Český svaz vzpírání uspořádal v roce 2024 celkem 13 republikových šampionátů jednotlivců. W15 (11 závodnic), W17 (16 závodnic), W20 (21 závodnic), W23 (32 závodnic), W (34 závodnic), WM (30 závodnic) + M12 (31+6 závodnic), M15 (26 závodníků), M17 (41 závodníků), M20 (32 závodníků), M23 (35 závodníků), M (32 závodníků), MM (73 závodníků). Mimořádně se dařilo veteránům. Obě kategorie (W+M) zaznamenala rekordní počty. Celkem startovalo 150 žen a 270 mužů. Mnozí startovali v několika věkových kategoriích. Bára Gajdová (ZDB) má čtyři tituly (W15, W17, W20, W23) a Radka Klabalová (TRC) tři tituly (W20, W23, W). Alexandr Džobák (HSU), Martin Šimek (ZDB) a Vojtěch Krejčík (SOK) mají po třech titulech (M20, M23, M). Nejlepšími závodníky v jednotlivých věkových a genderových kategoriích se stali: Maxim Gryc (HAV) M12, Bára Gajdová (ZDB) W15, Nikolas Kudera (HSU) M15, Aneta Cigošová (WCB) W17, Michael Sivák (SOK) M17, Vojtěch Krejčík (SOK) M20, Radka Klabalová (TRC) W20, W23, Jan Kolář (M23), Simona Jeřábková (SBO) W, Josef Kolář (HOL) M, Pavla Kopicová (BOH) WM, Jan Zajan (TEP) MM. Medaili z mistrovství České republiky jednotlivců získalo 34 klubů/oddílů. 1. SKV Horní Suchá 13+6+3, 2. TAK Hellas Brno 13+4+5, 3. SKV Bonatrans Bohumín 11+7+3, 4. TJ Holešov 11+4+2, 5. Slavoj Plzeň 1899 10+3+2, 6. SKV Sokolov 10+2+6 atd. V bodovém hodnocení 7-5-4-3-2-1 za 1-2-3-4-5-6. místo vítězí TAK Hellas Brno se 139 body, 2. SKV OZ Horní Suchá 134 bodů, 3. SKV Bonatrans Bohumín 124 bodů, 4. Sokol Moravská Ostrava 121 bodů, 5. TJ Holešov 119 bodů, 6. SKV Sokolov 116 bodů atd. Bodovalo 35 klubů/oddílů. Žádný oddíl/klub nebodoval ve všech věkových kategoriích. V jedenácti bodovala Horní Suchá, Bonatrans Bohumín a Holešov, v deseti Meziboří a Ostrava, v osmi Sokolov, Zlín a Vzpírání Haná. Registrováno je v ČSV 44 oddílů/klubů. Bodovalo 35 oddílů/klubů. Devět se jich žádného republikového šampionátu nezúčastnilo.
Republikový šampionát nemá v dnešním sportovním životě vzpěrače zdaleka takovou důležitost jako v minulosti. To lze poznat v několika posledních letech na tom nejdůležitějším mistrovství žen a mužů. Běžně na startu chybí z přihlášených až jedna třetina. Těžko lze chápat skutečnost, kdy se závodník přihlásí, dokonce před startem přihlášku potvrdí a pak se ke startu nedostaví. To, že jde o nejdůležitější domácí soutěž roku pravděpodobně vůbec nechápe. Očekává se reakce vedení svazu, kterému by tento problém neměl uniknout. Start v této soutěži nikdy nebyl povinný ani pro reprezentaci. Sloužil k prověření sportovní formy reprezentace, byl důležitou součástí Zlaté činky, oddíly zde bojovaly o body, které určovaly oddílovou úspěšnost. Pro závodníky to byl prestižní závod. Všichni chtěli startovat. Ve zlatém období našeho vzpírání v 60 – 80 letech se začínalo v pátek odpoledne a končilo v neděli po obědě. Soutěžilo se mnohdy za přítomnosti televize, novinářů, místní politické elity a celého vedení svazu. Šampionát byl využíván k vyhodnocení zasloužilých sportovců a funkcionářů. Chybí část reprezentace a špičkové výkony. Ani záloha reprezentace nemá speciální přípravu na tuto soutěž, která by mohla nastartovat jejich mezinárodní sportovní kariéru.
Karel Prohl
