Mistrovství světa mužů se konalo v termínu 6. – 13. 9. 1987 v Ostravě – Vítkovicích v nově zbudovaném Paláci kultury a sportu (1986) pro 12 500 diváků (dnes ČEZ Aréna), kde má sídlo HC Vítkovice STEEL. Účastníci byli ubytování v hotelu ATOM. Zúčastnilo se ho 168 závodníků z 29 zemí. Nedokončilo 26 soutěžících tj. 15%. Na body zvítězilo Bulharsko 434, 2. SSSR 427, 3. Maďarsko 302, 4. Československo 254 bodů. V počtu vybojovaných medailí se na 1. místě umístilo Bulharsko 15+6+4, 2. SSSR 9+10+7, 3. Čína 2+5+1, 8. ČSSR 0+0+3. Medaili získali závodníci 12 států. Soutěž ovládla reprezentace Bulharska a SSSR. S největším náskokem 30 kg zvítězil v HK do 110 kg Yuri Zakharevich (URS), v HK do 56 kg zvítězil Neno Terziyski (BUL) s náskokem 12,5 kg. V ostatních kategoriích šlo o poměrně těsná vítězství, dokumentující vyrovnanost celé soutěže. Vzpíralo se na činkách zn. LEOKO. Zbytky těchto výborných činek můžete nalézt v několika oddílech. Vedení svazu po skončení mistrovství činky rozdělilo podle schváleného klíče mezi oddíly.

V roce 1978 oslavovala Československá republika 60 let a Československé vzpírání 85 let svého vzniku. Při těchto příležitostech nám bylo vedením EWF přiděleno mistrovství Evropy mužů, které proběhlo v termínu 10. – 18. 6. 1978 v Havířově. Pro potřebu šampionátu byla svépomocí v akci „Z“ postavena v rekordním čase vzpěračská hala (stavitel ing. arch. Konstantin Cigaras), která v průběhu dalších let posloužila k desítkám soutěží, z nichž vyjímám mistrovství Evropy Masters v roce 1996 a mistrovství světa juniorů a juniorek do 20 let v roce 2002. V letech 1978 – 1990 zde bylo detašované pracoviště SVS Vítkovice pro vzpírání.  Na ME sloužila jako rozcvičovna a s přilehlou hokejovou halou, kde se konala soutěž, byla propojena tunelem. Po několika doplňujících přestavbách slouží dodnes. Vzpěračská hala dnes nese jméno významného organizátora havířovského vzpírání Milana Romana.