Krátká rekapitulace vývoje hmotnostních kategorií ve vzpírání

Podívejme se krátce na vývoj hmotnostních kategorií v ozvěně na poslední změnu, kterou se musíme jako světová federace pokusit zvrátit zhoubnou praxi dopingu v našem sportu. Dopingová katastrofa, která nás potkala po reanalýze odběrů z OH 2008 a 2012 se 49 pozitivními, z mistrovství světa v roce 2015 (Houston) s 24 pozitivními a kdy prakticky celé reprezentační kolektivy byly zachyceny v mimo soutěžních odběrech (GRE 2008, BUL 2008+2015, AZE 2013, KAZ 2013), došla Mezinárodnímu olympijskému výboru (IOC) trpělivost a pro OH 2020 nám snížil počet HK na sedm pro M+W a počet míst o 64 na 196 startujících. V případě, že v polovině června 2018 nepřesvědčíme IOC o totální změně v přístupu k dopingu, budeme z olympijských her 2024 vyloučeni.

Častější zprávy o soutěžích ve vzpírání u nás máme k dispozici z doby po roce 1890. Vzpíralo se bez uvedení hmotnostní kategorie (HK). Účastníci soutěží se nevážili, zřetelnou výhodu měli těžší závodníci. Převládalo vytrvalostní vzpírání, vážily se pouze činky. Pokud docházelo k vážení závodníků, mělo v duelech zdůraznit jejich výrazný rozdíl v hmotnosti, pokud se jednalo o zvlášť velkého obra, mělo vážení ohromit diváky naváženou sumou. Startovalo se tudíž bez rozdílu vah s předpokladem, že se soutěží zúčastňují převážně těžké váhy.

První zprávu o rozdělení závodníků do hmotnostních kategorií jsem našel v „Historii vzpěračského sportu“ (František Menšík) z 1. 6. 1902, kdy ČAAU vypisuje turnaj pro lehkou a těžkou váhu, bohužel bez uvedení kilogramů. Protože HK ve vzpírání a zápase se v začátcích shodovaly, pravděpodobně se jednalo o HK do 75 kg a přes 75 kg, které jsou v Historii uvedeny pro stejný turnaj. Téměř na všech turnajích a soutěžích se v těchto dobách zápasilo a vzpíralo. Přestože některé soutěže již byly vyhlašovány v předem daných HK, souběžně a mnohem častěji se vzpíralo i bez rozdílu vah. V zápase docházela k extrémům, kdy vítěz lehké váhy (např. do 85 kg) se utkal o titul celkového vítěze s vítězem těžké váhy (nad 85 kg).

K prvnímu zaznamenanému vítězství o tělesnou váhu došlo na IV. mezinárodních závodech ČAK Hellas v Brně v roce 1903 mezi Gustavem Frištenským (Hellas Brno) a Martinem Císařem (KA Meteor Praha). Soutěžilo se bez rozdílu vah. V disciplíně vzpírání 100 kg na vytrvalost o mistrovství Moravy zvítězil Frištenský nad Císařem lehčí tělesnou vahou, když oba zvládli 13x 100 kg. Závodníky přítomní rozhodčí zvážili až po soutěži.

V roce 1904 uspořádal K. A. Žižka pod vlajkou Č. A. A. U. (Česká athletická amatérská unie) v Praze mistrovství Čech ve vzpírání a zápase již ve třech HK do 68 kg, 80 kg a přes 80 kg. V roce 1907 se konalo pod vlajkou Č. A. A. U. První mezinárodní mistrovství zemí koruny České v HK do 70, 85 a přes 85 kg. O dva roky později konkurenční Č. A. S. (Český athletický svaz pro království České) vypsal mistrovství Čech ve čtyřech HK – do 60, 70, 80 a přes 80 kg. V roce 1914 Ú. S. T. A. (Ústřední svaz těžké athletiky) vypsalo mistrovství Čech již v mezinárodně uznávaných HK – do 60, 67.5, 75, 82.5 a přes 82.5 kg.

Mistrovství světa v letech 1891, 1898, 1899, 1903, 1904 a 1905 (Duisburg) se konalo bez rozdílu HK. K prvnímu rozdělení na HK došlo na VI. MS v Berlíně v roce 1905, soutěžilo se ve třech HK – do 67.5, 80 a přes 80 kg. Soutěžní podmínky následujících MS byly rozdílné. K určité stabilizaci došlo v letech 1911 a 1913, kdy se na pěti MS soutěžilo v HK do 60, 67.5, 82.5 a přes 82.5 kg. V těchto pionýrských dobách vyhlašovaly mistrovství světa (Evropy) kluby nebo národní svazy. Stávalo se, že MS se v jednom roce konalo vícekrát. Například v roce 1911 Stuttgart, Berlín, Drážďany a Vídeň. Klasické a závazné pro všechny členy FIH – HK do 60, 67.5, 75, 82.5, nad 82.5 kg, přichází s MS ve Vídni (1920). Všechna mistrovství světa z let 1891 – 1920 (I. – XX.) byla v naší historii označována UNOFFICIAL WORLD CHAMPIONSHIPS (neoficiální mistrovství světa). První oficiální se konalo v roce 1922 v Tallinnu. Později byly neoficiální MS uznány a IWF posunula první MS do roku 1891 (Londýn). V roce 2018 se bude konat v pořadí 84. Mistrovství světa. Další HK byly postupně doplňovány. Viz tabulka. Pro ME-MS a národní turnaje platí, že v letech 1911 – 1913 část pořadatelů si určovala limity svých HK, část pořadatelů přebírala mezinárodně stále populárnější pozdější klasiku 60, 67.5, 75, 82.5 a přes 82.5 kg. 

Mistrovství Evropy v letech 1896, 1897, 1898, 1900, 1901, 1903, 1904, 1905, 1906 a 1907 (I. – V. +VII. – X. + XII.) se konalo bez rozdílu vah. I zde musíme zdůraznit, že některé evropské šampionáty se v jednom roce konaly vícekrát a na několika místech. K prvnímu rozdělení na HK došlo v roce 1902 na VI. ME v Haagu. Soutěžilo se v HK do 67.5, 75 a 82.5 kg. Zajímavé rozdělení, které pravděpodobně vylučovalo vzpěrače vážící nad 82,5 kg (připouštím chybu ve zdroji). V letech 1907, 1909 a 2x 1911 (XI. – XIII. – XV. – XVI.) se ME konalo v HK do 67.5 a nad 67.5 kg. V pořadí XVII. a XIX. ME v letech 1912 – 1914 mělo již ve svém programu klasické HK do 60, 67.5, 75, 82.5 a nad 82.5 kg. Mistrovství Evropy I. – XIX. konané v letech 1896 – 1914 byly označovány UNOFFICIAL EUROPEAN CHAMPIONSHIPS (neoficiální mistrovství Evropy). První oficiální se konalo v roce 1921 v Offenbachu v klasických HK. Později byla neoficiální ME uznána a EWF posunula historii evropských šampionátů do roku 1896 (Rotterdam). V roce 2018 se konalo v pořadí 97. Mistrovství Evropy.   

K velké a zásadní změně v HK dochází v roce 1993. Doping ve vzpírání dosáhl takových rozměrů, že hrozilo vyřazení vzpírání z programu olympijských her. Tomu vedení IWF muselo zabránit. Nezůstalo pouze u silné mediální kampaně. Došlo k radikální změně, která měla umožnit nastartovat éru čistoty sportu. Změnou hmotnostních kategorií byly zrušeny i veškeré rekordy, od národních, přes kontinentální ke světovým. Za předpokladu akceptování národními svazy a samotnými vzpěrači se naskytla možnost vyrovnat se s minulostí a čestně nastoupit čistou cestu. Revoluční myšlenka, kterou využili pouze jednotlivci, kteří z výkonnostních důvodů, přesněji řečeno ztráty konkurence schopnosti, posléze v mezinárodním vzpírání skončili. Názvy jednotlivých hmotnostních kategorií byly zrušeny k 31. 12. 1992.

Místo světového rekordu se v každé nové HK se určil takzvaný základní WORLD STANDARD, který ve své podstatě vycházel z úrovně předcházejících rekordních výkonů a nepřímo předpokládal stejnou metodiku přípravy. Nové HK v kategorii mužů byly posunuty vůči původním 52 – 54 kg; 56 – 59 kg; 60 – 64 kg; 67.5 – 70 kg; 75 – 76 kg; 82.5 – 83 kg; 90 – 91 kg; 100 – 99 kg; 110 – 108 kg; nad 110 – nad 108 kg. Marně zde hledám stopu logiky. Od nejnižší HK k nejvyšší: +2 kg, +3 kg, +4 kg; +2,5 kg; +1 kg; +0.5 kg; +1 kg; -1 kg; -2 kg; -2 kg. Změna v procentuálním vyjádření se nejvíce týkala HK do 60 kg na 64 kg tj. 6,67 %. K nejmenší změně došlo v HK do 82,5 kg na 83 kg tj. 0,61 %.

Podobně se postupovalo i v kategorii žen. HK 44 – 46 kg; 48 – 50 kg; 52 – 54 kg; 56 – 59 kg; 60 – 64 kg; 67.5 – 70 kg; 75 – 76 kg; 82.5 – 83 kg; nad 82.5 – nad 83 kg. Od nejnižší HK k nejvyšší: +2 kg, +2 kg, +4 kg, +2.5 kg, +1 kg, +0.5 kg, +0.5 kg. Opět se změna v procentuálním vyjádření týkala nejvíce zvýšení HK do 60 kg na HK do 64 kg. V kategorii žen se oficiálně začalo soutěžit v roce 1983 a jejich HK se odvodily od mužských s přihlédnutím k jedinečnosti ženského vzpírání. Při každé změně HK bylo pamatováno i na specifikaci mládežnického vzpírání a jejich HK byly upravovány podle potřeby věkové kategorie, ale páteř tvořily HK platné v seniorských kategoriích (viz „115 let vzpírání v Čechách“, Karel Prohl, 2008).

V roce 2000 bylo vzpírání žen zařazeno do programu olympijských her. Vzhledem k faktu, že MOV nám přidělil 250 míst (v roce 2016 – 260), bylo nutné přikročit v roce 1998 k redukci hmotnostních kategorií v obou složkách vzpírání. U mužů dělala redukce z 10 na 8 HK, u žen z 9 na 7 HK. Mezi jednotlivými HK jsou nyní poměrně velké hmotnostní rozptyly. Pravdou je, že díky tomu ze vzpírání téměř vymizelo „shazování“. V kategorii žen se objevil problém v nejvyšší hmotnosti, která byla nastavena příliš nízko. S platností roku 2017 se tento problém částečně vyřešil rozšířením o kategorii nad 90 kg. Původní záměr řešil genderovou rovnost mezi pohlavími v počtu HK. Nové a dosud platné HK jsou uvedeny v tabulkách. Opět se rušily světové rekordy a místo nich nastoupil WORLD STANDARD. Protože se několik standardů nepodařilo mužům překonat (4x), byly v těchto případech standardy sníženy na úroveň nejlepších dosažených výkonů k roku 2007 a tyto byly prohlášeny světovými rekordy.

Každá generace vzpěračů měla několik závodníků, kteří se zapsali do historie našeho sportu opakovanými vítězstvími na ME-MS-OH. Nedílnou součástí jejich slávy byly i světové rekordy, které v průběhu své kariéry vytvořili. Změnami v hodnotách hmotnostních kategorií dnešní generace bude mít problém posoudit kvality rekordních výkonů v jednotlivých etapách vývoje vzpírání. I jména těch nejslavnějších budou tak v přiměřených časových odstupech zapomenuta. Možná je to součástí strategie, zapomenout na ušpiněnou minulost a věnovat se pouze budoucnosti čistého sportu. Chtěl bych mladším generacím sdělit, že čistý sport byl provozován i v (daleké) minulosti. Kdo chce podvádět, bude podvádět v jakékoliv době, bez ohledu na případné sankce, které ho mohou zasáhnout. A to platí i v případě, že zůstaneme v rodině olympijských sportů i po roce 2020.

Karel Prohl