V roce 2009 jsem začal na našich stránkách uveřejňovat profily siláků z přelomu 19. a 20 století. Skončil jsem u čísla 9/2010. Z důvodu probuzeného zájmu návštěvníků webu vzpírání.cz, budeme v letošním roce pokračovat.
V období let 1890 – 1910 se u nás objevilo několik siláků, kteří mohli směle konkurovat mnohým vzpěračům a zápasníkům z Evropy. Vzpírání patřilo pod těžkou atletiku a téměř všichni vzpěrači i zápasili a opačně. V mistrovských soutěžích družstev se v utkání začínalo vzpíráním a končilo zápasem. Někteří atleti se však již v této době specializovali. Po dosažení mistrovské úrovně mnozí podepisovali profesionální smlouvy a stali se z nich siláci a zápasníci, kteří vystupovali v cirkusech a varieté. Tak začínali i zakladatelé těžké atletiky v Čechách Fridolin Hoyer a Josef Balej, ke kterým se později přidali Josef Soukup a Antonín Bína. Někteří, kteří si finálně vybrali zápas, ale proslavili se i ve vzpírání, jsou zde ve zkratce uvedeni. Vzpíralo se také na vytrvalost, používaly se buliny a koulové činky s pevnou osou, která mnohdy měla průměr i více než 35 mm. Silácké soutěže byli u nás velmi populární s návštěvou i několika tisíc diváků. Do Prahy, Brna a Plzně se na mezinárodní turnaje sjížděli nejslavnější siláci Evropy. Na ty úplně nejlepší jsme nestačili, ale díky mezinárodní konkurenci mnozí v krátkém čase dosáhli pozoruhodné výkonnosti. Představím vám několik dalších z nich. Z časopisů, které začátkem 20. století u nás vycházely (Start, Sportovní listy, Sport a hry) se můžeme přesvědčit, že těžká atletika byla o nás velmi populární. Profily uvedených siláků jsou součástí připravované „Historie vzpírání na Olympijských hrách“.
