Estonský olympijský výbor vydal stříbrnou medaili k 100. výročí prvního olympijského vítězství estonského sportovce. Stalo se tak na olympijských hrách v Antverpách v roce 1920. Zlatou medaili vybojoval vzpěrač Alfred Neuland (*10. října 1895 Valga – †16. listopadu 1966 Tallinn) v hmotnostní kategorii do 67,5 kg výkonem 257.5 (72.5, 75, 110). Vzpíralo se v trojboji, který se skládal z trhu + nadhozu jednoruč (opačnou rukou) a nadhozu soupažným. Alfred na následné olympiádě v Paříži (1924) ještě přidal v HK do 75 kg stříbrnou medaili s výkonem 455 (82.5, 90, 77.5, 90, 115). 

 

Tentokrát se vzpíralo v pětiboji, který sestával z trhu + nadhozu jednoruč, tahu, trhu a nadhozu vše soupažně. V roce 1922 zvítězil na mistrovství světa Tallinnu. V průběhu své sportovní kariéry vytvořil pět světových rekordů. Stal se průkopníkem úchopu osy činky na „zámek“. Zpočátku mu rozhodčí pokusy se „zámkem“ neuznávali. Pravidla tuto techniku však nezakazovala a v krátkém čase se tato novinka ujala. V roce 1921 začal podnikat, vlastnil obchod s rybářským zbožím. V I. světové válce velitel obrněného vozu.  Po II. světové válce se stal v Tallinnu ředitelem sodovkárny. V roce 1995 mu byl v rodném městě Valga postaven pomník.

 

Stříbrná medaile o ryzosti 999/1000  je ražena v počtu 10 000 kusů ve tvaru poštovní známky s nominální hodnotou 13 € a s etují se prodává za 20 €.Ústředním motivem je podobizna vzpěrače Alfreda Neulanda s šerpou přes rameno ozdobenou sportovními medailemi, tak jak bylo v té době zvykem. U příležitosti mistrovství Evropy juniorů v Tallinnu v roce 2013 byla vydána pamětní pohlednice s dalším estonským olympijským vítězem (Mnichov 1972) Jaanem Taltsem a známkou, která nese portrét Alfreda Neulanda.

 

 

Pramen: Geoff Berkeley (Insidethegames)

 

Karel Prohl