První polovina sezóny 2002

Máme se radovat nebo ne?

Bilance úvodní poloviny roku 2002 přinesla různorodá fakta Pojďme si je probrat důkladněji. Měřítkem budiž mj. hodnocení podle Sinclaira. Porovnávám pokroky nebo poklesy výkonnosti, ve srovnání nikoliv s polovinou sezóny 2001 (její charakter totiž ovlivnilo přesunutí termínu šampionátu mužů, s ohledem na to, že jsme převzali ve stejném termínu organizaci MSJ), ale se závěrem roku 2001. Jedná se tedy o porovnávání půlroční.

Mezi ženami zaznamenala v 1. desítce posun vzhůru (+2 Sb.) R. Ševčíková, nejvýrazněji se však k naší radosti i na MSJ zlepšila L. Orságová (+13). Oceňme i elán E. Ciché (+6) J. Štolfové (+3), jakož i skutečnost, že se po mateřské dovolené vrátila M. Nováčková, která je zatím více známá pod dívčím jménem Korčianová. Žel, mezi domácí elitou se udržely i přes markantní poklesy čtyři závodnice. L. Buroňová (-17) zatím nenabrala dech po loňském pozoruhodném vzestupu, J. Volfová (-40) se už, naštěstí, zotavuje po zranění. Více se kdysi čekalo od I. Kutnerové (-10), zatímco u M. Orságové (-6) můžeme obdivovat její vytrvalou lásku k čince provázenou stále dobrou výkonností. Věkový průměr 1. desítky činí 27,9 roku, to není povzbuzující… U 2. desítky to vypadá slibněji (20,1 roku), jenže se také náramně u obou prvních desítek liší průměry podle Sinclaira. U 1. desítky je to 177,6, u druhé 128,6 Sb. O rok dříve činil věkový průměr 1. desítky 28,5, u 2. – 27,4 roku. Druhý sled tedy mládne, dokonce i výkonnost se mírně lepší, ale mnohem pomaleji, než je tomu ve světě.

Ve druhé desítce zaznamenaly za půlroku největší pokrok R. Píšková (+24), Knybelová (+17), K. Vašíčková (+14), a závodnice nejuniorského věku Kozlová (+12) a průkopnice vzpírání na Plzeňsku Tenková (+11). Závodně se, z různých důvodů, odmlčely Pechočová, Kalinová, V. Horáková, Lysáková aj.

Měkké normy nemohou ničemu pomoci

I když asi některé zainteresované roztrpčím, nemohu nezmínit skutečnost, že řada z dívek zařazených do center sportovní přípravy a dokonce i do reprezentačního týmu má velice slabou výkonnost!! Pro posouzení kvality používám srozumitelné, ověřitelné měřítko, tj. výkon, který letos stačil k umístění v 1. polovině startujících na MSJ. Pouze taková pozice, je rentabilní, neboť jen takto či ještě výše umístěný sportovec vybojuje pro svaz alespoň náhradu účastnických nákladů.

Takové nároky zcela naplňuje pouze Lenka Orságová, ostatně, také to na MSJ dokázala. Nyní má plánován výkon 185 kg ve dvojboji v kat. do 63 kg, což by dokonce dělalo 104,2 % ke kriteriální pozici. U všech ostatních je situace nepoměrně horší. Procentuálně je seřaďme: Ščerbová má dospět k 73,2 %, jenže je „už“ 19letá a vpodstatě není naděje, že by během 1,5 roku dosáhla nezbytného vzmachu výkonnosti. Knybelová 68,2 % je o dva roky mladší, lepší se, snad by mohla ještě vše potřebné stihnout. Š. Šebková 63,4 % je ročník 1984, Tunturovová 63,3% má v datu narození ročník 1985, ale zvedá teprve několik měsíců. R. Píšková (1987) má plánován dvojboj s hodnotou 60,9 %. V kat. do 48 kg má jakous takous naději alespoň v evropském měřítku. Následují Vašíčková (1986) 59,2, Müllerová (1984!) 57,7 a K. Píšková (1986) 56,3 %. Tady se už snad jedná jen o snění v tom smyslu, že by bylo možné v daném stádiu vývoje namířit do neodmyslitelných výšin.

Nedosti na tom, v centrech nalezneme ještě tři další mladé vzpěračky: Pejchalovou (1985), jejíž zařazení má opodstatnit dosažení výkonu na úrovni 51,2 % z hodnoty první poloviny umístění v kat. do 69 kg (pravda, tato závodnice teprve začíná) a Bangovou (1987) s 49,3 %. Prozíravěji je nutno dívat se na 50 % K. Šebkové, které je teprve 13 let a navíc její váha zůstává ještě několik kilogramů pod limitem nejnižší kategorie 48 kg.

Cílem předchozího odstavce není bagatelizovat úsilí některých zmíněných dívek, natož jim činku znechutit. Existuje však setsakramentský výkonnostní rozdíl mezi Lenkou Orságovou a řadou jejích kolegyň z reprezentace. Neznehodnocujme - ve strachu z toho, že nebudeme mít žádné nástupkyně našich nejlepších - cenu reprezentačního pověření. Přinejmenším není možné se spokojovat s tak malým výkonnostním růstem, jaký je u většiny našich mladých vzpěraček plánován. Nejde o to zhuntovat je, ale o to, aby prostředky do jejich přípravy vložené nebyly – pohlédneme-li na tuto sféru nezávisle a objektivně – předem promarněné.

Ostatně, chcete-li ještě jeden, byť poněkud za vlasy přitažený příměr – asi byste chápali, že čeští atletičtí generálové, proslulí velkorysostí, by nepřijali do přípravných středisek sprinterku, který by běhala stovku za 16,5, dálkařku jež by skákala 3,2-3,5 m či diskařku, která by nedovedla hodit ani 30 m. Což jsou ovšem obdoby toho, co momentálně požadujeme po řadě našich mladých reprezentantek..! A nakonec důkaz nejjednodušší. Pouze pět z tuctu výše jmenovaných juniorek, dorostenek a žákyň dovede v nadhozu zvednout alespoň hodnotu vlastní hmotnosti.

Hodnotíme-li obdobným způsobem zařazení mladých borců do center, není situace natolik tristní a burcující, i když někteří z chlapců by měli také náramně přidat a obhájit svou nominaci mezi reprezentanty nebo členy středisek. Nejprve se ale věnujme mužům.

Máme co dohánět

Srovnáváme-li průměry špičky v polovině roku 2002 a 2001 (!) dojdeme k těmto číslům (2002/2001): 1. desítka: 381,6 / 378,6 (+3,0 Sb.), 2. desítka: 345,3 / 345,5 (-0,2 Sb.), 3. desítka: 321,2 / 331,4 (-10,2 Sb.). Je tedy patrné, že v domácí elitě došlo k mírnému posunu, u zálohy pozorujeme stagnaci, jen o něco níž už propad. Ten se projevuje i při porovnání sinclairovských zisků u lidí na následujících pozicích: u 40. místa shledáváme pokles oproti roku 2001 o –12,2 Sb. u 50. o 13,7, u 60. 12,2 u 80. 11,7 a u stého borce se pokles snižuje na 4,0 Sb. Tahle burcující numera můžeme – jen částečně – vysvětlit skutečností, že se zatím letos nekonal, z výše zmíněných důvodů, český mužský šampionát. Poměrně příznivě vyznívá i fakt, že věkový průměr první desítky se snížil z 27,1 na 25,2 roku, u druhé z 27,9 na 26,9, u třetí ale vyrostl z 23,9 na 25,4 roku, což objasníme žádoucím postupem mladších vzpěračů do vyšších pater. Nicméně, máme o čem přemýšlet, zejména o tom, že po růstu počtu aktivních českých siláků v sezóně 2001 se letos (zatím?) tento trend nejenže neprojevuje, ale jsme svědky značného, zhruba 10 % úbytku startujících. Je pravdou, že zejména loni vyburcovalo k činorodosti mnoho chlapů ME Masters v Teplicích… za určitou redukci počtu veteránů se ale varovná čísla schovat nedají! O tom, kde nás bota tlačí, a kde můžeme být naopak poměrně spokojeni se dozvíte v dalším textu.

Junioři míří vzhůru

Z letošní 1. desítky zaznamenal, ve srovnání s polovinou roku 2001, největší pokrok Jiří Mandát (+27), je ovšem váhově „rozkročen“ mezi dvě kategorie, suma podle Sinclaira je tedy pro něj o něco lichotivější, než její praktický dopad. Může nyní porozmýšlet, do které hmotnosti zamířit. Do „pětaosmy“ by musel zhubnout, nicméně má zde nepochybně větší naděje na proniknutí přinejmenším do širší evropské špičky. Po přechodném „pádu“ přidal 20 Sb. Petr Sobotka. Zřetelně se také polepšil Zbyněk Dub (+15 Sb.), který by se mohl brzy slušně prosazovat na ME, v kat. do 62 kg. Pochvalu rozhodně zaslouží i progres Tomáše Matykiewicze (+7), René Hrubého (+8) a Petra Hejdy (+7), toho ovšem jistě žere jeho první životní výpadek na MSJ. Speciálně oceňme i drobný, ale na takové úrovni už nejednoduchý krůček kupředu, který se podařil Petru Hrubému (+1), Libor Wälzer zůstal na nule, když se mu letos zatím nejvíce dařilo na málo významném turnaji v Mödlingu. Asi ho mrzí forma časovaná na původní termín mistrovství ČR. Z první desítky jsou v mínusu pouze 36letý Roman Polom, ale tomu jistě nebudeme –5 Sb. vytýkat, a také Miroslav Cichý (-8 Sb.), který si snad manko vynahradí na podzim.

Ve druhé desítce vévodí v plusech Petr Slabý (+18), pro Marka Baraniaka by mělo být +10 Sb. povzbuzením, aby si přece jen naplno ověřil, co v něm je. Baloghův pokrok (+8), žel, nepřišel na MSJ, ale co není teď, může být příště, potěšil i Kalina (+6). Doufejme, že Stanislavův ústup (-25 Sb.) bude pouze přechodný, Mušinský (-11 Sb.) už roky výkonnostně přešlapuje, větší ambice měl Martiňák (-10).

Ve třetí desítce našich momentálně nejlepších si zlepšení připsali jen tři siláci..! Kučerkových +38 Sb. ukazuje, že i český závodník může přidat tolik, jak je běžné ve vyspělých vzpěračských zemích. Zvláště je nutno zdůraznit, že tento pokrok se udál za prakticky stejné tělesné váhy (Ondřej přibral pouze 0,5 kg!). K němu se skromněji řadí Jadamec (+9) a Bílý (+7). Z těch, kteří se nejvíc dostali do mínusu, ale ještě se drží ve 3. desítce jmenujme už 38letého Banga –30 Sb., ale jeho kvalita je v daném věku spíše úctyhodná. Ubrali mj. i Ščotka (-23) a Klabal (-16).

Zlepšení mladšího dorostu

Pět borců z letošní první šestky ročníků 1982-83 se zlepšilo (viz komentář k mužům), pátý M. Kubica se zhoršil o jediný bod. Dál ale následuje kvarteto mladíků, jež udrželo i přes zřetelná mínus pozici v první desítce – Linhart -22, Mir. Frait –34, Přeučil –12 a Civín –30 Sb. To, věru, není povzbudivé. Za úzkou špičkou ostatní zaostávají. Průměr 1. desítky podle Sinclaira: 324,3. Ze druhé desítky se oproti loňsku dokázali polepšit pouze 11. Haničák +4, 14. Mart. Frait +11, 15. Koláček +15 a 18. Štrbík +32 Sb. Ostatní, ač se jejich výkonnost pohybuje 246-269 Sb. (z hlediska evropské úrovně tedy v podprůměru), se zhoršili. Nejvíce Herodes (-48), který patrně zaplatil daň za rychlý progres let minulých a Píšek –11 Sb. Průměr 2. desítky je slabý – pouze 259,9 Sb.

Ve věkové skupině 17-18 let si místo úplně nahoře za už zmíněný pokrok vybojoval Ondřej Kučerka: +38 Sb. V 1. desítce za ním následují: J. Eckstein +26, J. Gospoš +17 a P. Rusek +21. První pětici uzavírá F. Dostál +17. I následující pětice je vesměs v plusu! K. Kučera +37, R. Forch +46, L. Soška +31, T. Gášek +39, T. Číp +31 Sb. Druhé desítce vévodí navzdory deficitu – 1 Sb. R. Kubica, za ním se seřadila sedmička lidí s přírůstkem výkonnosti: Šindelář +10, Štádler +17, Nový +26, Věžník +45, Karfiol +46, Vokáč +1 a Šulák, který se vrátil k čince. Na 19. místě najdeme Lichnera –2, a na 20. Bijoka –28 Sb. Ze třetí desítky se nejvíce zlepšil Hrančík +31 Sb. Nicméně, tato čísla nás budou uspokojovat pouze do té doby, než zjistíme, že bodový průměr 1. desítky 17-18letých činí v polovině roku 284,3 Sb. na konci roku 2001 byl průměr 1. desítky stejné věkové skupiny 311,6 Sb., tedy takřka o 30 bodů vyšší. Ani dosti slušná zlepšení tedy dosud - ani zdaleka - nenahrazují kvalitu ročníku 1983, který je na české poměry poněkud výjimečný a nyní je už počítán do nejstarší juniorské věkové „dvoutřídky“.

Mladší dorostenci (chlapci 15-16letí) zaznamenali tuto bilanci: v čele se usadil velice talentovaný Aleš Neumajer +20, druhé místo obsazuje i přes ztrátu –8 Sb. Miroslav Machač, pomyslný bronz hájí Pavel Havelka +9. V 1. desítce následují: soustavně se lepšící V. Kříž +17, Z. Doležal +41, který se může pochlubit nárůstem 37,5 kg ve dvojboji ač přibral pouhý kilogram (!), O. Driják +2, P. Lasota +43, J. Koktavý +6, M. Voleník +20 a T. Sirůček +31. A jak vypadá druhá desítka? Dvořáček +8, Tkáč +31, Cibulka +19, Mil. Kučera (po pauze se opět vrátil k čince), R. Enčev +8 (třetí z někdejších nadějných kopřivnických žáků, jejichž strmý vývoj se poněkud zastavil), Králík +24, Čihák +16, Faltýn +39, M. Balogh +35. Ve 3. desítce se nejvýrazněji polepšili Kožík +37, a Šimůnek +35 Sb. Na 23. pozici pronikl úplný nováček – Trousil s 183 Sb. První desítka měla na konci roku 2001 průměr 251,8 Sb., ta letošní už 247,2 Sb., je tedy nepochybné, že nástupci si povedou do konce roku zdatněji! Druhá desítka stačila za letošní půlrok nasbírat 220,4, zatímco ta loňská za celou sezónu jen 218,3 Sb. Opodstatněnou radost kalí pouze vědomí, že máme zatím jen 46 aktivních chlapců v tomto věkovém rozmezí. Ubyli však starší dorostenci, těch je momentálně pouze 35.

Nejmladší (většinou) naplňují očekávání

Žáky jsme si už zvykli dělit na dvě skupiny. Starší (13-14 let) mají v čele nadaného Orsága +24, Čuporiho +20, E. Fojtíka +39 Sb. Hruškovského, jehož –9 Sb. způsobuje spíš charakter Sinclairovské křivky zvýhodňující poněkud závodníky nejlehčích hmotností. Jakmile začnou žáci opouštět hmotnost pod 35 kg ztrácejí částečně spíše uměle, než reálně vytvořený matematický bonus. Při hmotnosti nad 40 kg se už ale situace v tomto směru zvolna upravuje. Za pomyslnými medailisty se do 1. desítky ještě stačili dostat: Kantor +25, Mička +31, J. Krajčovič +2, J. Kříž +25, Teplíček a Hnilo oba +21 Sb. Druhou desítku začíná boskovický příslib Roza (r. 1989), jenž se stačil za pouhé dva měsíce závodění dostat na 183,7 Sb. Za ním jsou: Pařízek +41, Cága +27, Wainer +39, Hájek +12, Sufčák +30, Pliska +5, Vašut +13, Rehák +12 a M. Chrisidis +18 Sb. Všimněte si, že mezi elitu pronikl jediný naprostý nováček, je tudíž zřejmé, že chce-li někdo uspět ve vzpírání začíná brzy. Výjimky jen potvrzují pravidlo! Ve 3. desítce, kam už několik elévů přece jen proniklo, zaznamenal největší pokrok Csicsala +32 Sb. A ještě porovnání průměrů (první je číslo za celou sezónu 2001, druhé za pouhý půlrok 2002). 1. desítka: 217,4 / 206,1, 2. desítka: 174,8 / 180,5, 3. desítka: 158,4 / 166,0 Sb. Naprostá špička tedy ještě nedosáhla úrovně loňských žákovských premiantů, ale určitě ji předstihne na konci roku, protože zejména v žákovském věku hraje každý měsíc velkou roli při růstu výkonnosti. Letošní 2. a 3. desítka už dokonce ty loňské dovedly předčít, ač k tomu měly jen poloviční čas. To je velice dobré znamení a potvrzení užitečnosti center sportovní přípravy, podporujících kvalitu tréninku vybraných jedinců a stimulujících i ty, kteří do nich ještě nebyli zařazeni. V žácích se dosud nedaří jediné: připravit mimořádný talent. S výjimkou J. Orsága jej zatím nemáme, ale možná nás do Vánoc ještě někdo překvapí.

Mladším žákům kraluje nadějný Patrik Krywult (r. 1990, 215,487 Sb. +4), i na dalších místech se setkáváme s dalšími vzpěračsky známými příjmeními – nováčky Silvestrem Khekem (1991; 182,059) a Lumírem Gregorem (1991; 181,756). Za nimi zatím zeje více než 30bodová propast, i když čtvrtý v pořadí Marek Vavřík se oproti loňsku polepšil o 44 bodů, tj. nejvíce ze všech mladších žáků vůbec. V první dvacítce se vyskytuje devět nováčků. V první šestce jsou pouze borci Bohumína nebo Havířova. Průměr první desítky za celý rok 2001 činil 175,7 Sb. za první půlrok 2002 146,7 Sb. U 2. desítky je situace obdobná 145,0 ku 129,5 Sb. Cifry ovšem nejsou burcující, především ze dvou důvodů. Ve druhé polovině sezóny dojde u většiny mladičkých adeptů našeho sportu k výraznému výkonnostnímu růstu. Mnozí z nich dosud nestartovali ve dvojboji, ale patrně si to také zkusí. To nejspíš přispěje k tomu, že letošní mladší žáci budou přece jen lepší, než loňští, i když se dosavadní ztráta 30 bodů z průměru 1. desítky jeví jako nepřekonatelná.

Slovo o oddílech

Leccos z oddílových vkladů se dá vyčíst z tabulky klubů podle Sinclaira, kterou též naleznete na naší internetové stránce. Zajímavé je podívat se i na členskou základnu. Dlouhá léta podle tohoto měřítka vedl Glaverbel Teplice, teď, v tomto směru, přepouští vedoucí pozici Sokolovu. Letos totiž ve dvojboji závodilo už 44 borců tamějšího Baníku, z Teplic 42 vzpěračů. Následují: Nový Hrozenkov 30, ŽD Bohumín a SKZ Zlín 28, Havířov 25, Ostrava 23, Spol. Plzeň a Cheb 19, Příbor a Holešov 18, PSK Olymp 16, Rotava 15 atd. Chebská a rotavská líheň se mají opět čile k světu - to je velice potěšující, chválíme však, samozřejmě, všechny kluby, kde se zvedá a všechny, kdož měří síly s činkou.

Zajímavý je i pohled na sílu základny. Zatímco v šesticích není ještě převaha Havířova dostatečně patrná, tabulka, do níž je započteno deset nejlepších z každého oddílu ji už dokumentuje jasně a přesvědčivě. Průměr desítky nejlepších SKV Baníku Havířov činí 358,4 Sb. Stříbrná příčka Baníku Sokolov – 336,2 je také momentálně neotřesitelná. Za těmito giganty se nalézá v těsném sousedství trojice Ostrava 308,99, Bohumín 308,90, PSK Olymp 307,3 Sb. Pořadí celků s průměrem pod 300 Sb. zahajuje s bezpečnou převahou Nový Hrozenkov 289,8 před další trojicí Příbor 275,0, Teplice 270,3 a Brno-Obřany 269,4. S odstupem za nimi jsou Společenství Plzeň 257,8 a TŽ Třinec 255,9 a teprve potom, se ztrátou dalších téměř 15 bodů, se objevuje Zlín (241,0 Sb.)!! Na příslušníka nejvyšší domácí soutěže družstev je to opravdu málo, maličko. Následují Cheb 237,4, pouze dorostenci a žáci z Kopřivnice 228,9, Holešov 228,0, Bohemians 227,9, Nová Role 220,5, mladíci z Boskovic 217,9 a Rotava 210,2 Sb.

V ženách mají nejpočetnější družstva Ostrava s pěkným průměrem první desítky 164,0 a Nový Hrozenkov 129,0 Sb. V barvách obou klubů letos závodilo už 12 žen a dívek.

Jen částečně zevrubnější pohled na současný stav českého vzpírání tedy odhaluje leckteré na první pohled neviditelné souvislosti. Publikace těchto závažných fakt má především cíl posloužit k pořádnému zamyšlení! Potěšit a povzbudit ty, kteří odvedli dobrou práci a pobídnout a vzburcovat v těch sférách, v nichž se nám nevede.

Po hrozných povodních, které zpozdily i datum dokončení této analýzy, to zase budeme mít – všichni (!!) – těžší. Sport není, ani nemůže být prioritní oblastí, do níž budou směřovat prostředky k nápravě škod. Přesto však prosím, neumdlévejme a pokračujme ještě houževnatěji v úsilí, které bylo, zejména v posledním období, systematičtěji koncipováno a začíná přinášet, když ne vždy sladké, tak alespoň dobré ovoce.

Vítám všechny připomínky či dotazy vztahující se k tomuto textu.

Dr. Rudolf Drmola