Poznatky z Halmstadu

 

Na mapách google je snímek z letoška. Je tam vidět stará hala, část opravené střechy, možná ten požár a vedle haly cesta a trávník. Vzpěračskou halu přistavili k boku výrobní haly. Trávník padl a je místo něj parkoviště. Asfalt byl celý nový, ani nebyl poježděný. Na stožárech byla jen vlajka Švédska, až v úterý tam zavlály i vlajky Eleiko. Jídelna byla bezva, většinou tam závodníci konzumovali svoje svačiny, nebo si sami ve své konvici uvařili čaj nebo kávu. Jídlo si dávali povětšině rozhodčí a někdo mimo docela málo. Až do úterního rána nebyly nikde zveřejněny ceny. V úterý ráno tam již byla tabule s napsanými cenami. Kupodivu káva za euro...S občerstvením vypomáhal pojízdný kiosek, veterán, tam ceny byly, ale např. lasange za 90 šv. korun, nebo 9 euro bylo docela dost. Jindy byl hamburger za 95, 9,5 eura. Zájemce ale měl.

Byl zde i fotograf, který inzeroval zhotovení digitálních foto. První den fotografka fotila dvěma aparáty, ale snímky nikde neběžely. V neděli na obrazovce běžely snímky ze soboty. Ceny jsou zjevné z letáčku. Koruny děleno deseti a máme eura. Já jsem si nakonec chtěl pořídit na památku pěknou fotku, ale ouha! V pondělí už tam fotograf, který zase neměl nic společného s předešlými dvěma dny. Prý si to objednat přes internet na adrese dole na letáčku. Objednat? Tak fajn, ale jak? Na letáčku čtyři firmy, tak asi měl každý dva dny. Takže...fiasko.

Nedal se koupit žádný upomínkový předmět s logem šampionátu. Jen firma Eleiko měla prostory se svými dresy, tričky, mikinami. Triko 20 eur, mikina 30 eur, vše s nápisem Eleiko.  Ani při registraci se nepředali. Papírová taška Eleiko, mapka s hotely, skládací mapka Halmstadu, gumový pásek Eleiko, ale karta na autobus zdarma! Ještě, jak jsem zjistil až doma, papírová velká karta s emblémem šampionátu. Bylo to zrovna jako pohlednice. Já si nakonec v registraci vyprosil tužku, ale opět Eleiko. Venku žádné upozornění, že se tam odehrává evropský šampionát. V pondělí zapíchli do okraje příkopu malou tabulku Eleiko, v úterý vyvěsili vlajky Eleiko.

Další sranda. První ranní vážení. Nejen poprvé v sobotu, ale každý den bylo vážení v hotelu ve městě. Každý den přijížděli závodníci na sedmou k hale. Já tam spal v autě, tak jsem sledoval ten zmatek. Taxi dovezl někoho, ten zaplatil, taxi odjel a hala zamčená. Ani noha nikde. Pouze dvě uklízečky na šestou přijely a makaly do osmé. Do té doby zamčeno. Někdo se chtěl zvážit, nebylo možno. Do sauny? Ne, ne až po osmé. Kterýsi den i rozhodčí přijeli mikrobusem po šesté, protože ani oni v tom neměli jasno. Někteří přijeli na vážení autobusem a vážení v hotelu! Co teď? Naštěstí vždy ještě někdo přijel autem, tak tam naskákali a jeli. Stačilo na vchodové dveře dát tabuli  vyrozuměním, kde je první vážení. Nebyla k dispozici druhá váha. Jen oficiální. Kdo se chtěl převážit, musel čekat, až to bylo možné.

Záchody...Dva v hlavní chodbě, ženy muži bez rozdílu. Po jednom v šatně. Někdy byl nával.

Rozhodčí a Jury. Hlavně u těch nejstarších jury docela vládla. Rozhodčí několikrát dali platný a Jury z ničeho nic halas a rozhodnutí zvrátili na neplatný. Někdy to bylo fakt na pováženou... Občas ani nebylo zjevné proč. Hodně vadilo posunutí osy na prsou, hned bylo dvojí přemístění. To tam někdy při protestech i znázorňovali.

Nakladači před zahájením v předsálí na vystavené čince pilně trénovali. Měli zkušené vedení, ale oni sami teprve začínali. Občas chaos na prkně, jak se snažili být rychlí, ale postupně se vypracovali.

Šest nebo sedm prken na rozcvičení, bylo snad až moc akorát.

Diplomy. Na vyhlášení nastupovali jen medailoví, ostatní jakoby nebyli. Diplomy začali dávat až v pondělí odpoledne. Kdo už byl pryč, měl smůlu.

Exkurse. Já nahlédl otevřenými dveřmi v pátek. Asi jen kompletovali činky. Nebylo vidět žádné výrobní zařízení. V sobotu ani v neděli se nepracuje, tak nebyla ani exkurse. V pondělí jsem si vyjel do města a exkurse byla, Pech byl na prohlídce. V úterý jsem jel na trajekt, tak jsem již nic neviděl.

To bylo asi tak vše. Já vyjel ve středu 9. 8. odpoledne. U našich hranic jsem přespal a ve čtvrtek jsem přejel Německo do Rostocku na trajekt v 16. hodin. Šest hodin plavby a v Trelleborgu jsem u pumpy přespal. V pátek ráno jsem v pohodě přijel do Halmstadu, akreditoval se a hodil obhlídku a relax. V sobotu očumování, v neděli závod. V pondělí výlet do města, v úterý před polednem na trajekt do Trelleborgu a hajdy do Rostocku. Za Rostockem na parkovišti přespal. Ráno jsem vyjel směr domov. Asi tak 500 km v Německu za šest hodin a čtyři sta u nás za sedm. Zrovna byla dálniční kalamita. A ve čtvrtek jsem se dával doma pomalu do kupy.

 

Josef Vybíral

 

Bronzový M. Pech
Bronzový M. Pech
E. Havlík
E. Havlík
Eduard Havlík
Eduard Havlík
ME Masters 2017
ME Masters 2017
ME Masters 2017
ME Masters 2017
ME Masters 2017
ME Masters 2017
ME Masters 2017
ME Masters 2017
J. Vybíral
J. Vybíral
Josef s diplomem
Josef s diplomem
Josef Vybíral
Josef Vybíral
Medaile Grand Prix
Medaile Grand Prix
Medaile MEM
Medaile MEM
Miloslav Pech
Miloslav Pech
Občerstvení
Občerstvení
Vítěz AGE Group
Vítěz AGE Group