Max Lang: Proč skvělí vzpěrači míří za tréninkem do Německa

Pokud jste sledovali vzpírání v minulé dekádě, jméno Max Lang vám rozhodně neuniklo. Třiatřicetiletý Max byl součástí generace vzpěračů, jejichž technika a charismatické vystupování na pódiu pomohly zpopularizovat náš sport na sociálních sítích – po boku takových jmen, jako jsou Klokov, Lu nebo Auchadov.

Jako závodník se Max mezi lety 2011 a 2024 představil na 22 akcích pod hlavičkou IWF. Své jediné mezinárodní vítězství si připsal v roce 2019 na tradičním evropském turnaji Pohár modrých mečů (Cup of Blue Swords). Jeho kariéra se uzavřela odvážným, i když nakonec neúspěšným pokusem o proniknutí do elitní desítky na Světovém poháru IWF v Thajsku.

Zástupci serveru Weightlifting House (WH) vyzpovídali Maxe těsně před letošním mistrovstvím Evropy. Hovořilo se o tom, jakým směrem se ubírá jeho život po ukončení aktivní kariéry, jak se vzpírání změnilo a nadále mění, i o dalších zajímavostech.

WH: Jak se změnil tvůj tréninkový plán od chvíle, kdy jsi ukončil závodní kariéru a přešel k trenérství na plný úvazek?

• Max Lang: „Na začátku sportovního důchodu jsem měl víc času, takže jsem trénoval podle vlastních programů. Objem práce byl mnohem menší než dřív, šlo mi hlavně o to udržet se v kondici. Během té doby jsem také začal pracovat na svých dřepařských programech.“

WH: Zmínil jsi zkoušky Abitur (obdoba maturity, pozn. red.). Jak to funguje a proč ses teď pustil do studia?

• Max Lang: „Abitur si dělám dálkově, což znamená, že se většinu učiva musím naučit sám. Pomáhají mi studijní skripta, školní učebnice, YouTube a ChatGPT. Není to vůbec snadné. Abych byl upřímný, znovu už bych do toho tímto způsobem nešel. Pokud ale chcete v Německu studovat na univerzitě, Abitur zkrátka potřebujete. Moje vzpěračská kariéra studium nijak nenarušovala, byl jsem prostě jenom líný, co se školy týkalo.“

WH: Ze čtyř různých váhových kategorií, ve kterých jsi startoval, ve které ses cítil nejlépe a byl jsi nejvíce konkurenceschopný?

• Max Lang: „Nejkomfortněji jsem se cítil v kategorii do 77 kilogramů. Tam jsem také byl, nebo bych býval byl, nejvíc konkurenceschopný. Vzpírat v jedenaosmdesátce už na mě bylo moc, a kategorie do 73 kg naopak příliš lehká.“

WH: Jaký máš názor na kvalifikační systém pro olympijské hry v Los Angeles ve srovnání s Paříží nebo Tokiem?

• Max Lang: „Nejsrozumitelnější systém jsme měli pro Rio 2016. Země sbíraly body a pak samy nezávisle rozhodovaly o tom, koho na Hry pošlou. Všechno, co přišlo potom, bylo pro sportovce především strašné. Nové váhové kategorie, akce s různými statuty, individuální kvalifikace... vzalo mi to docela dost radosti ze sportu. Na druhou stranu je jasné, že vzpírání musí být atraktivní i pro diváky. V tomto smyslu dává menší počet sportovců nebo váhových kategorií, jak je v plánu pro LA28, asi větší smysl.“

WH: Krátce po svých posledních závodech jsi prohlásil, že bys další olympijský cyklus „už prostě nezvládl“. Změnilo se na tom něco?

• Max Lang: „V tu chvíli jsem cítil ohromnou úlevu. Po tom závodě ze mě spadl veškerý tlak. Zároveň se dostavil i smutek, protože to znamenalo konec kariéry. Zpětně to ale bylo rozhodně správné rozhodnutí.“

WH: Čím to je, že je německá trenérská škola tak cenná pro vzpěrače z celého světa?

• Max Lang: „Je to kombinace tréninkových systémů a techniky. Němečtí trenéři obvykle tvoří velmi solidní tréninkové programy a mají dobré oko na technické detaily.“

WH: Co je podle tebe největší rozdíl ve vzpírání jako celku dnes oproti době před deseti lety?

• Max Lang: „Sociální sítě.“

WH: Jakou jednu trenérskou radu by podle tebe měl slyšet každý začínající vzpěrač?

• Max Lang: „Technika má přednost před zátěží!“

WH: Co nám můžeš říct o svém stylu programování tréninku dřepů?

• Max Lang: „Moje dřepařské programy jsou koncipované na 12 týdnů. Sportovci v nich střídají dřepy vpředu a dřepy vzadu. Součástí jsou také doplňkové cviky, které trénink zpestřují a pomáhají předcházet zraněním. Na začátku cyklu se zaměřujeme na vysoký počet opakování s lehčí zátěží pro vybudování pevných základů. V průběhu těch 12 týdnů se počty opakování snižují a váhy úměrně tomu rostou. Je to velmi pragmatický přístup.“

WH: Když se vrátíme k divácké atraktivitě vzpírání – myslíš si, že jsou současná pravidla ohledně posuzování pokusů příliš přísná?

• Max Lang: „Nemám problém s přísnými pravidly, ale měla by se uplatňovat konzistentně. V poslední době mám pocit, že se nechává příliš velký prostor pro volný výklad. To vede akorát ke zmatení diváků a k frustraci samotných závodníků.“

WH: Máš ze své kariéry nějaký nejoblíbenější závod? Který a proč?

• Max Lang: „Mým oblíbeným závodem bylo mistrovství Evropy ve Splitu v roce 2017. Umístění sice nebylo nijak výjimečné, ale mít šest platných pokusů ze šesti a k tomu si ještě vytvořit osobní rekord v trhu, to pro mě byla velká vzácnost. Navíc to tehdy běželo živě v televizi.“