Historie z odznaků

Na chvíli se ponořme do první čtvrtky minulého století. V těch letech vzniklo mnoho těžkoatletických klubů, a to dokonce v místech, které bychom dnes netypovali, že tam mohou prosperovat. O většině z nich jsme nikdy neslyšely a o jejich existenci vypovídají pouze jejich odznaky.

V minulých dnech se mi podařilo mírně rozšířit sbírku vzpěračských odznaků vzniklých v prvních desetiletích v minulém století. Mezi nezajímavější patří odznak s lví hlavou a činkou v tlamě. Reprezentuje těžkoatletický klub z Malé Bělé s výmluvným názvem K. A. Činka. Malá Bělá je část obce Bakov nad Jizerou (severně od Mladé Boleslavi). Dnes má 633 obyvatel a 198 domů (Wikipedia). Je pravděpodobné, že v prvních desetiletích 20. století byl počet obyvatel zhruba stejný, přesto zde vznikl vzpěračský klub s odvahou mít svůj odznak. Z jeho životopisu neznáme nic. Důkazem jeho existence je pouze tento velmi vzácný a snad i unikátní odznak. Dnešní doba si na nejlevnější propagaci svého klubu nepotrpí. Hrdost na příslušnost ke svému klubu je pryč. Ani ty finančně nejlépe zajištěné nepomýšlejí na prezentaci klubu v této formě. Pravda je, že v 60 – 70 letech svůj odznak měly oddíly vzpírání RH později Olymp Praha, Baník Sokolov, Slavoj Plzeň, Škoda Plzeň, Slovan Teplice, Baník Havířov, Jiskra Gottwaldov, ŽD Bohumín a Dukla Trenčín. Sokolov, Havířov a Bohumín představil dokonce více typů. Někteří ze jmenovaných oddílů vydalo zajímavé odznaky i k mezinárodním soutěží, které pořádali. K těm přidávám Lokomotivu Cheb a Juchcelpap Štúrovo.

Dříve samostatný městys Parník, nacházející se asi 2 km severně od historického centra České Třebové v údolí řeky Třebovky, byl k Třebové připojen v roce 1949. Území Parníka tvoří asi 1/5 z celkové plochy města. V průběhu let Parník urbanisticky srostl s Českou Třebovou na jihu a s Lhotkou na severu. Dnes má zhruba 2 600 obyvatel a 629 domů (Wikipedia). Existence vzpírání v České Třebové je dlouhodobě známá. Začala založením I. Česko Třebovického klubu athletického Frištenský. Následovala Lokomotiva Česká Třebová, kterou založil v 60 letech Antonín Kubica (nenavazoval na vzpěrače a zápasníky z klubu Frištenského), který pro reprezentaci připravil olympionika Luboše Sršně, a reprezentanty Jaroslava Ruttera, Petra Šolara a Františka Švandu. Mezi poslední přírůstky sbírky patří varianta staršího odznaku I. Athletický klub Frištenský v Parníku, který se přihlásil k výrazné symbolice vzpěračského sportu lví hlavě s činkou v tlamě. Historii tohoto klubu neznáme a jejich odznaky dnes dělají radost sběratelům, kteří řadí oba odznaky mezi unikáty.

Dalším přírůstkem je odznak M. A. S. K. Herkules Lazy. Míst se stejným názvem máme v republice dvě. Pravděpodobnější je varianta, která umísťuje Lazy do místní části slezského města Orlová. Má dnes 317 obyvatel a 86 domů (Wikipedia). Vzpomínám na zakladatele Bohumínského vzpírání (1949), kteří v Orlové těžkou atletiku ještě zažili. Druhá varianta je méně pravděpodobná. Další Lazy (osada) jsou umístěné ve Slavkovském lese v nadmořské výšce 800 metrů a administrativně patří pod město Lázně Kynžvart. Má 16 obyvatel a šest domů. Mate mne zkratka M. A. S. K. Možná znamená Moravský amatérský sportovní klub, nevím. Každopádně do historie se zapsal tento klub svým reprezentačním odznakem, který nám vypovídá o vzpírání v místech, kde si jej již nikdo nepamatuje.

Břežánky (německy Briesen) je zaniklá vesnice v okrese Teplice. Ležela 2,5 kilometru severozápadně od Bíliny. Vesnice úředně zanikla v roce 1970 a zbořena byla o dva roky později v důsledku těžby hnědého uhlí v lomu Bílina (Wikipedia). Doufám, že Klub athletů Břežánky se dokázal evakuovat včas. Ne, to si dělám legraci. Odznak datuji do prvních desetiletí minulého století, kdy zde žádný povrchový důl nebyl založen. To nám dokazuje i slovo „athletů“, které je zde psáno ještě s písmenem „h“. Klub již neexistuje minimálně 60 let. Problém takových klubů vzniklých v malých obcích (Břežánky, Malá Bělá, Lazy, Parník, Lom, Svatava, Vejprnice, Nýřany atd.) je v tom, že jejich aktivita a úspěšnost končila v jejich regionu. Do medailového umístění na vrcholných soutěžích se nikdo z jejich borců nedostal. To je důvod, že o nich dnes nic nevíme. Zůstala po nich pouze tato vzpomínka ve formě odznaku.

Svatava je městys nacházející se v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, severozápadně v sousedství Sokolova. Žije zde 1617 obyvatel a 414 domů. Městys se nachází v centru sokolovské pánve. Protéká zde řeka Svatava, do níž se zde vlévá Lomnický potok. Jihozápadně od města vzniklo jezero Medard (Wikipedia). Svatava je další místo, které kdysi hostilo vzpěrače a zápasníky a zde se prezentuje odznakem hlásící se barvou k hornictví a lví hlavou ke vzpírání. Zajímavé je, že Otto Bartovský založil v 50 – 60 letech v okolí vzpěračské oddíly v Oloví, Kraslicích, Rotavě, pomáhal se založením oddílů v Těšovicích a Chebu, ale o Svatavě se pokud vím, nikdy nemínil. V trojúhelníku Cheb – Kraslice – Karlovy Vary o straně zhruba 40 km, najdeme v sportovní historii vzpírání v Těšovicích, Sokolově, Habartově, Svatavě, Rotavě, Kraslicích, Chebu, Nové Roli a v Ostrově. To je síla.

KA Činka Malá BěláI. AK Frištenský V ParníkuMASK Herkules LazyKA Medard Svatava