Během 30 let samostatnosti České republiky v letech 1993 – 2021 bylo vybojováno na národních šampionátech napříč věkovými kategoriemi 3429 titulů republikových šampionů, na kterých se podílelo 910 soutěžících. Dvanáct závodnic a závodníků získalo 20 a více titulů. Deset a více titulů má 56 závodnic a závodníků. Na prvních třech místech v kategorii žen jsou Lenka Orságová – Kenisová (SNH/PSK/FGH) s 15 tituly (2000 – 2021) před Radkou Ševčíkovou – Zátopkovou (OST/PSK) se 14 tituly (1990 – 2005) a Marií Korčianovou – Nováčkovou (OST/PSK) také se 14 tituly (1992 – 2011). V kategorii mužů má Jiří Orság (KAR) 11 titulů a Jiří Gasior (ZDB) 10 titulů, Orság v letech 2005 – 2022, Gasior 2009 – 2021, Petr Petrov (ZDB) má 8 titulů z let 2009 – 2022. V historických záznamech lze vystopovat závodníky, kteří se stali mistry republiky téměř ve všech existujících věkových kategoriích. Některým mladším chybí pouze titul v kategorii Masters. Několik závodníků dokázalo v jednom kalendářním roce vybojovat čtyři tituly. Z mistrů roku 1993 se již nikdo závodnímu vzpírání nevěnuje s výjimkou šesti veteránů, kteří bodovali i letos. Z prvního desetiletí 1993 – 2002 naší státní samostatnosti dodnes vzpírá z tehdejších mistrů ČR devět závodníků – Radovan Klabal (1994), Jan Zajan (1995), Jan Mušínský (1995), Lenka Kenisová (1998), Kamil Kučera (1999), Ondřej Driják (2000), Jan Gospoš (2000), Jiří Orság (2001) a Patrik Krywult (2002). Kučera s Orságem dokonce na reprezentační úrovni.
V roce 1993 se soutěžilo v devíti hmotnostních a osmi věkových kategoriích (M14, M16, M18, M20, M, MM, W, WM). Dnes v deseti HK a třinácti věkových kategoriích (M12, M14, M17, M20, M23, M, MM, W15, W17, W20, W23, W, WM). V období 1993 – 2021 se třikrát měnily limity HK, které platily v letech 1993 – 1997, 1998 – 2018 a dosud platné od roku 2019. Současných deset HK bylo na nátlak MOV pro OH 2020 redukováno na sedm a pro OH 2024 dokonce na pět HK. Trojnásobnou změnou HK lze vysvětlit nebývalý počet překonaných národních rekordů zejména v mládežnických a veteránských kategoriích. Pravdou ale je, že nemáme dostatečný počet závodníků k pokrytí alespoň třemi soutěžícími jednotlivé hmotnostní kategorie. V minulém roce napříč věkovými kategoriemi nebylo obsazeno 17 hmotnostních kategorií (mimo kategorie Masters), ve 13 HK startovali jen jeden soutěžící, v 16 HK dva soutěžící, v 18 HK tři soutěžící. Celkem bylo v roce 2022 v soutěžích jednotlivců a družstev bylo rozděleno 303 medailí (144+101+58) a 105 medailí (23+23+22).
V soutěžích družstev finálních kategorií žen (1991 – 2022) a mužů se k titulům mistrů dopracovalo deset oddílů/klubů. V lize žen 14x Sokol Moravská Ostrava (14+11+4), 7x Sokol Nový Hrozenkov (7+1+7), 5x TAK Hellas Brno (5+1+0), po dvou titulech má Bohemians Praha (2+5+1) a Start Plzeň (2+2+1), jeden titul patří PSKO Praha (1+9+2). Bilance v kategorii mužů 1993 – 2022: SKV Baník Havířov 14+10+2, SKV Sokolov 11+9+3, SKV Bonatrans Bohumín 3+6+9, SKV OZ Horní Suchá 1+1+2, Sokol Moravská Ostrava 0+1+7, PSKO Praha 0+1+2, TŽ Třinec 0+1+0, Sokol Nový Hrozenkov 0+0+1 a Rotas Rotava 0+0+1 a TJ Holešov 0+0+1.
V období 1993 – 2022 naše reprezentace vybojovala na ME-MS-YOG celkem 104 medailí. Bohužel z mistrovství světa a olympijských her (W+M) zatím jsme žádnou medaili ve sledovaném období nezískali. Poslední medaile (bronzové) z MS za nadhoz a dvojboj, přivezl v roce 1990 (Budapešť) Jiří Zubrický (PSK) startující v HK nad 110 kg s výkonem 380 (165, 215). Poslední olympijskou medaili vybojoval Ota Zaremba (PSK) v Moskvě v roce 1980. V počtu medailí z ME-MS napříč věkovými kategoriemi (mimo Masters) vítězí Jiří Orság (KAR) 24 (5+9+10) před Petrem Sobotkou (TEP/PSK) 10 (7+2+1) a Františkem Polákem (HSU) 10 (2+6+2).
V mistrovství světa juniorů do 20 let byli úspěšní dva závodníci. Jan „Hary“ Mušínský (OST) v roce 1996 (Varšava) v HK nad 108 kg v trhu 150 kg získal bronz a Jiří Orság (KAR) v HK nad 105 kg v roce 2007 (Praha) vybojoval dva bronzy v nadhozu 191 kg a ve dvojboji 346 (155, 191).
Mistrovství světa nejmladší věkové kategorie do 17 let nám v posledních letech přineslo i tituly mistrů světa. Zasloužil se Dominik Oračko (SOK), který v HK přes 102 kg zvítězil v roce 2019 (Los Angeles) v trhu a ve dvojboji za 318 (144, 174), v nadhozu byl druhý. Alexandr Džobák (HSU) v HK do 49 kg zvítězil v roce 2021 (Jeddach) v nadhozu, ve dvojboji a v trhu byl druhý za 185 (79, 106). Předpokládám, že si všichni uvědomují nebývalý talent Oračka. Nelze nevzpomenout jeho medaile a tituly, ale i 200 kg nadhozených v 16 letech. Jeho předčasné a nešťastné ukončení sportovní činnosti je tragédií nejen pro vzpírání, ale hlavně pro něho samotného.
V mistrovství Evropy žen jsme zaznamenali jeden z největších úspěchů naší stotřicetileté historii. Radka Ševčíková (OST/PSK) zvítězila v HK do 75 kg a vybojovala třikrát zlato na šampionátu v roce 1999 (La Coruna) za 230 (102.5, 127.5). Dodnes má v držení naše nejlepší ženské výkony a je jediná s výkonem v trhu přes 100 kg, v nadhozu 120 a 130 kg. O rok později se blýskla Veronika Buroňová (OST) v HK do 63 kg třemi bronzy z ME ze Sofie za 182.5 (80, 102.5).
Veronika Buroňová (OST) v roce 1998 vybojovala v HK do 63 kg na ME juniorek do 20 let (Sofie) stříbro v nadhozu a bronz ve dvojboji za 185 (77.5, 107.5). Další bronzovou medaili získala v HK do 63 kg v roce 2002 (Nuoro) Lenka Orságová (SNH) v trhu za 82.5 kg.
Bohatou nadílku medailí nám z ME přinesla juniorská kategorie do 20 let, na které se podílí pět závodníků. Začal Petr Sobotka (TEP/PSK) v HK přes 108 kg titulem v trhu a stříbrem ve dvojboji v roce 1993 (Valencie) za 365 (170, 195). Pokračoval třemi zlatými medailemi v roce 1995 (Beer Sheva) 387.5 (177.5, 210). Třemi bronzy v HK do 56 kg navázal Petr Slabý (OST) v roce 2003 (Valencie) s výkony 230 (100, 130) a Petr Hejda (PSK) v HK do 105 kg byl na stejné soutěži druhý v nadhozu 200 kg. Jiří Orság (KAR) se prosadil v těžké váze v roce 2009 (Landskrona). Ve dvojboji a v nadhozu vybojoval stříbro, v trhu bronz za 386 (171, 215). Zatím posledním medailistou je František Polák (HSU). Zvítězil v trhu, byl druhý ve dvojboji a třetí v nadhozu v roce 2021 (Rovaniemi) v HK do 55 kg za 224 (103, 121).
Juniorská kategorie do 16 let byla v provozu v letech 1991 – 2003. Junioři zde v roce 1993 (Debrecen) vybojovali dvě bronzové medaile, o které se zasloužili Petr Hrubý (SOK) v HK do 50 kg v trhu výkonem 75 kg a Roman Ščerba (HAV) v HK do 76 kg také v trhu za výkon 117.5 kg. Mladší juniorky v minulosti byly také omezeny věkem do 16 let. Na medailových umístěních se podílela čtyři děvčata. Lenka Hanusová (OST) v HK do 50 kg dvěma bronzy v nadhozu a ve dvojboji za 120 (52.5, 67.5), Zuzana Mandátová (ZDB) stříbrem v trhu a bronzy v nadhozu a ve dvojboji za 122.5 (55, 67.5) v HK do 54 kg (vše 1994/Lublaň), 3. místem Veronika Buroňová (OST) v HK do 70 kg v trhu za 57.5 kg (1995/Kavala) a Lenka Orságová (SNH) 3. místem v HK do 59 kg v nadhozu za 85 kg (1999/Lignano).
Mistrovství Evropy mužů je ve znamení Jiřího Orsága (KAR), který ve sledovaném období vybojoval pro naše vzpírání 1+4+5 medailí. Mistrem Evropy se stal v nadhozu v roce 2011 (Kazaň) za 225 kg, 2x byl stříbrný ve dvojboji v roce 2011 za 410 (185, 225), v roce 2018 (Bukurešť) 417 (181, 236), v nadhozu 235 kg (2012/Antalya) a 236 kg (2018/Bukurešť). Bronzový byl ve dvojboji v roce 2013 (Tirana) 422 (185, 237), v nadhozu 237 kg (2013/Tirana), 237 kg (2016/Førde) a 237 kg (2022/Tirana). Kamil Kučera (SOK) byl bronzový v nadhozu s 226 kg v roce 2018 (Bukurešť). Oba závodníci potvrzují historickou světovou úroveň našich těžkých vah.
Věková kategorie do 23 let má zastoupení pouze v rámci mistrovství Evropy. Čtyři tituly a další čtyři medaile získal v HK přes 105 kg Jiří Orság (KAR). Mistrem Evropy ve dvojboji a v nadhozu se stal v letech 2011 (Bukurešť) a 2012 (Eilat) za 405 (176, 229) a 427 (186, 241), v Izraeli přidal ještě bronz za trh. Stříbro ve dvojboji, v nadhozu a bronz v trhu vybojoval v roce 2010 (Limassol) za 407 (181, 226). Veronika Věžníková (STP) si v roce 2011 (Bukurešť) přivezla z HK do 48 kg tři bronzy za 111 (49, 62). V roce 2022 do medailové kolekce přispěli František Polák (HSU), Simona Jeřábková (SBO) a Arnošt Vogel (HAN).
V roce 2004 plynule navázala „sedmnáctka“ na předešlou „šestnáctku“. V této skupině se na zisku medailí podílí šest reprezentantů. Začal v roce 2006 (Landskrone) Jiří Orság (KAR) stříbrem ve dvojboji 325 (145, 180) a bronzem v trhu v HK nad 94 kg. Pak jsme si počkali až do roku 2017 (Prishtina), kde František Polák (56 kg/HSU) a Martin Štreichl (77 kg/HSU) vybojovali v trhu za 99 kg bronzovou a v nadhozu 164 kg stříbrnou medaili. V následném roce opět František Polák (56 kg/HSU) v Miláně byl stříbrný ve dvojboji a v nadhozu 231 (103, 128), v trhu se stal mistrem Evropy. Matěj Moskál (55 kg/HSU) získal bronz v nadhozu 122 kg v Eilat (2019). Na stejném šampionátu Dominik Oračko (+102 kg/SOK) za 352 (160, 192) byl ve dvojboji a v nadhozu druhý, v trhu obsadil třetí místo. Poslední bronzová medaile připadla Vendule Šafratové (59 kg/HSU) za trh 77 kg v roce 2021(Ciechanow).
Nejbohatší nadílku nám přinesla v roce 2013 instalovaná mládežnická kategorie do 15 let. IWF ji nemá v soutěžním kalendáři zařazenou. Přinesla nám zatím 27 medailí (4+6+17). Mistři Evropy se stali, Dominik Oračko (+94 kg/SOK) a Alexandr Džobák (49 kg/HSU). Dominik zvítězil v roce 2018 v Miláně v trhu, nadhozu a ve dvojboji s výsledkem 295 (135, 160) a Alexandr v roce 2019 v Ciechanowe v nadhozu s výkonem 103 kg. Na dalších medailích se podíleli Petr Mareček (BOS) a Lukáš Kříž (CHO) oba 2013/Klapeida, František Polák (HSU) a Dominik Seibert (PRI) oba 2016/Nowy Tomysl, Vendula Šafratová (HSU) a Marie Kubíková (OST) obě 2018/Miláno, Alexandr Polhoš (SOK) 2019/Eilat, Robin Kočí (CHO) 2021/Ciechanow, Jan Tchurz (LUD) a Jan Matějka (SOK) 2022/Raszyn.
V roce 2010 Mezinárodní olympijský výbor dal vzniknout Olympijským hrám mládeže. První se konaly v Singapuru. Vzpěračům byla určena věková hranice do 17 let. Kvalifikace, jako ostatně i do ostatních OH, je velmi obtížná. V roce 2018 se František Polák (HSU) na Hry probojoval a ziskem bronzové medaile v HK do 56 kg za výkon 233 (104, 129) se postaral o jeden z nejlepších výsledků naší historie v mládežnických kategoriích.
Kategorie Masters nám zkompletuje naše medailová umístění na vrcholných evropských a světových soutěžích ve zmíněném termínu. Naši závodníci se zúčastňují soutěží veteránů od roku 1989, kdy se konaly Světové hry Masters v dánském Aalborgu. Máme možnost každoročně startovat na mistrovství Evropy a světa, jednou za čtyři roky na Evropských veteránských hrách (EMG) a Světových veteránských hrách (WMG). Vše od 35 let nahoru. Byly přidány věkové kategorie nad 75 let pro ženy a nad 85 let pro muže. Takže obě genderové skupiny mají po jedenácti věkových kategoriích. V rámci ME jsme získali 375 medailí (174+117+84), na MS 264 medailí (115+90+59), EMG 12 medailí (7+3+2) a WMG 38 medailí (19+14+5). Při této příležitosti nemohu nevzpomenout na jednoho z nejlepších světových veteránů Karla Saitla (SKZ), který v rámci těchto soutěží několikrát získal titul GRAND MASTERS (nejlepší závodník šampionátu).
Jak zmíněno výše, v období samostatné České republiky jsme za třicet let na evropských a světových kolbištích vybojovali 104 medailí (21+28+55). Počet odpovídá počtu aktivních závodníků v našem vzpírání, odbornosti trenérů, kolísavé výkonnosti závodníků a určitě ještě několika dalším faktorům. Každá vybojovaná medaile přináší radost. Nejdůležitější jsou ty, které pocházejí z finálních věkových kategorií. Výsledky z kategorie žen a mužů ukazují na úroveň jednotlivých národních federací. Nejde však jen o medaile, dosaženou úroveň lze také hodnotit od počtu závodníků umístěných v první polovině hmotnostní kategorii (HK) a v první polovině startovního pole napříč HK (pomocí Sinclairového koeficientu). V letech 1993 – 2022 Česko reprezentovalo 185 závodníků (mimo kategorii Masters) z tohoto množství 53 závodnic. Největší počet reprezentačních startů (ME-MS-OH) má Jiří Orság (KAR), který nás reprezentuje od roku 2004. Startem na mistrovství světa v Kolumbii dovršil jejich počet na rovných čtyřicet. Jiří se mimo jiné zasloužil o tři starty na olympijských hrách (2012, 2016, 2020). Mezi ženami má nejvíce 31 reprezentačních startů Lenka Orságová – Kenisová (SNH/PSK), která reprezentovala v letech 1999 – 2016. Jen pro srovnání s našimi olympijskými vítězi. Jaroslav Skobla (1932) má na kontě osm startů, Hans Zdražila (1964) dvanáct startů a Ota Zaremba třináct startů. Do roku 1974 soutěžili na kontinentálních šampionátech a mistrovství světa jen muži. Šampionáty juniorů do 20 let začaly v roce 1975 a žen v roce 1987. Postupně byly zařazovány ostatní juniorské kategorie. V roce 2015 byl jmenován rekordní počet nových 15 závodnic a závodníků k reprezentačním startům na ME-MS.
Padesát našich vzpěračů nadhodilo v minulosti 200 kg a více. Tabulku vede Jiří Orság (KAR) 245 kg/2017, Jan Nagy (SOK) 242,5 kg/1978 a Jiří Zubrický (PSK) 242,5 kg/1987. Z celkového počtu závodně vzpírají Jiří Orság, Kamil Kučera (SOK) 236 kg/2019, Tibor Mezei (SVK) 200 kg/1987 a Jan Mušínský (OST) 200 kg/2003. Obdobnou tabulku vedeme i v kategorii žen pro nadhoz 100 kg a více. Do stokilogramové historie se zatím zapsalo 16 vzpěraček. Vede Radka Ševčíková – Zátopková (OST/PSK) se 133 kg/2002 před Lenkou Orságovou – Kenisovou (SNH/PSK) 117,5 kg/2005, Veronikou Buroňovou (OST/PSK) 115 kg/2001 a Janou Volfovou 115 kg/2003. Soutěžně vzpírá devět závodnic: Lenka Orságová – Kenisová, Tereza Králová (CFD) 113 kg/2022, Simona Hertlová (SBO) 108 kg/2018, Vendula Šafratová (HSU) 108 kg/2022, Simona Jeřábková (SBO) 103 kg/2022, Eliška Pudivítrová (BOH) 102 kg/2020, Marie Kubíková (OST) 100 kg/2022, Lucie Režnarová (HOL) 100 kg/2022 a Martina Dostálová (BOH) 100 kg/2022. V obdobných tabulkách pro trh v kategorii mužů se dostal na 200 kg pouze Petr Sobotka (TEP/PSK) 200 kg/2005 a v ženách přes 100 kg Radka Ševčíková – Zátopková výkonem 102,5 kg/2001. Ve dvojboji jsou hranice nastaveny na 400 kg/200 kg. Přes 400 kg se v naší historii dostalo 17 závodníků. Vede Jiří Zubrický 437,5 kg/1987 před Jiřím Orságem 435 kg/2017 a Petrem Sobotkou 431 kg/2005. V kategorii žen je na prvním místě Radka Ševčíková – Zátopková 233 kg/2002 před Lenkou Orságovou 212,5 kg/2005 a Janou Volfovou (PSK/OST) 210 kg/2003.
Bilance překonaných rekordů v kompletu za roky 1993 – 2022 je mimo náš dosah. Někdy v sedmdesátých letech se do vedení Soutěžní komise dostali funkcionáři, kteří evidovali Československé rekordy, ale statistiku progresu těchto rekordů bohužel ne. To se stalo v následujících letech tradicí. Z ročenek ČSV můžeme provést rekonstrukci zhruba z let 2000 – 2022. Hans Zdražila v šedesátých letech minulého století v HK do 75, 82.5 a 90 kg překonal rovných 100 Československých rekordů v kategorii mužů. Karel Saitl může být na druhém místě se 72 rekordy překonanými v HK do 56 a 60 kg v letech 1946 – 1960. Počítáme-li závodníkovi narozenému po roce 1993 rekordy napříč věkovými kategoriemi, vítězí v jejich počtu k 31. 12. 2022 Vendula Šafratová (HSU/2004) se 163 rekordy, na dalších místech jsou ze současné generace František Polák (HSU/2001) a Petr Mareček (BOS/1998) s bilancí 122 rekordů, následují Matěj Moskál (HSU/2002) 116 rekordů, Vojtěch Krejčík (SOK/2004) 112 rekordů, Dominik Oračko (SOK/2003) 90 rekordů. To je první šestka. Musím se ještě vrátit k Vendule Šafratové. K 31. 12. 2022 drží 25 rekordů v kategoriích W17/HK 55 a 59 kg, W20/HK 55, 59, 71, 76 a 81 kg a v ženách v HK do 55 a 59 kg.
Zlatá činka byla premiérově zavedena v roce 1969 a zvítězil v ní legendární Ondrej Hekel (ZDB). Premiéra se konala pouze v kategorii mužů. Postupně přibývali další, dnes máme pokryté všechny věkové kategorie. Zpočátku určovala pořadí Trenérská rada Československého svazu vzpírání (ČSSV) podle předem stanovených kritérií, do kterých patřilo umístění na ME-MS-OH, umístění na dalších reprezentačních startech, počet a kvalita překonaných československých rekordů, umístění na mistrovství Československa a v neposlední řadě morálněvolní vlastnosti. Později byla využita anketa mezi trenéry a funkcionáři ČSSV. V posledních letech převažuje v hodnocení umístění na reprezentačních startech. Možná mi mnozí dají za pravdu, Zlatá činka potřebovala inovaci. Součástí slavnostního vyhodnocení „Zlaté činky“ bude volena „Osobnost roku“. V letech 1993 – 2021 ve Zlaté čince zvítězilo 13 mužů a devět žen. V mužích byl jedenáctkrát jmenován Jiří Orság (KAR), v kategorii žen desetkrát Lenka Orságová – Kenisová (SNH/PSK). Šest nominací má Petr Sobotka (TEP/PSK) a devět Radka Ševčíková (OST/PSK). To jsou ti nejúspěšnější, ale každý vítěz Zlaté činky se zapsal do naší historie, která na něj nezapomene. Zapamatujme si jména trenérů, kteří ve zmíněném období měli na starost reprezentaci, významně navázali na práci oddílových trenérů a dotáhli mnohé závodníky do medailových pozic: Emil Brózka, Pavel Ivanič, Jiří Vodrážka, Miroslav Vrbka, Miroslav Kozel, Luděk Bečvář, Ladislav Pásztor, Pavel Khek, Pavel Sobotka, Slávek Rychnavský, Radim Kozel a František Orság, u kterého začínali dva z nejlepších vzpěračů posledních dvaceti let. Poděkujme jim a věnujme vzpomínku těm, kteří již nejsou mezi námi. Připomeňme si Václava Profta (TEP), Jiřího Šollara (CHB), Pavla Sattka (PRI), Ludvíka Kašpárka (KOP), Jaroslava Janebu (SKZ) a Zdeňka Zachardu (STP).
Společně jsme oslavili sté výročí vzniku vzpírání v českých zemích v Sokolově v roce 1993, 120. výročí v Boskovicích v roce 2014. Letošní výročí 130 let existence organizovaného vzpírání v Čechách se bude pravděpodobně konat koncem června v Horní Suché. Letošní rok je významný volbou nové Výkonné rady ČSV, která jak odhaduji, projde významným omlazením. Mnozí osvědčení funkcionáři budou pravděpodobně končit a tato oslava může být důstojným místem k poděkování za práci, kterou pro české vzpírání v průběhu několika desetiletí vykonali.
Karel Prohl
