Příští týden o víkendu 29. – 30. 4. 2023 se v Novém Hrozenkově bude konat 45. Mistrovství České republiky veteránů. Šampionát bude okořeněn oslavou 40. výročí vzniku vzpírání vzniku. Oddíl založili v roce 1983 František Orság a Jan Venglář. František bude s celou svojí rodinou pravděpodobně na startu a Jan se přijde určitě podívat. Vzpírání patří mezi sporty, kterému se sportovec může věnovat celý život, horní věková hranice není stanovena. O tom nás každoročně přesvědčují stovky účastníků mistrovství Evropy a světa Masters.
V prvních desetiletích po vzniku vzpírání se hledají ideální formy soutěží, hmotnostních kategorií, počtu disciplín, vzpírání je historicky spojeno se zápasem a přetahováním lanem. Významné těžkoatletické soutěže byly prokládány kulturními vložkami. Vzpíralo se na vytrvalost, ale i na výkon. Od existence jedné váhové kategorie, přes dvě, pět – deset jsme se dostali k dnešním osmi. Postupně krystalizují pevná pravidla. Soutěží se v desetiboji, pětiboji, čtyřboji, trojboji a od roku 1972 ve dvojboji. Vývoj spěje k maximálnímu zjednodušení. Nechci předbíhat, ale s největší pravděpodobností se časem kruh uzavře pouze nadhozem a jedinou hmotnostní kategorií. Zůstanou věkové kategorie? Ano, ty mají šanci. Ve světě jsou veteráni samostatným subjektem WMWF a EMWF, tudíž nepodléhají rozhodnutím IWF a to nás určitě zachrání v plné kráse desíti věkových kategorií.
Prvním turnajem v Čechách, kde se utkávají veteráni se stávají „Velké národní závody těžkoatletické“ pod protektorátem poslance Národního shromáždění L. Piky, starosty města Plzně a městské rady v Plzni. Soutěž pořádal K. A. Žižka ve dnech 4.-5.11.1933 v Národním domě na Tivoli s reklamou největšího těžkoatletického podniku roku v jehož rámci se uskutečnil první závod „Dědečků těžké atletiky“ starých pánů – hranice od 40 let. Jména startujících nám již mnoho nevypoví, ale přesto je nemohu nevzpomenout. Tedy mimo jiné A. Šilpoch – předseda K. A. Žižka, A. Werdan – nejstarší činný vzpěrač ČSR, J. Řeřicha – plzeňský „Síla“, J. Huml – plzeňský „Nezmar“, V. Pilz náčelník K. A. Žižka.
Mnozí vzpěrači získávají medailová umístění či vítězí ve středním věku i na národních mistrovstvích. Namátkou Václav Bečvář, který dokonce vybojoval bronzovou medaili na MS v roce 1947 ve věku 40 let. Co je nutí soutěžit se stále mladšími soupeři? Uhranuti kultem síly, nedokáží se od svého milovaného sportu odtrhnout. Nejdříve neoficiálně při různých Velkých cenách, memoriálech a protože si s nimi Svaz nevěděl rady, přistoupil od roku 1979 na samostatnou soutěž pod názvem „Turnaj mužů nad čtyřicet let“ (vzácná shoda s rokem 1933). Otto Bartovský (1930-1988) k tomuto oficiálnímu názvu přidával VETERANIÁDA s pořadovým číslem ročníku. Samozřejmě to bylo normální mistrovství republiky. Prvním mistrem České republiky se stal Saša Douša z Teplic.
Předchůdcem tohoto turnaje byla soutěž, kterou pořádal městský svaz vzpírání v Praze od roku 1961! Bývalý sekretář Československého svazu vzpírání Karel Švejda píše ve Zpravodaji č. 12 (1984) již o 23. ročníku, která se mimochodem konala na RH Praha ve třech hmotnostních a dvou věkových kategoriích.
Zpočátku jedna věková skupina nad 40 let (1979-80) přes dvě skupiny (1981-1987) do 50-ti a nad 50 let, tři skupiny (1988-1992) 40-47, 48-55 a nad 55 let k dnešnímu modelu, který od roku 1993 kopíruje věkové kategorie IWF Masters. Od roku 1992 soutěží v naší kategorii také ženy. První mistryní ČSR a ČSFR se stala Ludmila Prohlová z Bohumína. V letech 1992 – 95 se tituly mistryň republiky udělovali při mistrovské soutěži žen. Od roku 1996 se těšíme společného klání. První mistrovství se konalo v Chebu s počtem 20 účastníků ze 14 oddílů České republiky. Největší počet 82 účastníků byl zaznamenán v roce 1998 v Příboře. Mistrovství družstev začalo psát historii v roce 1989. Zpočátku samostatná soutěž se stala v roce 1992 součástí soutěže jednotlivců. Zjednodušené hodnocení, do tříčlenného družstva jsou započítáni nejlepší tří účastníci oddílu, přitáhlo k soutěži v roce 1998 rekordních až 24 družstev.
Nejvíce národních mistrovských titulů vybojoval Karel Saitl, který je také nejúspěšnějším závodníkem v rámci EWFM a IWFM. Nejlepším oddílem v soutěži družstev je TJ Bohumín Bonatrans, který získal celkem 9 titulů družstev.
Do světového klání jsme se zapojili v roce 1989, kdy jsme se zúčastnili ve dnech 23. - 30. 7. II. World Masters Games v dánském Aalborgu. Do té doby jsme využívali pouze účasti v takzvaném korespondenčním mistrovství světa, které spočívalo v nahlášení nejlepšího výkonu závodníka naším svazem Billu Clarkovi, později Kenu McClainovi (oba USA), kteří na základě došlých výsledků sestavili řebříček výkonů v jednotlivých HK a AG. Korespondenční mistři světa obdrželi od IWFM diplom s uvedeným výkonem a svým jménem. Mistrem světa se mohl stát závodník i ve více HK, s předpokladem nejlepších výkonů v uvedených HK. Byli jsme vděčni i za takovýto titul. Vedli se i korespondenční světové rekordy, lépe nejlepší světové výkony. Také zde jsme byli celkem úspěšní.
K úplnosti dodám, že výkon jednotlivců a družstev se hodnotí dle Sinclairového koeficientu s použitím Malone - Meltzer přídavku za každý rok, dnes již nad 35 let, u žen nad 30 let. Toto hodnocení jsme začali používat v roce 1995. Čeká nás jubilejní 45. Veteraniáda či mistrovství České republiky Masters, jak chcete. Název není důležitý. Důležitá je chuť zastavit čas. Přípravu na soutěž nám může poněkud zkomplikovat pouze smrt. Do té chvíle patří náš život čince.
Karel Prohl
