(*2. 10. 1947 v Sokolově)
V polovině roku 1959 začal navštěvovat vzpěračský oddíl Sokol Těšovice, který na jaře téhož roku založil v Sokolově František Škarda. Koncem 50 a v šedesátých letech nebylo možné soutěžit v žákovské kategorii, ale bylo za určitých podmínek se zúčastňovat okresních a krajských soutěží. Na těchto soutěžích Jiří vybojoval několik titulů. V roce 1966 nastoupil na základní vojenskou službu do Plzně s ambicemi zařazení do Dukly Plzeň, která byla na tomto útvaru dislokována. Bohužel se do Dukly nedostal, ale dokázal zajistit vzpěračské prkno a závodní činku ze Sokolova, aby ve volném čase mohl trénovat s ostatními vzpěrači, které se také do Dukly nedostali.
V roce 1968 se vrátil už do oddílu vzpírání TJ Baník Sokolov. Zdravotní obtíže mu nedovolili plnohodnotně trénovat. Přesto se zúčastňoval soutěží na úrovni II. ligy a mistrovství Československa jednotlivců a později soutěží veteránů. V roce 1987 zvítězil v kategorii do 100 kg na mistrovství České republiky Masters v Pardubicích. Během své sportovní vzpěračské kariéry prošel hmotnostním kategoriemi od 52 do 100 kg. V polovině 60 let se stal trenérem mládeže. V oddíle pracoval ve funkci asistenta vedoucího trenéra Františka Škardy. Od konce 60 let se angažoval v okresním a krajském svazu vzpírání.
V letech 1975 až 1977 zastával funkci asistenta reprezentačního trenéra juniorů Emila Brzósky. Po založení střediska vrcholového sportu v roce 1975 nastoupil jako vedoucí trenér TSM v Sokolově. Současně zastával funkci druhého trenéra velmi úspěšného ligového družstva mužů v Sokolově. Oddíl získal za jeho působení 11 titulů mistra republiky družstev mužů. V letech 1975 – 2003 vybojoval se svými svěřenci v kategorii mužů 70 titulů mistra České republiky a 56 titulů mistra Československa. V roce 1982 přestoupil z TSM do SVS a zahájil 3leté studium trenéra 1. třídy, na Univerzitě Jána Komenského v Bratislavě, kterou v roce 1985 úspěšně absolvoval. Poté nastoupil jako vedoucí trenér SVS mužů v Sokolově, spádová oblast Plzeň. Rokem 1993 končí činnost střediska v Plzni.
V letech 1995 – 2003 byl pověřen vedením české reprezentace seniorů. Během své kariéry se podílel na výchově řady reprezentantů České republiky a zúčastnil se 8x ME, 6x MS a 2x OH.
Za svůj největší trenérský úspěch považuje vybojování účasti české reprezentace na dvou OH.
Na olympijských hrách v Atlantě (1996) se Petr Stanislav umístil na desátém a Roman Polom na devatenáctém místě. Na olympijských hrách v Sydney (2000) Petr Sobotka obsadil čtrnácté místo. V letech 2000 – 2002 byl zaměstnancem střediska vrcholového sportu ministerstva vnitra v Praze. Svoji kariéru ve vzpírání ukončil v roce 2003.
