Jako každoročně přinášíme i letos krátký komentář k průběhu první poloviny vzpěračské sezóny (se zápočtem všech výsledků k 30. 6. 2009). Uvedené údaje vycházejí z faktu, že loňské výsledky byly přepočteny na aktuálního, současného Sinclaira! To dovoluje podstatně lépe a spravedlivěji porovnat výkonnost jednotlivců.
Málo nás, přijďte mezi nás!
Žáci (mladší i starší): 2009/2008: 1. 297/244 +53, 3. 199/238 -39, 6. 191/208 -17, 10. 175/182 -7, 15. 166/175 -9, 20. 161/165 -4, 30. 142/151 – 9 bodů Sinclaira.
Jak vidno, v absolutní špičce zkresluje Mirgova pozoruhodná kvalita celkový stav, neboť nad 200 bS se letos zatím dostali (a dosti vysoko) dva siláci, loni jich bylo šest! Nad 180 bS jen osm, loni 11! Propad je znatelný ve veškerých průřezech výkonnosti, ale není způsoben snížením počtu závodníků. Ten je stále extrémně nízký. V roce 2009 zatím startovalo pouze 78 mladších i starších žáků to je až děsivý údaj, s nímž bychom se rozhodně neměli spokojit. Daný stav se dokonce ustálil!! Znamenalo by to velice chmurnou budoucnost! Lze tedy říci, že prioritním úkolem je nalézt podstatně více žáků!!
Pochvalme Havířov, kde mají 13 žáků, Rotavu, kde je jich 12, Sokolov 9, Boskovice a Holešov 8. Velice příjemně ožilo vzpírání v Chomutově, kde objevili šest šikovných kluků! V Teplicích, Ostravě, Bohumíně jich mají po 5, v Příboře a N. Hrozenkově 4. V dalších místech už trojici žáků letos dohromady nedali. Velice to překvapuje u Zlína (mají zatím jen jednoho, ale to jistě nebude trvalý stav), aspoň jednoho vzpěrače do 14 roků mají ještě v Bohdanči a Chebu. Momentálně nezávodí ani jeden žák za proslulou baštu talentů Kopřivnici, ale i tady se, věřím, žákovské vzpírání opět probudí.
Katastrofický je dlouhodobě stav v Praze, ani jeden žák ve více než miliónové metropoli!!! Tento fakt skutečně nikoho z Pražanů neburcuje?!? Žáky nemají v Třinci, ale tam aspoň pečují o nadějný dorost. Totéž platí o Plzni, kde takové zvedá slušný počet chlapců mezi 15-20 roky. Žáky nemá ani Nová Role… najdeme tu však aspoň tři dorostence. Tradičně macešský je postoj k mládeži v Brně-Obřanech, kde dlouhodobě vynikají v kategorii Masters, ale že by pociťovali stejný problém (velké město…), jako v Praze? Nicméně, Ostrava a Plzeň jsou také velkoměsty a nástupce tu mají…
Nechci tímto podrobnějším výčtem někoho rozhněvat, jen pobídnout a hlavně – hlasitě upozornit na hořce bolavý problém – o němž se zdaleka nehovoří tak naléhavě, jak je třeba! Nehledě k tomu, že lze těžko souhlasit s rozšířenou tezí, že u žactva bohatě stačí výkonnost okolo 200 bS. Tak jen, prosím, pohlédněme do Evropy, do světa – a obratem seznáme omylnost tohoto tvrzení.
Ještě se podívejme na bilanci zlepšení či propadů oproti loňsku (započten finální výkon za rok 2008!). Nejcennějším pokrokem je +23 bS (za pouhý půlrok) Davida Mirgy, který se už přiblížil k hranici 300 bS! Jakub Sufčák se zlepšil o 23,4 bS! Díky se tomu přiblížil k hranici 240 bS. Nejvíce se za půlrok 2009 polepšili 13letý Václav Manhart +53,3 (zatím 177 bS), teprve 11letý Mareček +40,0 (195 bS!), 12letý Marek Pišta +39,9 (161 bS), 13letý Robert Fako +38,8 (181 bS). Podívejme se však raději na pokroky borců z vyšších pater: Jiří Sliška +25,0 (199,6 bS), 13letý Jakub Kubík 17,9 (191 bS), Radim Jeník +17,7 (190 bS), 12letý Lukáš Hofbauer +10,0 (196 bS). Nejvýše z elévů se dostali 11letý Vlastimil Moskal a 12letý Ondřej Hovjacký - oba nasbírali 166 bS.
Závěrem ještě jednou apel: vše stojí peníze – i výchova žáků. Ale bez nich, natož bez dorostu klubová existence trpí, ne-li skomírá a končí.
Další varovná sféra
Dorostenci 15-17 let: 2009/2008: 1. místo: 318/335 -17, 3. 289/296 -7, 6. 275/284 -9, 10. 255/252 +3, 15. 239/241 -2, 20. 220/222 -2, 30. 193/202 -9.
Z číselných údajů snad každý pochopí, že problém s nedostatkem žáků má trvalejší ráz a tvrdě se promítá i do klesající kvality dorostenců (chcete-li, mladších juniorů). Až na výjimku okolo 10. místa je zřetelný propad ve všech podlažích pomyslné výkonnostní pyramidy. Nezapomeňme, že se vzpíráním lze úspěšně začít i v dorosteneckém věku! Systém sice později se rozvíjejícího vzpěrače ne vždy dostatečně podchytil (ale mj. i právě proto vedeme databázi, která je, naštěstí, stále více využívána), historie však potvrzuje, že mnozí čeští (a zrovna tak i světoví) vzpěrači zahájili sportovní dráhu i později, než v žákovském věku. Cesta k záchraně našeho sportu v ČR tedy vede i přes nábor dorostenců, juniorů a neostýchám se říci, že i mužů, protože jsem s to doložit (i když dost výjimečné), že se do reprezentace dostali i lidé, kteří se vzpírání začali věnovat – jako muži (ještě více to platí u ženského vzpírání), zejména po přestupu z jiného sportovního odvětví.
A jak vypadá porovnání výslednosti za půlrok 2009 oproti celému roku 2008?
Nejvýše najdeme Miroslava Pěchulu! Přibral pouze 1,1 kg, ve dvojboji ovšem 18 kg, to mu vyneslo +26,7 bS a celkově i 213 bS. Na podobné úrovni je zatím druhý dorostenec s největším pokrokem – František Manhart 205 bS a +23,7 bS. Okolo hranice 200 bS se, přirozeně sbírají plusové body snáz… ale na pochvalu to je! Třetí v pořadí ml. juniorů s plusem je Jan Valigura +22,7, ten už umí 249 bS. A už na 4. místě je Jakub Jureček, bezesporu největší příjemné překvapení v dané věkové kategorii +22,1 ovšem už 318,5 bS – a to se nyní na MEJ ještě polepšil! Ke každému kilogramu růstu tělesné váhy dovede přidat takřka 5 kg ve dvojboji; to je ve světové a evropské špičce běžné, ba nutné! Hned za něj s +18,7 se řadí Jan Mirga (287,5 bS), ten má poměr růstu váhy a dvojboje ještě příznivější! Z borců s výkonností nad 250 bS jmenujme ty, kteří si zapsali alespoň trochu zřetelné plus: David Cserge +12,6 (275 bS), Josef Stuchlík +10,1 (255 bS), Petr Sedláček +7,4 (314 bS!), Jan Gasior +5,9 (274 bS).
Ztrát nacházíme poměrně málo, ale některé dost bolí, kupř. mínus Jakuba Lihla -2,3 (289 bS), od toho se hodně čekalo, a snad to ještě přijde. Největší propady vidíme u Jaroslava Jakubů -5,8 (187 bS) a Leona Hrazdila -11,8 (288 bS), to je, žel, obdobná situace jako u Lihla.
Jak shledáváte moc závratného se tu nedělo, nejmladší kategorie jsou bolavou a varovnou oblastí, jejíž osudovost pro české vzpírání nemohou překrýt některé dílčí úspěchy. I když, ne že bychom si nebyli situace vědomi, vždyť bylo jasné, že nemáme kvalitní kandidáty pro premiérové MS do 17 let. Tak kéž už toto konstatování příště neplatí – a my budeme schopni poslat talenty i na vrcholná klání těch nejmladších.
Momentálně nejlepší kategorie
Junioři 18-20 let: 2009/2008: 1. místo: 417/390 +27, 3. 351/335 +16, 6. 315/302 +13, 10. 310/293 +17, 15. 275/272 +3, 20. 257/250 +7. 30. 239/238 +1.
Momentálně naše nejúspěšnější kategorie! Notabene věková vrstva nesmírně důležitá, protože zejména v ní by už mělo být markantně znát, zda půjde o příštího reprezentanta nejen pro mládežnické šampionáty, ale i pro klání dospělých - na OH, MS či ME či alespoň siláka ligové úrovně.
A jaká je bilance jednotlivců? Největší pokrok oproti roku 2008 zaznamenal Antonín Spáčil +27,9 (ovšem jen za výkon na úrovni 257 bS, jímž se navíc vrátil k výkonnosti před třemi roky), těsně za ním zůstal Petr Navrátil +27,6 (279 bS). Další největší pokroky si připsali Luboš Jochymek +22,0 (253 bS), Silvestr Khek +18,6 (311 bS!) a Jiří Křižánek +17,0 (256 bS).
Zdaleka nejhodnotnějšími pokroky ovšem potěšili Jiří Orság +14,5 (417,2 bS nejvyšší letošní suma v ČR) a Jiří Gasior +14,1 (351 bS). Oba jen nepatrně přibrali (shodně 0,2 kg), ovšem ve dvojboji přidali 14, resp. 12 kg!!
Z juniorů z výkonností nad 300 bS se výše posunuli i Zbyněk Paška +9,2 (311 bS) a Adam Roza +6,5 (309 bS). zpomalil se růst kvality Patrika Krywulta +3,5 (363 bS) a Tomáše Kejíka +3,4 (316 bS) či Radka Pavloska +1,8 (300 bS). Mínus oproti loňsku smazali a naopak plusové body si přidali až na nedávném MEJ Tomáš Hofbauer.a Petr Petrov. S deficitem -14,0 skončil Patrik Gančarčík (310 bS), největší ztráty postihly Miloše Gorala mínus 25,0 (242 bS), Romana Schustera -26,6 (227 bS), Leopolda Šenkeříka -30,6 (222 bS) a Davida Vaňka -40,7 (252 bS).
Mladí se derou kupředu
Muži: 2009/2008: 1. místo: 417/394 +23, 3. 374/386 -12, 6. 363/367 -4, 10. 335/335 0, 30. 313/313 0, 50. 296/292 +4, 100. 262/256 +6, 300. 164/161 +3.
Pro jistotu ještě jednou připomínám, že čísla v úvodu každé věkové kategorie (tištěná tučně) zachycují výkonnost vždy ve srovnání za polovinu roku 2009 a 2008, zatímco u jednotlivců porovnávám zlepšení či zhoršení oproti celému roku 2008 čili jen za polovinu sezóny. Ve velkých objemech (tj. u celé věkové vrstvy je analýza vždy k půlce roku přehlednější a objektivnější) u jednotlivců by však obdobná data mohla být zkreslující, proto byla zvolena daná, zdánlivě rozporná analytická metoda.
Na první pohled je zřejmé, že hlavně v zázemí nastalo zlepšení, a to je dobře! Zvedal prakticky takřka stejný počet mužů, plusové body od 50. pořadí výše jsou sice nevelké, ale příjemné.
O něco výše nalézáme pozoruhodnou rovnost, uvidíme, jak to bude vypadat na konci roku, zatím je to, prostě, na vážkách.
Hodně napoví i přehled jednotlivců. Jak to tedy vypadá v první letošní absolutní desítce? 1. Jiří Orság 417 bS +14, 2. Libor Wälzer 387 -13, 3. Petr Sobotka 375 -12, 4. Lukáš Cibulka 374 -2,5, 5. Jan Gospoš 371 +2, 6. Patrik Krywult 363 +3,5, 7. Petr Hejda 362 -3, 8. Radim Kozel 351 -11, 9. Jiří Gasior 351 +14, 10. Petr Slabý 350 -2, 2. desítka: 11. Jiří Mandát 344 -6, 12. Andrej Beran 340 +11,5, 13. Roman Polom 339 -11, 14. Zbyněk Dub 339 +3, 15. Michal Mička (závodil po vypršení trestu), 16. Evžen Mencl 332 +4, 17. Miroslav Cichý 331 +5, 18. Petr Gášek 329 +9, 19. Martin Drbal 329 +9, 20. Petr Petrov 326 -21 (ale, jak už řečeno výše, na MEJ si, na konci července, bilanci vylepšil).
Podíváme-li se na celou rozsáhlou porovnávací tabulku najdeme v jejím čele Pavla Čurdu s 312 bS a ziskem +29,5 oproti loňsku. Druhý největší pokrok má na svém kontě Zbyněk Vacura 301 bS +28,8, třetí už zmíněný Petr Navrátil, za ním následuje letos jako znovuzrozený Luděk Bečvář 325 bS +23,9. Za ním se umístili už rovněž zmínění David Mirga a Jakub Jureček. Desítku vzpěračů s největším zlepšením oproti roku 2008 uzavírají Pavel Rusek 299 bS +22,1, Tomáš Číp 296 bS +20,4 (Kopřivnice určitě boj o 2. ligu mužů nevzdává!) a Josef Tkadlčík 276 bS +19,2.
Do první desítky nejlepších podle Sinclaira se prodralo několik mladých siláků, před několika roky jev zcela nevídaný. Ostatně čerstvý juniorský mistr Evropy Jiří Orság je naším premiantem a největší radostí na vzpěračském pódiu. V kvalitě ovšem osamělý… A jak už řečeno - naléhavě potřebujeme další přísliby, zejména mezi nejmladšími.
Odraz ode dna
Ženy: 2009/2008: 1. místo: 254/253 +1, 3. 200/196 +4, 6. 173/171 +2, 10. 165/157 +8, 15. 148/149 -1, 20. 139/141 -2, 30. 129/120 +9, 40. 107/104 +3.
V prvním pololetí zápolilo 48 žen, juniorek, žaček o osm více než loni, kvantita se příznivě projevila zejména ve spodní polovině tabulky, ovšem ne zásadně. Spíš máme důvod k radosti, pokud jde o první desítku. Zdá se, že jsme se odrazili ode dna… nicméně cesta k nabytí aspoň trochu důstojného týmového postavení v Evropě bude předlouhá. A naděje na zvrat v nedohlednu, poněvadž nejsme s to - už několik roků! - nalézt juniorku, která by měla šanci na slušnější pozici na vrcholných mládežnických soutěžích.
Výmluvné jsou i cifry porovnávající výsledky za rok 2009 oproti celému roku 2008 – 1. desítka: 1. Lenka Orságová 254 +0,4 (jediná už roky drží naše vzpírání aspoň drápkem na evropské úrovni), 2. Laura Lozová 202 +4, 3. Pavla Kladivová 200 -8 (ta si udělala osobák až v červenci, mimo soutěž, na MVC ve Zlíně), 4. Eva Starcková 189 +12,5! (vůle a ctižádost nese dobré ovoce), 5. Marie Nováčková-Korčianová 181 +3, 6. Jana Dubnová 174 -14!, 7. Petra Klimparová 173 -6, 8. Julie Švecová 171 +17 (velice příjemné překvapení), 9. Iva Saranová 167 +4, 10. Petra Orságová 165 +15 (další cenné pozitivum). 2. desítka: 11. Hana Gasiorová 164 +1, 12. Veronika Věžníková 154 -16 (věřme, že až se plně uzdraví, půjde opět nahoru), 13. Marie Orságová 151 -8 (i přes určitý propad jsou její výkony obdivuhodné!), 14. Kateřina Thérová 149 +7, 15. Helena Korytářová 149 -3, 16. Veronika Vašíčková 148 -12!, 17. Jitka Štolfová 143 -7 (pořád drží pozoruhodnou kvalitu), 18. Ivana Kalousková 142 mínus 2, 19. Michaela Vašíčková 140 +7, 20. Iveta Kubová 139 -2,5 bS.
Největší pokroky ovšem zaznamenaly závodnice, které ani přesto nedosáhly na TOP 20, ale přinejmenším některé z nich by mohly brzy k tomuto postavení dospět: Dominika Lokingová 137 +27 (vyneslo jí to 22. místo, „vyletěla“ o 20 míst nahoru), Barbora Vašková 139 +26,5 (ta rovněž o 20 míst), Hana Melichnová 101 +24, Martina Manhartová 129 +23 (všichni z rodiny Manhartových se mohou pochlubit letošním markantním zlepšením!), Veronika Petrovová 107 +21, Eliška Adamovská 94,5 +18, Helena Šťastná 114 +17 – celá tato sedmička představuje závodnice 16-18leté, u nichž lze důvodně předjímat další růst! To ostatně dokládá i poslední z přehledů…
Výjimečnou je i skutečnost, že ze šestice vzpěraček, které se předchozí rok umístily nejníže, čtyři pokračují, vesměs se výrazně zlepšily a kupř. Helena Šťastná poskočila o 15 míst vzhůru.
Kéž se z kvantity zrodí kvalita!
Juniorky a žačky: 2009/2008: 1. místo: 167/196 -29, 3. 164/154 +10, 6. 148/149 -1, 10. 136/124 +12, 15. 120/108 -12, 20. 107/77 +30.
Krom ztráty na čele, kde, prostě, chybí závodnice alespoň formátu Lozové, která už juniorskou kategorii opustila, nacházíme jen maličký pokles na 6. místě, jinak aktiva. Nicméně, i tuto sféru charakterizuje to, co je pro české vzpírání nesmírně palčivé – potřebujeme je, ale nemáme dostatek talentů, mj. i proto, že základna zůstává i přes částečné rozšíření je (z mnoha příčin) nemile úzká.
Zdálo by se, že je ještě možné leccos napravit, jenže – třebaže olympijské hry proběhnou až za tři roky, kvalifikace je mnohem, mnohem blíž!!! A do ní budeme nominovat, víceméně, pouze ty, o nichž už dnes dobře víme, a dokonce můžeme poměrně přesně predikovat jejich maximální výkonnost. Z tohoto hlediska nejsou naše vyhlídky růžové. Zůstane-li zachován stejný systém, tj. především zhodnocení kvality celých reprezentací, tak může doufat jen Lenka Orságová v zelenou kartu, ženská reprezentace i přes jistý malý vzestup zůstává za potřebnou úrovní…
U mužů to vypadá o něco nadějněji, avšak ještě o něco méně, než při kvalifikaci při ME 2008, protože opory, žel, stárnou, a i když se mladí konečně dostávají do popředí tak leckdy (s výjimkou Jiřího Orsága) mají dosud hodně daleko k evropské elitě. Takže, abychom vůbec měli naději na olympijské letenky vybojované na vzpěračském prkně a nikoli na diplomatickém poli, bude potřeba zvýšit úsilí, a navíc počítat i s případnými výpadky našich nejbližších soupeřů…
Mírný pokrok v domácím měřítku totiž musíme, chtě nechtě, posuzovat i prismatem výkonnosti ve světě, v Evropě.
Navzdory tomu nechci končit pesimisticky. Dokážeme-li eliminovat největší problémy (viz výše) není naše situace beznadějná. Největšími soupeři v tomto procesu nebudou jiné reprezentace, ale především naše (dosti tradiční a zcela nepochopitelné) podcenění stavu a sebeuspokojení – což je, nezřídka, patrné zvláště na klubové úrovni. Jenže, z oddílů vše vzchází…
Vítám vaše názory! Otevřená, ale korektní a vyargumentovaná diskuse může pojmenovat vše potřebné, nalézt cesty k řešení. I s vědomím, že cesta od správné ideje k správným činům bývá převelice těžká. Nicméně, cožpak je aktivní provozování našeho sportu lehké?
PhDr. Rudolf Drmola, editor databáze VSV ČSV
