Odkazy

Termín: 8.5.2004, místo: Havířov

Rekord – a povzdech

Na startu se představilo 32 závodníků ze 13 oddílů. Nejhůře dopadla HK do 56 kg, do které soutěžní komise nesehnala závodníka… V HK do 69 kg pouze dva a v dalších dvou HK po třech závodnících. Zájem o start na šampionátu v oddílech opadá. Mnozí závodníci dávají logicky přednost svému zaměstnání před přípravou i před outěžemi. Příprava, až na několik reprezentačních výjimek, probíhá v amatérských podmínkách.

V HK do 62 kg nastoupili tři reprezentanti. Zvítězil Zbyněk Dub z Havířova před bývalým oddílovým kolegou Petrem Slabým z Ostravy a juniorským reprezentantem Alešem Neumajerem, který překonáním čtyř českých rekordů vyvrátil pochybnosti o poklesu výkonnosti. Dub se Slabým měli vrchol na ME v Kyjevě před dvěma týdny. Slabý se již do nejnižší váhy nebude vracet. I ostatní reprezentanti startující na ME se představili pouze v průměrných až symbolických výkonech. Čestnou výjimkou je Libor Wälzer, který bojoval o titul na úrovni osobních výkonů. Porazit jej dokázal jen zázračně uzdravený Tomáš Matykiewicz z domácího oddílu, který na ME pro vážné zranění nemohl odcestovat. Ten se také stal celkovým vítězem s největším počtem Sinclairových bodů. Vynikající formu prezentoval rekordním pokusem v nadhozu výkonem 220 kg. L. Wälzer se v honbě za titulem dostal také přes 400 Sb. Na 3. místě v TOPu zaznamenáváme Petra Hrubého ze Sokolova.

Mezi perličky soutěže patří vítězství bratrů Hrubých, start veteránů ročníků 1963 (Mgr. J. Thér), 1966 (R. Polom) a 1968 (Mgr. D. Kolář), Polom bral dokonce medaili a stal se mistrem v trhu! Odvážený Martin Kubica z Havířova se k soutěži dostavil až v jejím průběhu a pravděpodobně z tohoto důvodu do ní opět nezasáhl. Bořivoj Gospoš z Bohumína úspěšně složil zkoušky rozhodčího 1. třídy. Na ME v Kijevě jsme vybojovali pro OH v Athénách místo pro jednoho závodníka, na které VR ČSV nominovala bez pořadí L.Wälzera, T.Matykiewicze a P.Sobotku. O nominaci se utkají na některém mezinárodním turnaji v průběhu následujících pěti týdnů po mis. ČR. Nejlepším oddílem se stal Sokolov se ziskem 32 OH bodů před Havířovem s 22 body a Olympem s 16 body. Pořadatelský oddíl připravil pro vítěze každé HK krásný pohár a pro první tři závodníky v každé kategorii láhev perlivého vína. Pro milovníky pěnivého moku, čep během soutěže zdarma.

U příležitosti významných životních jubilejí obdrželi medaili "Za zásluhy o rozvoj vzpírání" Karel Saitl, který v letošním roce oslaví 80 let - a 60 let aktivního vzpírání. Karel začal vzpírat v roce 1944, v roce 1947 se stal prvně mistrem ČSR. Titul získal 15 x v jedné řadě! V roce 1953 a 1956 získal medailová umístění na ME-MS. Zúčastnil se OH v roce 1952. Od roku 1989 se pravidelně zúčastňuje ME-MS-OH Masters. V těchto soutěžích získal více než 20 titulů a překonal několik desítek světových a evropských rekordů.

Dalším oslavencem se stal ing. Jaromír Vítek Csc., který oslavil 70 let. Ing. Vítek byl do čela ČSV zvolen v roce 1979, ve funkci předsedy pracoval do roku 1989. V roce 1981 byl zvolen do exekutivy EWF a do vedení IWF v roce 1984. V letech 1988, 1992, 1996, 2000 se zúčastnil ve funkcích IWF olympijských her a připravuje se také na OH v Athénách. Je členem exekutivy IWF. Momentálně pracuje ve VR ČSV ve funkci předsedy mezinárodní komise. Ing. Vítek získal, těsně před oslavou 70. narozenin, docenturu na Vysoké škole báňské v Ostravě. Oběma vyznamenaným oslavencům gratulujeme.

Karel Prohl

Mnohé už zmiňuje Karel Prohl, tak jen některá doplnění. Aleš Neumajer přidal pět kilo ve dvojboji, překonal určitý blok, ale bude to chtít ještě výraznější progres. Z mladších borců se k osobním maximům dostali i Miroslav Frait (+5 kg) a Jaroslav Orság (+5 kg v trhu a +7 Sb.). Za pozornost stojí i dlouholetá slušná výkonnostní úroveň O. Tchurze. Prostě, jsou někteří závodníci, kteří nefigurují na nejpřednějších místech, ale i jejich kvalita, zejména dlouhodobá vzchází z nepřehlédnutelného úsilí. Sympatický je i nový pozvolný, avšak neutuchající vzestup D. Koláře. Dařilo se i Krásnému, který comeback k čince ozdobil dalším zlepšením (+12,5 kg ve dvojboji a +10 Sb.).

Výkony leckterého z mistrů vskutku evidentně ovlivnila předchozí účast na ME. Popravdě řečeno, kdyby se český šampionát konal v naprosto jiném termínu, nic by se nestalo. Naopak, byla to příležitost k přehlídce znamenitých či dokonce velice dobrých výkonů. Pravda, pro naši špičku je vrcholem účast na vrcholné soutěži. Jenže, reálně vzato, na OH by se dostali maximálně 3-4 borci (nakonec horkotěžko jen jen jeden…), tak bylo vhodnější uskutečnit mistrovství na podzim. Což je, ostatně, zvykem v nejedné zemi. Koneckonců, stavba termínového kalendáře to je téma na sérii článků…

A ještě: soutěž vyšňořily dva skvělé výsledky. U Tomáše Matykiewicze však báječný rekord v nadhozu i vyrovnání rekordu ve dvojboji nutno kvitovat s pochvalou – i povzdechem. Nebýt jeho nadbytečného startu v polské lize čtyři týdny (!) před ME (372,5 kg v HK 105), který nepochybně zvýšil riziko zranění, mohli jsme se s vysokou pravděpodobností radovat z účasti dvou našich mužů na OH. A právě on, a z mého hlediska, ještě více Petr Sobotka jsou nejvážnějšími kandidáty startu v Aténách. Škoda, přeškoda, že nás krutý osud připravil o účast trojice. Libor Wälzer by si predikát olympionika také zasloužil. Jeho vzmach a potvrzení vysokého standardu budí obdiv.

Rudolf Drmola