Skončilo 34. mistrovství Evropy žen. Startovalo jich 144 z 37 států. Na body zvítězilo Turecko 690 bodů/10 startujících před Ukrajinou 686/10 a Velkou Británií 381/8. Naše ženy obsadily 15. místo 200/5. V zisku medailí zvítězila Ukrajina 7+8+3 před Tureckem 4+8+4 a Francií 4+2+1. Medaili vybojovalo 21 států. V boji proti hodnocení výkonu s pomocí Sinclairových tabulek nejsou v knize výsledků zveřejněny tělesné hmotnosti soutěžících. Nejlepší jsou srovnány podle ROBI POINTS systému, který nám mnoho neříká. V této tabulce vítězí VELI Evagjelia (ALB) 747,9821 bodů, druhá Kamila KONOTOP (UKR) 736,1028 bodů a třetí Nina STERCKX (BEL) 712,7408 bodů. Všechny tři startovaly v HK do 55 kg. Tento bodový systém se odvíjí od poměru světového rekordu k dosaženému výkonu. Soutěž nedokončilo 10 závodnic. Počet neplatných pokusů je poměrně vysoký, vychází na 41 %.
Máme za sebou jubilejní sté mistrovství Evropy mužů. Po pravdě řečeno, domníval jsem se, že rovná stovka šampionátu se oslaví výrazněji, nevím, zda existuje další sport s takovým výročím, ale k soutěžím. Startovalo 141 závodníků z 34 států, tedy i něco méně než žen. Těším se na dobu, kdy se bude psát o vzpírání jako o typicky ženském sportu. Na body zvítězilo Bulharsko 746 bodů/10 závodníků před Arménií 667/10, Gruzií 647/10 a Českou republikou 535/10! To je nejlepší výsledek minimálně za posledních 40 let. V počtu medailí vítězí Bulharsko 13+4+5 před Arménií 4+9+5 a Gruzií 4+7+3. Česká republika díky Jiřímu Orságovi skončila na 12. místě. Medaili vybojovalo 14 států. V systému hodnocení výkonnosti podle ROBI POINTS, vítězí Antonino PIZZOLATTO (ITA) 1000,0000 bodů, druhý je Karlos May NASAR (BUL) 917,7386 bodů a třetí David FISCHER (BUL) 847,6359 bodů. Soutěž nedokončilo 18 závodníků. Počet neplatných pokusů je shodný s ženskou částí 41 %.
Účastníci si stěžovali na vzdálenost mezi hotelem a sportovní halou. Pokud jste sledovali soutěže v televizních přenosech, mohli jste si všimnout nekvalitního prkna na závodišti, které se muselo vždy po několika pokusech „srovnat“. Několikrát jsem byl svědkem uklouznutí soutěžících na kluzkém povrchu prkna. Nevím, zda v hale fungovala klimatizace, ale zejména soutěžící trpěli horkem. Nejhorším zážitkem byla práce JURY. V každé z 33 skupin zasáhla několikrát do vývoje soutěže změnou výroku rozhodčích v neprospěch soutěžících a měnila tím i medailové pořadí. Můj odhad se pohybuje mezi 50 – 60 změnami. Připomínám, že do funkce rozhodčího mohou být národními svazy navrženi pouze rozhodčí s mezinárodní kvalifikací první třídy a z těch vybere technická komise EWF odpovídající počet pro šampionát. Tudíž nejedná se o nezkušené rozhodčí. Členové JURY mají shodnou kvalifikaci s ostatními vybranými rozhodčími. Rozhodčí se musí ve zlomku vteřiny rozhodnout, zda pokus uzná či ne. Rozdíl mezi nimi je pouze v možnosti zhodnotit pokus pomocí zpomalených záběrů na monitoru. V mnoha případech JURY nepomohlo jedno přehrání a muselo být několikrát opakováno pro potvrzení chyby závodníka. Uznané pokusy v poměru 2: 1 ve velké většině JURY přehodnotila na neplatný pokus. Opakovaně zneplatnila uznané pokusy 3: 0! Vzpomínám na dobu, kdy JURY mohla přehodnotit pouze pokusy uznané v poměru 2: 1. Shodně mohli trenéři podat protest proti rozhodnutí rozhodčích jen v případě neuznaného pokusu v poměru 2: 1. Verdikt 3: 0 byl jasně daný a nikdo s ním nehnul. Požadavky na precizní techniku jsou vyhnány do absurdna. Úkolem nově zvoleného vedení IWF by mělo být regulovat práci JURY, přehodnotit přísná pravidla a povinnost zveřejňovat v zápise ze soutěže tělesnou hmotnost soutěžících. Podle dnešních pravidel by mnozí olympijští vítězové a mistři světa z minulých let měli jiná jména. Rozhodovalo se vždy přísně, ale mírné dotažení a dopnutí loktů se tolerovalo. Ne každý má ideální schopnost somaticky a ortopedicky vyhovět dnešnímu výkladu pravidel.
Několik slov k naší reprezentaci. V historii mistrovství Evropy jsme neměli tak početnou výpravu. Deset mužů a pět žen. Pravda, mezi nimi jsou samoplátci Veronika Hándlová, Eliška Malcharcziková a Arnošt Vogel. Přesto nás bylo na naše poměry hodně, ale bylo nás také na soutěži vidět. Vybojovali jsme 16x umístění v první šestce! Jiří Orság získal bronz v nadhozu. Petrovi Stránskému se obnovilo zranění, na Jiřím Orságovi byla vidět v trhu bolest v zápěstí. Výrazně si zlepšili letošní výkon Tereza Králová, Petr Petrov, Kamil Kučera a Jiří Orság. Ostatní se výkonem pohybují okolo svého letošního nejlepšího výkonu. Došlo i na překonání národních rekordů. Tereza Králová si jich připsala osm a Kamil Kučera dva. Svůj reprezentační křest na této úrovni prožili Veronika Hándlová, Eliška Malcharcziková, Simona Jeřábková, Arnošt Vogel a mezi trenéry Jiří Gasior. Tento šampionát bude mít v našich historických materiálech plusové hodnocení. Závodníky v soutěži vedl vedoucí trenér Pavel Ivanič ve spolupráci s trenéry Luďkem Bečvářem, Ladislavem Pásztorem a Jiřím Gasiorem. Před a po soutěži se o závodníky starala fyzioterapeutka Kristína Orságová. Na kongresu EWF nás reprezentoval předseda svazu Mgr. Petr Krol.
Shodou okolností se v sobotu konalo v Plzni mistrovství České republiky mládeže do 17 let, které jsem na YOUTUBE chvílemi sledoval. Startovalo 44 juniorek a juniorů. Zhruba 20 – 30 % z nich nezvládá techniku jednotlivých disciplín. Na soutěž byla nominována JURY, pokud tam byla přítomna, kolik pokusů zvrátila v neprospěch soutěžících? Chci tím jen vyjádřit zbytečnost nominace JURY na soutěže mládeže. Pokud by měla posuzovat výkony ve shodě s mezinárodními pravidly, vyřadila by ze soutěží podstatnou část soutěžících.
Jiří Orság s medailí
Jiří Orság a Kamil Kučera
Kristína Orságová a Josef Kolář
Luděk Bečvář a Arnošt Vogel
Pohár za umístění družstev
Karel Prohl
