se budou konat v termínu 26. 7. – 11. 8. 2024. Neuškodí ve zkrácené podobě připomenout jejich starověkou historii.  

Starověké olympijské hry

O tom, kdo založil Olympii a Olympijské hry nám dávají nejvíce odpovědí samozřejmě mýty a staré pověsti. Podle nejrozšířenější verze ji měl založit Hérakles, který předtím zničil království Augeia, pověstného svým chlévem. Podle jiné pověsti položili základní kámen Olympie Argonauté po návratu z Kolchidy. Vybrali Olympii a místo zasvětili Diovi. Založení Olympie se také připisovalo Pelopovi. Ten porazil v boji o život (v jízdě ve spřeženích) krále Oinomaa, dobyl celý poloostrov, který se po něm jmenuje Peloponnésos a na památku svého vítězství založil v Olympii Olympijské hry.

Mezinárodní styk byl zpočátku individuální záležitostí jednotlivých závodníků a klubů účastí na siláckých a varietních vystoupeních. Po roce 1918 se každoročně konaly mezinárodní mistrovství ČSR, někdy i za účastí zahraničních závodníků, především z Rakouska a méně z Německa. První mezistátní utkání se konalo v roce 1927 ve Vídni. Reprezentace obou států startovala pod hlavičkou Vídně a Prahy. Zvítězila Vídeň v poměru 2.352,5: 2.200 kg. V letech 1927 – 1961 se uskutečnilo 33 mezistátních utkání (F. Menšík). Poslední mezistátní utkání mužů jsem zaznamenal v roce 1997. Celkem jich máme na svém kontě nejméně 50. Nejčastěji jsme se utkali s NDR a Rakouskem (minimálně 12x a 8x), ale byli mezi nimi i souboje s JPN, MGL, SSSR, GBR, SWE, FIN, POL, BLR, GER, ROU, HUN a CUB. V letech 1965 – 1991 jsme mezistátní utkání rozšířili i na juniory, dorost a na začátku devadesátých let i na žákovskou kategorii. Mrzela nás v první polovině sedmdesátých let odmítnutá nabídka k mezistátnímu utkání s USA přednesená samotným Bobem Hofmanem. Utkání se mělo konat v Yorku v USA. Také nám nebylo umožněno utkat se v odvetě s Japonskem, které u nás startovalo celkem 3x. V Bohumíně 2x a 1x v Košicích.

Nejmladší olympijští vítězové ve vzpírání jsou Long Qingquan (CHN), který zvítězil v HK do 56 kg za 292 (132, 160) na OH (Peking) v roce 2008 v 17 letech a Rim Jong-Sim (PRK), která zvítězila v HK do 69 kg za 261 (115, 146) na OH v roce 2012 (Londýn) v 19 letech. Nejstarší olympijští vítězové Lu Xiaojun (CHN), zvítězil v 37 letech v HK do 81 kg na OH 2020 (Tokio) za 374 (170, 204) a María Urrutia (COL), která zvítězila v HK do 75 kg na OH v roce 2000 (Sydney) ve věku 35 let za 245 (110, 135). Nejstarší vzpěrači olympionici Josef Schuster (GER) OH 1952 45 let a Laurel Hubbard (NZL) OH 2020 (Tokio) 43 let. Nejmladším naším olympionikem je Jan Kostrba soutěžící na olympijských hrách v roce 1928 v Amsterdamu ve věku 18 let a 144 dní. Obsadil v HK do 75 kg 12. místo za 280 (80, 85, 115). Náš nejstarší olympionik je Josef Hantych, který se olympijských her zúčastnil v roce 1952 v Helsinkách ve věku 41 let a 77 dní. Na Hrách působil i ve funkci reprezentačního trenéra. V HK do 82,5 kg obsadil 15. místo s výkonem 345 (95, 110, 140).

INTRO: Trváním, výsledky a hlavně rozsahem svých sportovních aktivit neměl (a dosud nemá) v našich zemích konkurenci – kdo jiný získal mistrovský titul ve čtyřech sportovních odvětvích? 

Během přípravy a psaní tohoto textu (začal jsem někdy v roce 2021) jsem si řádně zavzpomínal. Prvně na dobu a události před 45 lety, jichž jsem se aktivně zúčastnil, a taky na články, které jsem už o VMŠ (Velký Miloš Šnajdr – tak jsem jej s úctou tituloval) napsal poté, co jsem jej v půli 80. let přímo v Trenčíně navštívil. V duchu však stále cítím bezmezný obdiv k nadšení pro sílu, jež je s jeho osobností neoddělitelně spojená, sílu tak rozsáhlou a všestrannou, že jsem jej v jednom článku snad oprávněně nazval „Mistr čtyř sportů.“ Vzhledem k jeho výkonům a sportovní dlouhověkosti – soutěžil čtvrt století – jsem jej přirovnal k nezapomenutelnému diskaři Alfredovi „Alovi“ Oerterovi (1936-2007), to však bylo předtím, než dosáhl čtvrtou olympijskou zlatou skokan do dálky Carl Lewis; Oerter získal v letech 1956-1968 čtyři zlaté olympijské medaile v řadě. Jiným mistrem silových sportů byl William Seno z Chicaga. Vynikal v powerliftingu, bodybuildingu i vzpírání, dokonce kdosi napsal, že je jediným vítězem tří šampionátů národního kalibru ve třech sportech: Junior Nationals ve vzpírání, Senior Nationals v powerliftingu a Most Muscular Man in America, což lze bez váhání za národní cenu uznat. A ještě snad Jon Cole z Arizony, mistr Ameriky v powerliftingu, kandidát na OH 1972 ve vzpírání, člen národního atletického týmu (disk) a s lepší přípravou perspektivní strongman. Miloš Šnajdr byl národním šampiónem ve čtyřech druzích sportu: ve vzpírání, v kulturistice, v powerliftingu a mezi strongmany. Za povšimnutí stojí jeho postup v jednotlivých sportech, resp. jejich pořadí: první bylo domácí posilování jako předehra ke kulturistice, po ní vrcholové vzpírání, jež jej dokonale připravilo na powerlifting, a když ztratil motivaci k čince, přešel na mnohostranně náročný sport strongmanů. Summa summarum 25 let v plném tréninku a maximálním nasazení.