Historie vzpěračských hmotnostních kategorií (HK) má za sebou více než stoletý vývoj. Od roku 1911 byly soutěže vypisovány a od roku 1920 závazně respektovány v pěti vahách (60, 67.5, 75, 82.5 a nad 82.5 kg). Těchto pět kategorií se stalo soutěžním jádrem, na které se časem přibalovali další kategorie – v roce 1947 do 56 kg, 1951/90 kg a nad 90 kg, 1969/52 kg, 110 kg a nad 110 kg, k poslednímu úpravě na deset HK došlo v roce 1977 zařazením HK do 100 kg.
V těchto letech šlo vždy o rozšíření možností uplatnění pro širokou škálu vzpěračských somatotypů. Nikdy ke změnám v kilogramovém rozsahu páteřních HK. Zvyšováním počtu HK jsme reagovali na explozi v rozvoji vzpírání ve světě. Tato „klasika“ nám vydržela do roku 1992. K zásadní a první změně došlo v roce 1993. V nesmiřitelném boji proti dopingu byly změněny HK. Hodnota světových rekordů v jednotlivých věkových a hmotnostních kategorií do světa přímo „řvala“ o porušení sportovní etiky. V nových HK pro dvojboj, trh a nadhoz byly nasazeny takzvané „standarty“, až jejich překonáním startují světové rekordy. Mnozí si naivně mysleli, že zahajujeme éru čistého sportu. Nestalo se tomu tak. Přesto jsme mnohým sportům byli dáváni za vzor v boji proti dopingu. Standarty měly bohužel tak vysokou úroveň, že se daly překonat jen za „určitých“ podmínek.V nových HK se vzpíralo do konce roku 1997 (5 let). Přijetím vzpírání žen do programu olympijských her (2000), muselo dojít k redukci HK z 10 na 8 pro muže a z 9 na 7 pro ženy. Vzpírání mělo Mezinárodním olympijským výborem (MOV) určen přesný počet míst (250), který nesměl být překročen. To byl hlavní důvod této revize HK, tentokrát nejen v jejich kilogramovém rozsahu, ale i v počtu. Samozřejmě, že rekordy byly opět nahrazeny „standarty“ a situace z roku 1993 byla zopakována.
Na základě výsledků provedených reanalýz odběrů vzorků z olympijských her 2008 a 2012 byl prokázán doping 49 vzpěračům. K těmto dopingovým případům je nutné přičíst pozitivní dopingové případy z MS 2015 (Houston), kde došlo k dalším 24 porušením antidopingové politiky. Hromadné pozitivní případy reprezentačních skupin GRE, BUL, AZE, KAZ a EGY z posledních let otřásly vzpěračskou veřejností. Na reakci jsme nemuseli dlouho čekat. MOV nám odebral 64 olympijských míst z OH 2020 (Tokio) a zdůraznil systémové změny, které očekává od vedení IWF. V opačném případě budeme z dalších olympijských her konajících se v Paříži (2024) vyloučeni. Jedním z prvních kroků IWF vedoucích k ozdravění vzpírání je roční diskvalifikace devíti států, redukce počtu olympijských místenek pro tyto národní federace, zásadní změny v soutěžním řádu, týkající se počtu HK, jejich kilogramového rozsahu, kvalifikačního systému na olympijské hry a přechodem ze Sinclairového koeficientu na Robi – Points. Tomu předcházely „jemné“ úpravy pravidel vzpírání např. pravidlo, které ruší při shodném výkonu závodníků vítězství lehčího závodníka a vítězí závodník, který výkonu dosáhne jako první. Na všech kontinentech a při všech významných soutěžích je prováděno pod patronací IWF intenzivní školení závodníků, trenérů a funkcionářů v oblasti boje proti dopingu. Během 25 let nás tak čeká stejný postup potřetí s jedním, ale zásadním rozdílem. Počet nových HK se vrací pro kontinentální a světové šampionáty na osvědčených deset, pro olympijské hry se musíme spokojit se sedmi HK pro obě genderové kategorie.
Ruší se rekordy všech věkových kategorií a budou tak zapomenuti i ti nejvýznamnější vzpěrači a vzpěračky, jejichž jména v budoucnu jen občas problesknou v řídkých historických přehledech.V našich domácích podmínkách se do historie přesune 537 národních rekordů. Ty nejstarší jsou platné od roku 1998, ale několik výkonů z let 1978 – 1992 - 1997 drželo svoji kvalitu přes dvojí změnu HK v letech 1993 a 1998. V myslích však zůstávají pouze nemnohým pamětníkům. Historie se bude opakovat, kdo si na jména dnešních rekordmanů za pár let vzpomene? Současná špička nastartuje základ pro rekordy v hranicích nových HK. Na jak dlouho?
Největší počet platných národních rekordů mají na svém kontě aktivní vzpěrači a vzpěračky Marie Orságová 25x, František Polák 15x, Matěj Moskál 12x, Vendula Šafratová 10x, Veronika Věžníková 9x (mateřská dovolená), Jiří Orság 8x, atd.
Otázkou zůstává, zda IWF půjde v registraci nových rekordů cestou nastavení „standardů“, jejichž překonáním se rekordy budou registrovat (pravděpodobné), nebo ponechá v určené časové jednotce, například jednoho roku, soutěžím volný průběh a světovými rekordy vyhlásí nejlepší výkony za určené období. V našich podmínkách se přimlouvám za druhou variantu. Nové HK mají v rámci IWF platnost od 1. 11. 2018 a všechny soutěže po tomto datu se budou konat v nových podmínkách. Zatím nebylo rozhodnuto, zda náš svaz přijme toto rozhodnutí již pro mistrovství ČR žen a mužů, které se bude konat v Praze ve dnech 17. – 18. 11. 2018.
Tvůrci nových HK v podstatě kopírovali rozložení HK z předcházejících období. Tu něco přidali, tam něco ubrali. Kilogramové rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi (muži) mi připadají nelogické (5, 6, 6, 8, 7, 7, 6, 7) a spíše sledující minulá rozdělení. Procentuální vyjádření rozdílů mezi jednotlivými HK – 10% - 9% - 8% - 10% - 9% - 7% - 6% - 6%. Podobná je situace v kategorii žen. Rozdíly by měli mít vzestupnou tendenci. Logicky měli postupovat od menších rozdílů v lehkých HK ke zvětšujícím se rozdílům v těžších HK. Autoři se bohužel snažili 10 HK umístit s mírnou tolerancí do rozsahu minulých 8 HK.
Pokud se ohlédneme na nejtěžší kategorii v posledních pěti letech, zjistíme, že průměrná váha závodníka se pohybovala na hodnotě 140 kg,ale v každém ročníku MS se objevili 1 – 2 závodníci, kteří se jen mírně přehoupli přes 105 kg(z taktických důvodů startovali o HK výše) a tím průměr snížili. Celkem 114 závodníků tj. 84% ze 135 startujících na OH+MS v posledních pěti letech vážilo 125 kg a více. Přes tento nepopiratelný fakt, byla stanovena nejtěžší kategorie velmi nízkým limitem +109 kg. Komise se nedokázala odtrhnout od zažitých stereotypů, konečně se rozmáchnout a přizpůsobit se zřetelnému vývoji těžkých vah v obou genderových kategoriích.
Ženy měli nejtěžší HK do roku 2016 nad 75 kg. V roce 2017 jsme srovnali počet HK pro obě kategorie (M+W) na osm, ženám byla nejtěžší HK posunuta nad 90 kg. V posledních pěti letech se na MS/OH pohybovala průměrná hmotnost závodnic této kategorie na 108 kg. V tomto období startovalo v těžké váze 101 závodnic a z tohoto množství vážilo 71 více než 100 kg tj. 70%. Také zde vždy startovaly 1 – 2 závodnice z taktických důvodů s vahou, která jen těsně přesáhla limit 75 kg a v minulém roce 90 kg. Jen připomínám, že hranice nejtěžší ženské kategorie byla snížena o 3 kg na +87 kg.
Na OH budeme mít možnost soutěžit pouze v sedmi HK. Protože tyto HK kopírují soutěžní HK pro ostatní soutěže, ale bez tří HK, zbyla jediná možnost – škrtnout je z programu. To je důvod šílené 15 kg propasti mezi HK 81 – 96 kg. Závodník vážící 88 kg nemá šanci upravit svoji hmotnost na 81 kg a proti 96 kg těžkému závodníkovi nemá šanci z pohledu špičkového sportu uspět.
Na závěr ještě jednu kritiku. Juniorky do 17 let mají nově zavedenou HK do 40 kg. Jen těžko si dokáži představit účastnice kontinentálních šampionátů a MS s osobní vahou začínající číslicí 3. Lze předpokládat, že většina závodnic nejnižší kategorie se bude rekrutovat spíše z těch mladších. Věkový rozsah pro tuto kategorii je 13 – 17 let. Normálně vyvinutou dívku v 16 – 17 letech, která má pod 40 kg, budeme hledat velmi těžko. V důsledku to znamená předčasnou specializaci a násilnou úpravu tělesné váhy v kritickém věku dospívání. Tato HK bude vyhovovat hlavně asijským závodnicím.
Dozrál čas provést ve vzpírání hluboké změny. Nemusí se nám všechna přijatá opatření líbit, ale vím, že si v krátkém čase zvykneme, jako již 2x v minulých 25 letech. Ti mladší lehce, nám starším to bude chvíli trvat. Nemohu se zbavit dojmu, že v inovaci hmotnostních kategorií se mohlo postupovat citlivěji a s větší odborností. Změny v organizaci vzpírání mají provádět vzpěrači, kteří činku důvěrně znají z doby své aktivní činnosti.
Karel Prohl
