Olympijské hry, nejslavnější všenárodní řecké hry, se konaly v Olympii v Élidě v západním Peloponnésu v posvátném okrsku Diovým, zvaném „altis“ (háj). Rok 776 př. n.l., který se uvádí jako počátek her v souvislosti s tím, že byl vzat za základ řecké chronologie počítání let. Není rokem vzniku her, ty jsou určitě starší; jeho význam byl v tom, že se poprvé začala zapisovat jména vítězů a vést o nich chronologické záznamy. Prvním zapsaným vítězem se stal élejský aristokrat Koroibos. Čtyřleté období mezi konáním her se používalo jako jednotka času.
Olympijské hry zrušil v roce 394 n. l. římský císař Flavius Theodisius I. (Magnus), který vládl v letech 379 – 395. V roce 393 se konala poslední, v pořadí 293. Olympiáda.
Za 1169 let konání starověkých Olympijských her se jich uskutečnilo 293 a zvítězilo na nich 4 237 sportovců.
První novodobé olympijské hry se konaly v roce 1896 v Athénách. O vznik se zasloužil devětadvacetiletý francouzský aristokrat Pierre de Coubertin (1. 1. 1863 – 2. 9. 1937). Ve dnech 5. – 21. 8. 2016 se budou konat v Rio de Janeiro v pořadí novodobé historie již XXXI. Olympijské hry.Motto těchto her „Viva sua paixão“(Žij pro svou vášeň). Na OH se bude soutěžit ve 28 sportech a 306 soutěžích.Vzpírat se bude v RIOCENTRU – pavilon 2 pro 6 500 diváků ve dnech 6. – 16. 8. 2016. Volný den 11. 8. (čtvrtek). Do soutěže se kvalifikovalo 156 mužů a 104 žen, celkem 260 závodníků a závodnic. Kvalifikace proběhla na MS v letech 2014, 2015 a kontinentálních šampionátech v letošním roce.Soutěžit se bude ve dvojboji (trh a nadhoz) v hmotnostních kategoriích: ženy 48, 53, 58, 63, 69, 75, +75 kg; muži 56, 62, 69, 77, 85, 94, 105, +105 kg. Maximální kvóta pro reprezentaci jednoho státu je stanovena na 6 mužů + 4 ženy.
Počet účastníků LOH (1896 – 2012) 109 500, z toho 83 853 mužů a 25 647 žen z 226 zemí. V počtu medailí (1896 – 2012) vedou USA 979+759+669=2 407 ks, před SSSR 395+319+296=1 010 ks a Velkou Británií 241+285+272=798 ks.
Čechy reprezentovalo (1900 – 1912) 66 sportovců, kteří vybojovali 0+1+4 medailí, Československo (1920 – 1992) 1 619 sportovců, kteří vybojovali 49+49+45 medailí, Česko (1996 – 2012) 489 sportovců, kteří vybojovali 14+15+14 medailí. Celkem 2 173 našich olympioniků a 63+65+63=191 medailí. Soutěže se konali v 51 sportech a 641 disciplínách. Podle Olympijské charty jsou OH soutěžemi mezi jednotlivci a družstvy, nikoli mezi státy. Hry letní olympiády mohou trvat maximálně 16 dní, zimních her 12 dní. Na program her mohou být zařazeny jen sporty, které MOV uznal za olympijské. Kromě toho může organizační výbor zařadit na program OH maximálně dva sporty uznané MOV jako ukázku.
V novodobých OH ve vzpírání registrujeme 3305 startujících a 155 olympijských vítězů (2012) v kategorii mužů. Počet zúčastněných států ve vzpírání k OH 2012 je 148. Statistika se týká období 1896 – 2012, bez OH mládeže v letech 2010 a 2014. Soutěže nedokončilo 473 mužů (14%) a 34 žen (9%).
Celkem 100 vícenásobných olympijských medailistů. Čtyři závodníci zvítězili 3x. Všem vévodí Pyrros Dimas (GRE), který vybojoval 3x zlato a jeden bronz. Následují tři závodníci se třemi zlatými Naim Sülejmanoglu (TUR), Akakios Kakiasvilis (GRE), Halil Mutlu (TUR).
V ženách v období 2000 – 2012 registrujeme 361 startujících a 26 olympijských vítězek. Dvě závodnice zvítězily 2x – Chen Yanqing a Liu Chunhong (obě CHN) v letech 2004 a 2008. Celkem 60 států vybojovalo medaili. Československo je na 24. místě s 3+2+3.
Naše vzpěračská reprezentace vyslala na olympijské hry 57 závodníků, z tohoto počtu jsme zaznamenali deset dvojnásobných účastí: Josef Hantych (1936, 1952), Václav Pšenička ml. (1952, 1956), Zdeněk Otáhal (1960, 1964), Hans Zdražila (1964, 1968), Petr Pavlásek (1972, 1976), Dušan Drška (1976, 1980), Anton Baraniak (1980, 1988), Miloš Čiernik (1988, 1992), Jiří Zubrický (1988, 1992), Jiří Orság (2012, 2016) a čtyři trojnásobné účasti: Jaroslav Skobla (1924, 1928, 1932), Václav Pšenička st. (1928, 1932, 1936), Ondrej Hekel (1968, 1972, 1976), Rudolf Strejček (1972, 1976, 1980).
Naši vzpěrači nestartovali na OH v letech 1896, 1904, 1948 a 1984. Vzpírání nebylo na OH zařazeno v letech 1900, 1908 a 1912. Ve válečných letech 1916, 1940 a 1944 se OH nekonaly.
Na OH ve vzpírání zvítězili: Jaroslav Skobla (1932), Hans Zdražila (1964), Ota Zaremba (1980); stříbrné medaile: Václav Pšenička st. (1932, 1936); bronzové medaile: Bohumil Durdis (1924), Jaroslav Skobla (1928), Dušan Poliačik (1980).
Myšlenka pořádat letní a zimní paralympiády vznikla z her organizovaných v roce 1948 v Stoke Mandeville Hospital v Buckinghamshiru, což bylo sanatorium pro zraněné vojáky z II. světové války.
Našich 19 vzpěračů překonalo na OH v období 1920 – 2012 celkem 74 olympijských rekordů |
|||||
11x |
Jaroslav Skobla |
2x 1924, 3x 1928, 6x 1932 |
2x |
František Fischer |
1924 |
10x |
Václav Pšenička st. |
2x 1928, 4x 1932, 4x 1936 |
2x |
František Vitásek |
1928 |
8x |
Ota Zaremba |
1980 |
2x |
Josef Vacek |
1928 |
7x |
Hans Zdražila |
6x 1964, 1x 1968 |
2x |
Dušan Poliačik |
1980 |
6x |
Antonín Hrabě |
1924 |
1x |
Josef Tomáš |
1924 |
5x |
Bohumil Durdis |
1924 |
1x |
Josef Brumlík |
1936 |
4x |
Ludvík Wagner |
1920 |
1x |
Miroslav Kolařík |
1968 |
4x |
Zdeněk Otáhal |
1964 |
1x |
Ondrej Hekel |
1972 |
3x |
Jaroslav Dvořák |
1920 |
1x |
Rudolf Strejček |
1972 |
3x |
Anton Baraniak |
1980 |
|
|
|
Karel Prohl