmiboji v jednoručních disciplínách a bez rozdílu vah.
1896	V Rotterdamu se konalo I. ME bez rozdílu vah. Soutěžilo se ve dvojboji, sestávajícího z tahu a nadhozu obouruč, další soutěží byl tah obouruč 70 kg na výdrž. Zvítězil Hans Beck (GER), který ve dvojboji dokázal 265 (130, 135) a v tahu na vytrvalost zvládl 70 kg 27x. V Athénách se konaly I. moderní Olympijské hry. V programu OH bylo zařazeno i vzpírání ve dvou disciplínách – nadhoz obouruč a jednoruč. Prvními OH vítězi se stali Jensen Viggo (DEN) a Elliot Launceston (GBR).
1898	Ve Vídni se v termínu 31. 7. – 1. 8. 1898 konalo II. MS za účasti 11 vzpěračů z 3 zemí. Vzpíralo se v desetiboji bez rozdílu vah a zvítězil Türk Wilheim (AUT).
1903	K.Brambachová vzepřela 105 kg nadhozem na dvě tempa a vytvořila světový rekord.
1904	Na III. OH se ve vzpírání soutěžilo v desetiboji a v nadhozu soupažném bez rozdílu vah..
1905	V Duisburgu ve dnech 10. – 12. 6. 1905 založena vzpěračská federace „Amateur – Atleten – Weltunion. Kongres rozdělil vzpěrače do třech HK: do 70 kg (lehká váha), do 80 kg (polotěžká váha), nad 80 kg (těžká váha). Pod názvem „Bohemia“ jsme se stali spolu s dalšími 15 národy členy v této první mezinárodní organizaci. V tomto roce se konalo MS v Berlíně, Duisburgu a Paříži. V Berlíně a Paříži se soutěžilo prémiově ve 3 HK – do 67,5 kg, do 80 kg a +80 kg. V roce 1905 Franz Veltum vyrobil první volně se protáčející osu činky pod technickým názvem VELTUM – BAR – BELL. Princip převzal Kaspar Berg a veřejnosti ji zdokonalenou představil v roce 1910 s klasickými kotouči o hmotnosti 20, 15, 10, 5, 2.5, 1.25 kg.
1911	MS se v tomto konalo dokonce 4x – Stuttgartu, Berlíně, Drážďanech a Vídni.
1912	Dne 15. 7. 1912 je na kongresu ve Stockholmu založena „Internationaler Weltverband für Schwerathletik“, přítomni delegáti 12 národů.
1913	Ve dnech 6. – 7. 6. 1913 na kongresu v Berlíně je přejmenována světová federace vzpírání na „Internationaler Amateur – Weltverband für Schwerathletik“, přítomni delegáti 9 národů. Náš arch. Rudolf Schindler je zvolen za člena této organizace. Bylo přijato rozšíření HK: do 60 kg (pérová), do 67.5 kg (lehká), do 75 kg (střední), do 82.5 kg (polotěžká), nad 82.5 kg (těžká).
1920	Dne 23. 8. 1920 byla v Antverpách světová federace vzpírání přejmenována na „Fédération Internationale Haltérophile“. Přítomni delegáti 11 států. Úřední jazyk francouzština. President Jules Rosset (Francie). Na OH se vzpíralo ve trojboji – trh a nadhoz jednoruč, nadhoz soupažně.
1924	Dne 25. 7. 1924 za přítomnosti delegátů ze 14 zemí zasedal v Paříži olympijský kongres, kde byl členem FIH zvolen náš Josef Purckner. Na OH se vzpíralo v pětiboji – trh a nadhoz jednoruč, tah, trh a nadhoz soupažně. Vzpíralo se pod širým nebem na dvou prknech (koulová a nakládací činka). Počínaje termínem 1. 1. 1925 byly ze soutěží odstraněny koulové činky.
1928	Dne 30. 7. 1928 na olympijském kongresu FIH v Amsterodamu, Josef Purckner obhájil svoji funkci v této organizaci. Olympijské soutěže se budou konat pouze v olympijském trojboji (tah, trh a nadhoz soupažný). Každý ze zúčastněných států na OH mohl postavit na každé HK dva závodníky.
1932	Dne 1. 8. 1932 na olympijském kongresu FIH v Los Angeles byl do funkce vicepresidenta této organizace zvolen František Menšík.
1936	Dne 6. 8. 1936 na olympijském kongresu FIH v Berlíně František Menšík svoji funkci obhájil. V roce 1937 byl v Paříži zvolen do nově založené komise rozhodčích. Na kongresu usneseno – po překonání světového rekordu se musí ještě na prkně vzpěrač i činka oficiálně převážit.
1937	S výjimkou válečných let 1939 – 1945 a olympijských let se od roku 1937 konalo MS již pravidelně každý rok. V olympijských letech 1964, 1968, 1972, 1976, 1980 a 1984 se MS stalo součástí OH.
1946	Ve dnech 17. – 18. 10. 1946 se v Paříži u příležitosti MS konal kongres FIH, kde byl František Menšík opětovně zvolen do funkce vicepresidenta a do komise rozhodčích. Kongres rozhodl k termínu od 1. 1. 1947 o registraci světových rekordů v olympijském trojboji a šesté HK do 56 kg (bantam).
1948	Dne 7. 8. 1948 obhájil na olympijském kongresu FIH v Londýně František Menšík funkci vicepresidenta. Naši representanti ve vzpírání se OH nezúčastnili. Kongres stanovil počty startujících. Za každý stát mohl v jedné HK startovat pouze 1 závodník.
1950	Kongres FIH v Paříži rozhodl k 1. 1. 1951 o dalším rozšíření HK: do 56 kg (bantam), do 60 kg (pérová), do 67.5 kg (lehká), do 75 kg (střední), do 82.5 kg (polotěžká), do 90 kg (lehkotěžká), nad 90 kg (těžká).
1951	Dne 28. 2. 1951 byla v Buenos Aires založena “Pan-American Weightlifting Federation”.
1952	Dne 23. – 24. 7. 1952 na olympijském kongresu v Helsinkách byl František Menšík zvolen do komise rozhodčích. Kongres přijal do svých řad kulturistiku a přejmenoval název federace na “Fédération Internationale Haltérophile et Culturiste”, FIHC.
1955	Prvním vzpěračem s překonanou hranicí 500 kg v olympijském trojboji se stal dne 16. 10. 1955 v Mnichově Paul Anderson (USA) výkonem 512.5 kg.
1956	Dne 22. 11. 1956 na olympijském kongresu v Melbourne byl za člena FIH zvolen Bedřich Poula. Svoji funkci obhájil na olympijských kongresech v roce 1960 v Římě a v roce 1964 v Tokiu se začleněním do technické komise.
1957	Na kongresu v Teheránu dne 7. 11. 1957 se sjednotily se parametry os činky: průměr osy 28 mm; vzdálenost mezi kotouči 1.31 m; výška od země 21 cm; délka osy 2.20 m.
1958	Na kongresu 24. 5. 1958 v Tokiu odsouhlaseno založení „AsianWeightlifting Federation” (AWF) a bylo přijato olympijské bodování 7-5-4-3-2-1 za 1. – 6. místo (pro OH).
1960	Prvním vzpěračem s překonanou hranicí 200 kg v nadhozu se stal dne 10. 9. 1960 v Římě Yuri Vlasov (URS) výkonem 202 kg.
1962	Od 1. 1. 1962 jsou registrovány světové rekordy juniorů do 20 let.
1964	Soutěžilo se v sedmi HK: 56, 60, 67,5, 75, 82,5, 90, +90 kg v olympijském trojboji (tah, trh a nadhoz soupažný). Výkonnostní limity: 290, 297.5, 345, 357.5, 385, 390, 402.5 kg. Musely být splněny v období 1. 1. – 31. 8. 1964. Jednotlivé HK byly rozděleny do dvou skupin, skupina „B“ začínala v 10.00 a skupina „A“ v 16.00 hodin.
1967	Prvním vzpěračem, který překonal hranici 200 kg v tahu, se stal dne 18. 6. 1967 v Sofii Leonid Zhabotinsky výkonem 201.5 kg. MS se v tomto roce z politických důvodů nekonalo. V Mexiku City se pořádaly předolympijské hry, kterých zúčastnila celá světová špička. V roce 1967 MOV ustanovil lékařskou komise pro boj proti dopingu. První dopingové kontroly byly provedeny na ZOH v Grenoblu v roce 1968. Všech 86 provedených testů bylo negativních. Na OH v Mexiku, bylo provedeno 667 testů, jeden test pozitivní na alkohol. V Mnichově, bylo provedeno již 2079 odběrů, z toho 7 pozitivních na různé látky. V roce 1975 byly anabolické steroidy zařazeny mezi zakázané látky MOV. V Montrealu bylo provedeno 786 testů, z tohoto množství bylo 11 pozitivních. V ČSSR ve vzpírání byly tyto testy prvně provedeny v roce 1977 na mistrovství ČSSR mužů v Bohumíně.
1968	Dne 11. 10. 1968 byl na olympijském kongresu FIHC zvolen do funkce vicepresidenta Bedřich Poula. V letech1972, 1976 a 1980 svoji pozici obhájil. Došlo opět k rozšíření HK: do 52 kg (muší), do 56 kg (bantam), do 60 kg (pérová), do 67.5 kg (lehká), do 75 kg (střední), do 82.5 kg (polotěžká), do 90 kg (lehkotěžká), do 110 kg (těžká), nad 110 kg (supertěžká). Mezinárodní federace vzpírání (FIHC) přejmenována zpět na „Fédération Internationale Haltérophile“ (FIH), kulturistika se osamostatnila. Schváleny gumové (pogumované) kotouče na činku.
1969	Na ME-MS ve Varšavě obdrželi závodníci oficiální medaile i za jednotlivé disciplíny. Toto pravidlo neplatí pro Olympijské hry. Za jednotlivé disciplíny se medaile na ME neoficiálně udělovali již od roku 1965.
1970	Prvním vzpěračem, který překonal hranici 600 kg v olympijském trojboji, se stal dne 18. 3. 1970 v Misku Vasili Alexeev (URS).
1971	Dne 17. 11. 1971 byl na kongresu FIH v Limě zvolen Bedřich Poula do funkce presidenta technické komise, kterou obhájil v letech 1972, 1976.
1972	Olympijský kongres FIH v Mnichově rozhodl v poměru hlasů 33: 13 k 31. 12. 1972 o zrušení tahu soupažného a tím i zrušení olympijského trojboje. FIH přejmenován na „International Weightlifting Federation“ (IWF). Svoji premiéru na OH zde měli pogumované kotouče. Prvně je použil BERG na Panamerických hrách v roce 1967. V průběhu olympijských her (5. 9. 1972) při teroristickém útoku na izraelské sportovce palestinskou organizací „Černé září“ zahynuli také vzpěrači Zeev Friedman (28 let), Josef Romano (32 let), David Berger (28 let) a rozhodčí Jakob Springer (52 let).
1974	Olympijský řád (založen 1974) je udělován žijící osobě, nemůže však být udělován aktivnímu členu MOV; má tři stupně (zlatý, stříbrný a bronzový). Stříbrnou variantu v roce 1985 obdržel Bedřich Poula, bývalý předseda ČSSV.
1975	Ve dnech 5. – 12. 7. 1975 se v Marseille konalo I. ME-MS juniorů do 20 let.
1976	Byly opět rozšířeny k 1. 1. 1977 HK: do 52, 56, 60, 67.5, 75, 82.5, 90, 100, 110, +105 kg. Bylo rozhodnuto – při vytvoření světového rekordu se již činka nebude převažovat, světový rekord se překonává násobkem 2,5 kg, světový rekord bude přiznaný tomu, kdo jej překoná jako první, čas mezi pokusy se zkracuje na 2 minuty, vážení závodníků začíná 2 hodiny před začátkem soutěže, věk juniorů se bude určovat podle roku narození, v budoucnosti se budou vyrábět kotouče na činku o váze 50 kg, na MS dostanou družstva doplňkové body za pořadí závodníků v trhu a v nadhozu stejně jako ve dvojboji. Zrušeny názvy HK, zůstává pouze číselné označení. Prvním vzpěračem s překonanou hranicí 200 kg v trhu se stal dne 25. 5. 1976 v Sofii Khristo Plachkov výkonem rovných 200 kg. Prvním vzpěračem s nadhozem 250 kg se stal dne 11. 4. 1976 v Berlíně Gerd Bonk (GDR) výkonem 252.5 kg. Dodatečně byli z důvodu prokázaného dopingu diskvalifikováni z 1. místa v HK do 67,5 kg Zbigniew Kaczmarek (Polsko) a v HK do 110 kg Valentin Christov (Bulharsko), z 2. místa HK do 82,5 kg Blagoj Blagoev (Bulharsko), ze 4. místa Philip Grippaldi HK 90 kg (USA), z 5. místa HK 75 kg Dragomir Cioroslan (Rumunsko), 110 kg Mark Cameron (USA) a z 6. místa Petr Pavlásek (nad 110 kg).
1978	Dne 10. 3. 1978 vznikla „Weightlifting Federation of Africa”.
1980	V důsledku vojenské agrese SSSR v Afganistánu, OH bojkotovali mezi jinými USA, Japonsko, Kanada, Spolková republika Německo, celkem 67 zemí. Dne 6. 9. 1980vznikla“Oceania Weightlifting Federation”.
1981	Počínaje rokem 1981 si IWF vyhrazuje právo udělovat licence výrobcům činek, které tím získávají certifikát, umožňující jejich použití, na mezinárodních soutěžích.
1983	Dne 20. 10. 1983 na zasedání exekutivy IWF v Moskvě schváleno zařazení vzpírání žen v těchto HK: do 44, 48, 52, 56, 60, 67.5, 75, 82.5, nad 82.5 kg. Stefan Topurov (BUL) se stal prvním vzpěračem, který nadhodil trojnásobek své tělesné váhy. Stalo se tak 24. 10. 1983 v Moskvě. Při váze 60 kg nahodil 180 kg. Dne 23. 3. 1986 se v Budapešti za účasti 23 žen z 5 zemí uskutečnil pravděpodobně první mezinárodní turnaj žen.
1984	Dne 27. 7. 1984 byl na kongresu IWF Bedřich Poula zvolen doživotním čestným vicepresidentem IWF. Naim Suleymanov (BUL) se stal druhým vzpěračem, který nadhodil trojnásobek své hmotnosti. Při váze 56 kg nadhodil 168 kg. Stalo se tak 27. 4. 1984 ve Vitorii. Ve shodném roce zlepšil svůj WR na 170 a 170.5 kg. Na mezinárodním turnaji ve Varně dne13. 9. 1984 Alexandr Varbanov (BUL) jako první vzpěrač v historii nadhodil v HK do 67,5 kg 200 kg. V reakci na bojkot USA a dalších 64 států z olympijských her v Moskvě v roce 1980, SSSR a dalších 16 států, olympijské hry bojkotovali. Socialistický tábor byl zastoupen pouze Rumunskem a Čínou. Z první stovky nejlepších vzpěračů, chybělo 94 závodníků, z předchozího roku chyběli všichni mistři světa a 29 z 30 medailistů. V termínu 12. – 16. 9. 1984 se konala pod názvem „Černé moře“ truc olympiáda (vzpěračů) socialistického tábora ve Varně v Bulharsku, kde bylo překonáno 30 světových rekordů.
1987	Ve dnech 30. 10. – 1. 11. 1987 se konalo v Dayton Beach (USA) I. MS žen, kterého se zúčastnilo 100 závodnic z 22 zemí. Neno Terziiski se stal třetím vzpěračem v pořadí, který zvedl trojnásobek své hmotnosti a zároveň překonal Naima výkonem 171 kg. Stalo se tak na MS v Ostravě 6. 9. 1987. Exekutiva IWF rozhodla na kongresu při MS v Ostravě možnosti zvýšení z prvého na druhý pokus o 2,5 kg.
1988	Dne 1. 12. 1988 byl do funkce člena IWF zvolen ing. Jaromír Vítek. Na OH v Soulu dosáhl Naim Sulejmanoglu v HK do 60 kg výkonu 342.5 (152.5, 190), který je experty považován za nejkvalitnější výkon v historii vzpírání. Na MS žen v Jakartě v roce 1988 Cheng Jinling (CHN) nadhodila jako první žena dvojnásobek své tělesné váhy (44 kg) výkonem 90 kg. Changmei Han (CHN) se stala první ženou s trhem 100 kg. Stalo se tak 4. 12. 1988 v Jakartě v HK +82,5 kg.
1989	V Aalborgu (DEN) se konaly II. World Games Masters se zařazeným vzpíráním v programu. Na zasedání Executive Board v Tenerife v roce 1989 byla zrušena možnost doplňkových 4. pokusů. Po překonání světového rekordu musí následovat dopingová kontrola, jinak není WR uznán. Tamtéž rozhodnuto, pokud závodník nastupuje na pokus po svém předešlém, dostává 2 minuty.
1991	Na kongresu IWF v Atlantě byly určeny soutěže, na kterých byla možnost překonání WR. Jednalo se o OH-MS-kontinentální mistrovství a hry, Gala soutěže pod patronací IWF.
1992	Dne 15. 11. 1992 kongres IWF konaný v Puerto de la Cruz (Tenerife) rozhodl z důvodu boje proti dopingu změnit HK: do 54, 59, 64, 70, 76, 83, 91, 99, 108, +108 kg (muži); do 46, 50, 54, 59, 64, 70, 76, 83, +83 kg (ženy). Místo světových rekordů byly technickou komisí IWF určeny tkzv. „Světové standarty“, od kterých se následně začaly překonávat světové rekordy.
1995	Ve Varšavě se v termínu 9. – 16. 7. 1995 konalo I. MS juniorek do 18 let. V rámci MS 1995 proběhla kvalifikace na OH 1996. Další kvalifikace proběhly v roce 1996 na kontinentálních mistrovstvích.
1996	Exekutiva MOV v Cancúnu (Mexiko) rozhodla o zařazení vzpírání žen do programu OH 2000, za předpokladu, že celkový počet startujících (muži + ženy) nepřesáhne 250 sportovců.
1997	Na kongresu IWF v Kapském městě bylo rozhodnuto snížit k 1. 1. 1998 z důvodu zařazení ženského vzpírání do programu OH 2000 počet HK: do 56, 62, 69, 77, 85, 94, 105, +105 kg (muži); do 48, 53, 58, 63, 69, 75, +75 kg (ženy). V roce 1997 přichází IWF s novými parametry pro ženské vzpírání. Osa činky má délku 2010 mm, průměr osy činky je 25 mm, hmotnost 15 kg.
1998	V roce 1998 se konalo za účasti 37 žen z 11 států a 50 mužů z 11 států 1. World Championships for University and College Students.
1999	Kvalifikace na OH probíhala na MS v roce 1999 v Athénách a kontinentálních mistrovstvích v roce 2000. IWF určila maximální počty startujících z jednoho státu, v ženách čtyři závodnice, v mužích osm závodníků. Při kvalifikaci (MS v Athénách 1999) startoval rekordní počet 395 závodníků z 85 států a 231 závodnic z 51 států. Celkem 626 startujících.
2000	První start žen na OH v Sydney. Tři bulharští vzpěrači dopovali (furosemid), byli diskvalifikováni a museli vrátit medaile. Jednalo se o Ivana Ivanova (2. místo v HK do 56 kg), Sevdalina Mincheva (3. místo v HK do 62 kg) a Izabelu Dragněvu (1. místo v HK do 48 kg). Po těchto případech byla rozhodnutím IWF vyloučena celá bulharská reprezentace a měla odcestovat, ale nakonec zůstala a vybojovala ještě další medaile.
2004	Kvalifikace probíhala při MS v roce 2003 ve Vancouveru a kontinentálních mistrovstvích v roce 2004. Maximálně bylo možné v těchto kvalifikacích vybojovat v rámci jednoho státu 6 míst pro muže a 4 místa pro ženy. Dimas Pirros vybojoval svoji čtvrtou olympijskou medaili a to se v minulosti dokázal pouze Norbert Schemansky (USA), Ronny Weller (GER), Nikolay Pechalov (CRO).
2008	Kvalifikace na OH byla poměrně složitá. Povolen maximální počet startujících 6 mužů a 4 ženy z jednoho státu. Boje o účast začaly již v roce 2006 na MS v Dominikánské republice. V následujícím roce 2007 se MS a další část kvalifikace uskutečnila v Chiang Mai (Thajsko). Poslední kvalifikace proběhly v rámci kontinentálních mistrovství v roce 2008. Prvně na OH bylo uplatněno pravidlo 1 kg, na soutěžích IWF bylo zavedeno v roce 2005. Nepřekonané standarty v tabulkách světových rekordů byly k 30. 6. 2008 nahrazeny nejlepšími dosaženými výkony. Každá HK již měla na OH ve všech disciplínách platný světový rekord. Bulharská delegace měla opět velké problémy s dopingem. Celkem jejich 11 vzpěračů (8 mužů a 3 ženy) bylo před OH pozitivně testováno na zakázané prostředky. Bulharská federace dostala od IWF pokutu 465.000 USD a jejich výprava byla NOV Bulharska z OH odvolána.V kvalifikacích vybojovali 6 + 2 míst pro M/W, které IWF dodatečně rozdělila mezi nekvalifikované státy. Pět mužů a šest žen neprošlo mimosoutěžní kontrolou začátkem března v reprezentaci Řecka, kdy byl v jejich moči nalezen zakázaný methyltrienolon. Trest dostali nejen vzpěrači, ale také národní federace. IWF sankci nijak neupřesnila, ale podle informací nejmenovaného řeckého funkcionáře udělila svazu pokutu ve výši 290.000 eur. Po dohodě s IWF na start z reprezentace Řecka nastoupili pouze 3 muži a 1 žena. Ve dnech 25. – 28. 11. 2008 se konalo I. FISU World University Championships za účasti 56 žen z 23 států a 103 mužů z 29 států. Ve dnech 20. – 24. 5. 2009 se konalo v Chiang Mai I. MS juniorů do 17 let za účasti 143 juniorek z 30 zemí a 202 juniorů ze 42 států. Soutěž byla zároveň kvalifikací na I. OH mládeže do 18 let (vzpírání do 17 let).
2010	První Olympijské hry mládeže se konaly ve dnech 14. - 26. 8. 2010 v Singapuru. Startovalo 3 524 sportovců ve věku 14 – 18 let, z toho 1 678 žen, z 204 států, ve 26 sportech a 201 soutěžích. Náš sport dostal přidělen velmi omezený počet míst a z tohoto důvodu došlo i k redukci počtu hmotnostních kategorií, kterých bylo pět v juniorkách (48, 53, 58, 63, +63 kg) a v šest juniorech (56, 62, 69, 77, 85, +85 kg). Startovalo 45 děvčat z 39 zemí a 58 závodníků ze 49 států.
2012	Ke startu na OH mělo nastoupit 156 mužů a 104 žen, celkem 260 účastníků vzpěračských soutěží z 84 států (W+M). Jedna země mohla maximálně vybojovat 6 míst pro muže a 4 místa pro ženy. Kvalifikace probíhala na MS v letech 2010 a 2011. Do bojů o kvalifikační místa každá zúčastněná země mohla nahlásit pouze 6 mužů a 4 ženy, ke startu na MS však mohla každá země nominovat plný počet závodníků a závodnic (8+7). Další možností pro státy, které se nekvalifikovaly z MS, byla kvalifikace z kontinentálních mistrovství.

Výsledky

Výsledky, komentáře soutěží, rekordy, přestupy, hostování