(*21. 3. 1939 – †3. 2. 2022)
V roce 1959 založil oddíl vzpírání v Sokole Těšovice, který v roce 1967 přešel do Baníku Sokolov. V letech 1973 – 2009 pod jeho vedením vybojoval Baník Sokolov 17 titulů mistrů Československa a České republiky v kategorii mužů. Podílel se na přípravě Jana Nagyho, Dušana Poliačika, Romana Poloma, Petra Stanislava, Františka Nedvěda, Bohuslava Brauma – účastníků olympijských her. V 70 – 90 letech působil v reprezentaci ve funkcích vedoucí trenér juniorské reprezentace a reprezentačního trenéra mužů. Ve funkci asistenta reprezentačního trenéra se zúčastnil olympijských her v Moskvě v roce 1980. Jeho svěřenec Dušan Poliačik zde vybojoval bronzovou medaili. V Československém a Českém svazu vzpírání pracoval v různých funkcích po několik desítek let. Po roce 2000 byl zvolen předsedou Českého svazu vzpírání. František byl trenér a funkcionář, který ve svých aktivních letech dokázal výrazně ovlivnit dění v tuzemském vzpírání. Na mistrovství České republiky v Praze v roce 2022 byl přijat do Síně slávy Českého svazu vzpírání IN MEMORIAM.
