V kat. do 48 kg startoval dvojnásobný počet závodnic oproti loňsku. Dosavadní šampiónka Perrisová zůstala na „bramborové" medaili, potvrdil se očekávaný nástup vzpěraček z bývalých zemí SSSR. Šest silaček umělo i v nejnižší hmotnosti alespoň 160 kg, přitom se lze do stovky světových tabulek dostat i s dvojbojem okolo 100 kg. Výkonnostní rozptyl v této kategorii je nevídaný.
V kat. do 53 kg bylo oproti roku 2001 o pět startujících méně. Hořkou pilulku opět spolkli Bulhaři, protože jim vypadla druhá závodnice za sebou, proslulá Sivka Atanasová - soudě podle změn jmen už podruhé provdaná (dříve se jmenovala Stoevová, později Tumparovová). Kralovala domácí, věkově ještě juniorská dvojice. Osmnáctiletá Aylin Dasdelenová primát korunovala čtveřicí evropských rekordů jak juniorských, tak ženských; a dostala se takřka na čínskou úroveň. De facto by svedla zcela rovnocenný souboj i s českou mužskou elitou! O dva roky starší Bilgin Emineová loňský titul neobhájila, ač přidala 20 kg ve dvojboji! Loni čtvrtá Maďarka Ajkaiová si vyměnila pořadí s mladou, ale už ostřílenou Španělkou Juanovou. Na šesté místo opět stačilo 160 kg.
Maďarka Rakiová se naučila trh, a v této disciplině (loni byla až 5.) vypálila všem favoritkám v kat. do 58 kg rybník. V nadhozu se prosadily renomovanější vzpěračky, Rakiová ovšem i tak stačila získat „skalpy" loňských medailistek Ayové a Gottfrydové. Prioritu obhájila Polka Alexandra Klejnowská, která se velice líbila - jak výkonností, tak vzhledem - už na MSJ 2000 v Praze. V nadhozu vylepšila ER žen i juniorek už na 123 kg. Osmá Finka Kannervistová dělala 185 kg, to ještě relativně nedávno, stačilo na dvojbojovou medaili o váhu výš…
Řekyně Tsakiriová, nejlepší v trhu do 63 kg v nadhozu neudržela krok se suverénní Ukrajinkou Natalií Skakunovou. Ta už loni v nadhozu porazila na ME i fenomenální Popovovou, a letos ke svému výkonu přidala dalších 7,5 kg, takže si připsala SR 135 kg v nadhozu, a ER 240 kg ve dvojboji. I šestá závodnice překročila o pět kilo hranici 200 kg… a je tedy jasné, že kvalita v této kategorii se trvale ustálila na nové výši. V náročné, ač početně prakticky poloviční konkurenci se Veronika Buroňová oproti loňsku posunula o čtyři místa kupředu, na osmou příčku. Leč, jen se dvěma platnými pokusy. Trh na 75 kg opakovala, pak nezvládla 80 kg. V nadhozu si po základu na 100 kg neporadila se 105 kg a odstoupila; předposlední místo měla zajištěné a na závodnici před sebou jí nakonec chybělo 10 kg.
Ruska Valentina Popovová si pro další evropský primát popošla, oproti loňsku, o hmotnost výš, v níž se, ostatně, cítí nejlépe. V trhu ji zarmoutilo nezafixovaných 115,5 kg, v nadhozu si jen hlídala krajanku Světlanu Chabirovovou, jíž porazila jen nižší tělesnou vahou při rovnosti výsledku - 140 kg. Pravdou ale je, že poražená zkusila i 144 kg (!) a vítězka pokus, který si nechala v záloze, nevyužila. Za oběma Ruskami zela značná propast, zejména když v trhu na 110 kg vypadla ambiciózní Maďarka Krutzlerová. Ta si chtěla spravit chuť na nadhozových 130 kg, ale neměla svůj den, podvakrát nezdolala 130 kg, a pak už to vzdala. Zbývající medaile tedy připadla Řekyni Tatsiové, což moc mrzelo špatně finišující bulharskou juniorku Nikolovovou, za svobodna Ružinskou, které ani 10 kg navíc ve dvojboji, od loňského MEJ v Kalmaru, nepomohlo. Neměli bychom přehlédnout ani dvě šikovné mladé Španělky, v této váze mají dvě výborné juniorky i Ukrajinky, ty se však asi šetří na MSJ. K šestému místu postačovalo méně než v kat. do 63 kg! Budoucnost V. Buroňové a L. Orságové se v kat. do 69 kg jeví slibnější, smíříme-li se s tím, že absolutní špička nám asi zůstane tuze vzdálena.
V kat. do 75 kg loni zářily Maďarky. Namísto Likereczové do Antalye přiletěla podstatně slabší Lacziová. Soutěži vévodily Turkyně, zlatá Sule Sazbahová soupeřila spíš sama se sebou. V trhu se pokoušela i o 116,5 kg, v nadhozu si nechala zátěž na závěrečný pokus zvýšit o 10,5 kg na 143 kg, a neuspěla. Její krajanka Ozgürová dvakrát nedala 115 kg v trhu a nezvládla ani 137,5 kg v nadhozu. Ani tyto „nezdary" však neohrozily tureckou převahu, protože ve finiši troskotal kdekdo. V poli chyběla, krom naší Radky Ševčíkové, a už zmíněné Likereczové i známá Finka Lundahlová, obdobně jako Ševčíková účastnice březnového SP v katarském Dohá.
V nejvyšší hmotnosti se rozpoutal tvrdý boj. V nadhozu tři medailistky zvedly 155 kg, rozhodovala tělesná váha. V zamotaném pořadí nestačilo Turkyni Acikgozové ani vítězství v nadhozu k medaili ve dvojboji! Loňský primát neobhájila Ruska Albina Chomičová, protože se pozvolna vrací forma Polce Agatě Wróbelové, která dokázala na OH 2000 prohnat i Číňanku Ding Meiyuan natolik, že Asiatka jako první žena na světě vstoupila do pomyslného Klubu 300. Zřetelný růst výkonnosti charakterizuje i Maďarku Viktorii Vargovou, s tou už je nutno počítat jako výraznou adeptkou na mety nejvyšší. Výtečnou kvalitu zápolení dokumentuje i fakt, že Ukrajince Viktorii Šajmardanové nestačilo ani zlepšení 7,5 kg k tomu, aby opět brala medaili. Acikgozová se posunula dokonce o 40 kg nahoru, Vargová a Dregerová o 30 kg. Podobný mocný vzestup úrovně ženských „suprů" je patrný i ve světovém měřítku. Inu, dějí se věci…
***
Úžasná série nepřemožitelného Turka Halila Mutlu neskončila jeho porážkou, ale absencí. Trůn se tedy uvolnil a první čtyři místa obsadila „smečka", jež se loni umístila za ním. Jenže, v dosti pozměněném pořadí. Rozhodl klid běloruského vítěze Vitali Derbeniova, který ani jednou neklopýtl. Turec Artunc si polepšil o dvě místa na stříbro, Moldavan Grabuc také o dvě příčky na bronz, zatímco loňský vicemistr Rumun Jigau zůstal po dvou marných atacích 150 kg v nadhozu „na bramborách". Někdejších bantamek ubývá, už jich bylo jen osm, a tak na 6. místo v kat. do 56 kg stačilo o 15 kg míň, než v roce 2001, 235 kg.
V kat. do 62 kg byl osud loňských medailistů různorodý. Šampión, naturalizovaný Chorvat (dříve Bulhar) Nikola Pešalov nepřicestoval, zkušený vicemistr Evropy Azerbajdžánec Elchan Sulejmanov vypadl na 160 kg v nadhozu (a zaznamenal tak první výpadek na velké soutěži), Moldavan Popov to dotáhl jen k bramborové medaili. Z této pozice naopak vyhrabal až ke stříbru vítěz nadhozu Bulhar Stefan Georgiev. Loni pátý Ukrajinec Olexandr Lichvald také postoupil o dvě místa, až k bronzu. Vítězného navrátilce Řeka Leonidase Sabanise mrzí jen prohra v nadhozu, náskok z trhu mu však bohatě stačil. V očekávaně prořídlém poli, devastovaném i třemi nulami (nejvíc diváci želeli výpadku domácího Yagciho na 130, resp. 132,5 v trhu), měl zcela reálnou šanci na šesté místo Zbyněk Dub…
Kategorie do 69 kg se proměnila v galapředstavení skvělého Galabina Boevského, jenž odešel s nepořízenou až při závěrečném pokusu - na 197 kg v nadhozu. I tak je zřejmě nejjasnější stálicí současného vzpěračského nebe. Zbytek Evropy porazil rozdílem třídy. O bronzu rozhodla tělesná váha, a bylo k němu potřeba o 10 kg víc, než loni. K šestému místu (obsadil je loňský šampión Turek Ekrem) dokonce o 25 kg… O úrovni klání svědčí fakt, že právě tento Turek se proti loňskému ME zlepšil o 2,5 kg. Přesto, jak vidno skončil dost hluboko v poli. Přes hranici 300 kg se dostalo loni šest lidí, letos 12, je tedy třeba umět hodně víc a české špičky jsou v této hmotnosti dost pozadu.
Bulharská dvojice, z níž se lépe vedlo o pět roků mladšímu a méně známějšímu Georgi Markovovi, odsunula spolu s domácím Yilmazem, bývalého mistra Evropy Perepečenova (v seznamech je uváděn s nadbytečným „t" uprostřed) na hořkou bezmedailovou pozici; bronz z trhu zůstává malou útěchou. Také v kat. do 77 kg bylo nutno proti loňsku přidat. Na pozici „na bedně" 10 kg. V první šestce 12,5 kg. Na jejím chvostu se udržel v osobním rekordu u nás dobře známý Slovák Rudolf Lukáč. Ještě desátý v pořadí nashromáždil 327,5 kg ve dvojboji, v roce 2001 to bylo pouze 300 kg. Pro Vacuru i Cichého je to náročná výzva, ale věřím nikoli nesplnitelná úloha.
Petr Hrubý vážil překvapivě málo, pouze 82,8 kg a byl v 11členném poli kat. do 85 kg nejlehčí. Vzpíral úspěšně čtyřikrát, po základech vždy zvýšil o pět kilo, nevyšly mu jen závěrečné přídavky 2,5 kg v obou disciplinách. Rezultovalo z toho sedmé pořadí. Za šestým místem zaostal o 10 kg, a to ještě jemu nejblíže vzdálený Ázerbajdžánec Hasanov „ztuhnul" na základech. Z někdejších es chyběli Huster, doléčující zranění a užívající radosti rodinného života, a také Gardev, zato se konečně naplnily ambice druhdy nadějného juniora Poláka Rytkowského. Největší z adeptů na zlato Gruzín Georgi Asanidze však „povinný" primát dobyl, i když se na něj hodně nadřel a rozhodl jen fakt, že byl o půl kila lehčí než Polák. Konkurence se, oproti loňsku, scvrkla přesně na polovinu, pouhých 11 startujících. Na poklesu výkonnosti se, krom zmíněných skutečností, podílela už jen „nula" Řeka Spyroua na 200 kg v nadhozu.
Jen Ázerbajdžánec Nizami Pašajev, jako jediný z loňských medailistů kat. do 94 kg uhájil místo na stupních vítězů, coby loňský vítěz se musel spokojit s bronzem. Pro prvenství si přijel Rus Alexej Petrov, jemuž alespoň v trhu poměrně slušně čelil Bulhar Dobrev, toužící po nápravě loňského výpadku v kat. do 85 kg. Jakmile však Dobrev nedal 217,5 kg v nadhozu, rázem bylo rozhodnuto, Petrov pak dvakrát neustál 222,5 kg a závod skončil poněkud do ztracena. Podle očekávání se mnozí borci přesunuli právě do této hmotnosti (loni v ní byla slabá úroveň), proto bylo nutné dělat na 6. místo o 30(!) kg víc. Je zvláštní, jak je někdy to přelévání závodníků z kategorie do kategorie naivní… Čs. reprezentant Jiří Mandát zůstal 5,2 kg pod limitem - i tak ale odvedl slušný výkon a ani jednou na zvolených zátěžích nechyboval. V nadhozu zůstal o jediný stupínek za kýženým umístěním v první polovině účastníků, rozdíl ale představoval pět kilo. Ve dvojboji je zapsán na 12. místě, na konci druhé třetiny startujících.
„Stopětka" má v posledním období tradičně vysokou úroveň, loni sice byla výjimečně znamenitá, ale ani letos příliš nepoklesla, a na bronz bylo třeba dokonce víc - 417,5 kg. Bulharské triumfy zmnožil Alan Tsagaev, díky tomu, že v reparátu zvedl 235 kg v nadhozu, to je úctyhodné břemeno. Vítěz trhu Rus Ivanovskij horkotěžko - až napotřetí - zkrotil základ 222,5 kg v nadhozu, a musel se rozloučit s medailí ve dvojboji. Osobně mne udivil Ital Boer, 400 kg bych od něj nečekal. Rakouské vzepětí potvrdil Ajfrid, Matthias Steiner posléze o váhu výš. Řekové ani Poláci nebývají zvyklí na špatná umístění. Přesto se jich u Garipise (13.) a Krasky (11.) dočkali.
Oba naši zbývající zástupci vystoupili v supru. U Petra Sobotky to bylo jasné, u Libora Wälzera to nejspíš pro mnohé znamenalo překvapení. Libor prošel zápolením bez kazu, avšak nepočítáme-li dva borce, kteří nedokončili, skončil předposlední. Petra zdrželo opakování na 177,5 kg v trhu, 182,5 kg už bylo nad jeho síly. Závěrečných 222,5 kg by jej pasovalo na kýženou příslušnost v Klubu 400, ale ani tady neuspěl. Solidní výkon přinesl celkové 10. místo. Kdo se dozvěděl, že Ronny Weller dělal nedávno 450 kg, pro toho nebyl comeback živé vzpěračské legendy překvapením. Rozruch však vyvolal Raymond Kopka, zdánlivě ztracený slovenské reprezentace. Ten vyměnil britský dres a představil se dvojbojem 400 kg! Hodně to vřelo po nezdarech obou Rusů. Čerstvý mistr Kokljajev nezvedl 190 kg v trhu, ač na začátku února v Nevinomyssku uměl i dva metráky. Vítěz trhu Roman Mešerjakov (207,5 kg) se zranil a odstoupil.
Evropská úroveň, až na výjimky potvrzující pravidlo, roste - a to časem opět přibudou Arméni i spousta v Antalyi chybějících hvězd. Pokroky jsou zákonité, má-li starý kontinent uhájit alespoň něco z bývalého výsadního postavení, musí jeho příslušníci, hodlají-li zachytit celkový mocný nástup světového vzpírání, jít také nahoru. Česká reprezentace má v tomto směru mnoho co dohánět. Ani jeden z jejich zástupců se v Antalyi nedostal do první poloviny výsledkové listiny, to je fakt nejvýmluvnější. Nemáme ani mnoho zdatných es v rukávu (s výjimkou Radky Ševčíkové), a progres v mládežnických věkových skupinách přinese (bude-li pokračovat) ovoce až za dlouhou dobu. Znamená to tedy neumdlévat, ba podstatně přidat. Jen to nás vrátí do alespoň trochu čestnějších pozic.
Rudolf Drmola
