V roce 1978 oslavovala Československá republika 60 let a Československé vzpírání 85 let svého vzniku. Při těchto příležitostech nám bylo vedením EWF přiděleno mistrovství Evropy mužů, které proběhlo v termínu 10. – 18. 6. 1978 v Havířově. Pro potřebu šampionátu byla svépomocí v akci „Z“ postavena v rekordním čase vzpěračská hala (stavitel ing. arch. Konstantin Cigaras), která v průběhu dalších let posloužila k desítkám soutěží, z nichž vyjímám mistrovství Evropy Masters v roce 1996 a mistrovství světa juniorů a juniorek do 20 let v roce 2002. V letech 1978 – 1990 zde bylo detašované pracoviště SVS Vítkovice pro vzpírání. Na ME sloužila jako rozcvičovna a s přilehlou hokejovou halou, kde se konala soutěž, byla propojena tunelem. Po několika doplňujících přestavbách slouží dodnes. Vzpěračská hala dnes nese jméno významného organizátora havířovského vzpírání Milana Romana.
Mistrovství se zúčastnilo 128 závodníků z 25 zemí. Soutěžilo se ve dvojboji (trh a nadhoz, vše soupažně) a v 10 hmotnostních kategoriích: do 52, 56, 60, 67.5, 75 82.5, 90, 100, 110, +110 kg. Vzpíralo se na činkách zn. ELEIKO. Pořadí v počtu medailí ve dvojboji 1. SSSR 8+1+0, 2. Bulharsko 1+1+4, 3. Polsko 1+1+0. Diváci se mohli potěšit dokonce 11 olympijskými vítězi z let 1972, 1976, 1980 a 1984. Vasily Alexeev zvítězil 2x v letech 1972 a 1976. Historická bilance počtů medailí v pořadí prvních tří z každé hmotnostní kategorie: OH 12+6+4, MS 46+29+22, ME 45+36+34. Tito medailisté překonali v průběhu svých kariér 251 světových rekordů. Veškerá zde uvedená čísla se týkají pouze seniorské kategorie. Ota Zaremba se zde při své premiéře neumístil na medailové pozici, ale jeho pozdější úspěchy jsou ve statistice uvedeny. Mistrovství se konalo v období absolutní nadvlády SSSR nad ostatním světem. Konkurovat jim mohlo pouze Bulharsko a jednotlivci v kategoriích, kde si ve „sborné“ nebyli příliš jisti vítězstvím nebo alespoň medailovým umístěním. V určitých obdobích neobsazovali například HK do 56 kg. Větší jistotu měli v dublu jiných vah. Viděli jsme při práci několik vzpěračů, kteří ještě dnes patří mezi absolutní světovou špičku všech dob. Ve všech zveřejněných historických žebříčcích se mezi prvními deseti umisťují Vasily Alexeev, David Rigert, Yurik Vardayan (všichni URS), Yanko Rusev (BUL). DalšíNikolay Kolesnikov (URS), Zbigniew Kaczmarek (POL), Peter Baczako (HUN), Rolf Milser (GER), Andon Nikolov (BUL), nedávno zemřelýGerd Bonk (DDR) a několik dalších závodníků zde startujících jsou vedeni v WORLD TOP 100. A to jsem vyjmenoval pouze ty největší esa.
S největším náskokem 25 kg zvítězil Sergey Arakelov v HK do 100 kg, Yury Zaitsev v HK do 110 kg a David Rigert (všichni URS) v HK do 90 kg o 22,5 kg. Nejtěsnější boje jsme zaznamenali v HK do 52 kg, kde Kanybek Osmonaliev (URS) 237.5 (105, 132.5) zvítězil nad Gyorgy Koszegim (HUN) 237.5 (105, 132.5) pouze nižší tělesnou vahou, bronzový Bela Olah (HUN) 235 (105, 130) za nimi zůstal o 2,5 kg. Čtvrté místo obsadil Andon Kodzhabashev (BUL) 232.5 (102.5, 130), pozdější trenér reprezentace a president Bulharského svazu vzpírání. V „bantamce“ zvítězil Marek Seweryn (POL) 260 (117.5, 142.5), před Karlem Prohlem o 2,5 kg 257.5 (115, 142.5) a o 5 kg nad Stefanem Dimitrovem (BUL) 255 (115, 140). V „pérce“ si poměrně snadno poradil Nikolay Kolesnikov (URS) 290 (125, 165) s Gaborem Szarvasem (HUN) 275 (125, 150) a Valentinem Todorovem (BUL) 270 (115, 155). Nikolay v soutěži překonal dva světové rekordy a dodnes je starším trenérem juniorské reprezentace Ruska. V lehké váze junior Yanko Rusev (BUL) bezpečně porazil Buta Buta (ROU) 305 (135, 170) a Zbigniewa Kaczmarka (POL) 302,5 (130, 172,5). Ve střední váze díky vynikajícímu nadhozu, ve kterém zde překonal světový rekord, zvítězil Vartan Militosyan (URS) 342,5 (147,5, 195) o 12,5 kg nad Serafimem Todorovem (BUL) 330 (145, 185) a Andreasem Starkem (HUN) 330 (150, 180). Yurik Vardanyan (URS) 372.5 (170, 202.5) v HK do 82,5 kg zvítězil o 15 kg nad Peterem Baczako (HUN) 357.5 (157.5, 200) a o 32,5 kg nad Krassmirem Drandarovem (BUL) 340 (150, 190). Nejlepší výkon celé soutěže předvedl David Rigert (URS). V HK do 90 kg překonal světové rekordy v trhu 180.5 kg, v nadhozu na čtvrtý pokus 221.5 kg. Výkonem 397.5 (180, 217.5) porazil budoucího olympijského vítěze (1984) Rolfa Milsera (GER) 375 (160, 215) a dalšího olympijského vítěze (1976) Andona Nikolova 352.5 (167.5, 185). Dokonce o 10 kg porazil vítěze vyšší kategorie. Sergey Arakelov (URS) 387.5 (177.5, 210) v HK do 100 kg porazil svého kolegu z reprezentace Igora Nikitina 362.5 (162.5, 200) a o 32.5 kg Michela Broilleta (SUI) 355 (165, 200). Yury Zaitsev (URS) 402.5 (177.5, 225) zvítězil také s přehledem nad Jürgenem Ciezki (DDR) 380 (170 210) a Leifem Nilssonem (SWE) 375 (165, 210). V nejtěžší kategorii přes 110 kg podle očekávání vyhrál Vasily Alexeev (URS) 415 (180, 235), stříbrný Jürgen Heuser (DDR) 407.5 (175, 232.5) a bronzový Gerd Bonk (DDR) 402.5 (172.5, 230). Alexeev zklamal diváky a své fanoušky, základním pokusem na 235 kg zvítězil a soutěž předčasně ukončil.
Celé mistrovství bylo přenášeno Československou televizí přímým přenosem do zahraničí, pro domácí okruh až od „pérové“ váhy (HK do 60 kg). V průběhu mistrovství byl stadion několikrát vyprodán. Na supertěžkou váhu byl problém dostat se do haly i pro nejbližší příbuzné naší reprezentace. S odstupem doby mohu jako přímý účastník a později funkcionář svazu vzpírání odpovědně prohlásit, toto mistrovství posunulo naše vzpírání o velký skok kupředu. Při této příležitosti bych chtěl vyzvednout jednolitou partu tehdejších vzpěračů Baníku vedenou předsedou oddílu Františkem Strnadem, Adolfem Ciencialou, Emilem Brzóskou, Karlem Dudou, Jozefem Miksou a Otto Malušem. Důležitou roli zde sehrál i zkušený ekonomDušan Staš, který v té době zastával funkci místopředsedy v ČSSV.Není možné zapomenout na důležitou roli předsedy městského národního výboru Františka Vystavěla, ředitele Dolu 9. května ing. Antonína Macuru, který velel organizačnímu výboru, předsedu Československého svazu vzpírání Bedřicha Poulu, redaktora ČTK a Českoslovanského sportu Milana Ambroze a organizačního pracovníka Milana Romana.
Vedoucí trenér Antonín Drešl při nominaci dokázal skloubit zkušenost ostřílených závodníků s nastupující generací, která tak fantasticky zabodovala o dva roky později na olympijských hrách v Moskvě, kde vzpěrači pod vedením trenéra Emila Brzósky, se stali nejúspěšnějším sportem v rámci celé reprezentace Československa. Svoji velkou mezinárodní seniorskou kariéru zde začali Jaroslav Rutter, Luboš Sršeň, Anton Baraniak a Ota Zaremba. Karel Prohl v HK do 56 kg obsadil 2. místa ve dvojboji a v trhu, získal zlatou medaili v nadhozu při stejné osobní hmotnosti s bulharským závodníkem, když při převážení byl lehčí soupeře. Bodovali na 4. místech Dušan Poliačik, Rudolf Strejček, na 5. místech Anton Baraniak, Jan Nagy, na 6. místech František Nedvěd, Jaroslav Rutter. Vážně se zranil Petr Šolar (2. pokus v trhu na 162,5 kg) a nedokončil soutěž. Na 8. místě skončil Lubomír Sršeň a na 12. místě pozdější olympijský vítěz Ota Zaremba. Medaile v jednotlivých disciplínách získali Jaroslav Rutter (bronz) a Rudolf Strejček (stříbro) shodně v trhu. Ve funkci vedoucího trenéra působil na soutěži Antonín Drešl, asistenti trenéra Emil Brzóska a František Škarda, masér Karel Maťha, lékaři MUDr. Jiří Michl a MUDr. Evžen Chocholouš.
V roce 2018 bude Česká republika slavit 100 let vzniku Československa a 25 let samostatného Česka. Při této příležitosti bude ze státního rozpočtu uvolněno na oslavu tak významné události stovky miliónů korun. Participovat na oslavách a hlavně na rozpočtu budou organizace, které s předstihem nabídnou dobře zpracovaný projekt, nejlépe mezinárodního významu. Naše vzpírání má v EWF výrazné postavení, předseda Českého svazu Mgr. Petr Krol zde pracuje ve funkci 1. Vicepresidenta a předpokládám, že v IWF se naše pozice bude stabilizovat. Připomínám, že vzpěračům bude v roce 2018 kulatých 125 let a vzpomene 40 let tohoto mistrovství.
Mistři Evropy |
||||||
52 kg |
Kanybek Osmonaliev |
1953 |
SSSR |
237,5 |
105,0 |
132,5 |
56 kg |
Marek Seweryn |
1957 |
Polsko |
260,0 |
117,5 |
142,5 |
60 kg |
Nikolay Kolesnikov |
1952 |
SSSR |
290,0 |
125,0 |
165,0 |
67,5 kg |
Yanko Rusev |
1958 |
Bulharsko |
312,5 |
137,5 |
175,0 |
75 kg |
Vartan Militosyan |
1950 |
SSSR |
342,5 |
147,5 |
195,0 |
82,5 kg |
Yurik Vardayan |
1956 |
SSSR |
372,5 |
170,0 |
202,5 |
90 kg |
David Rigert |
1947 |
SSSR |
397,5 |
180,0 |
217,5 |
100 kg |
Sergey Arakelov |
1957 |
SSSR |
387,5 |
177,5 |
210,0 |
110 kg |
Yury Zaitsev |
1951 |
SSSR |
402,5 |
177,5 |
225,0 |
+110 kg |
Vasily Alexeev |
1942 |
SSSR |
415,0 |
180,0 |
235,0 |
Československá reprezentace |
|||||||
2. |
56 kg |
Karel Prohl |
1947 |
55,90 |
257,5 |
115,0 |
142,5 |
6. |
60 kg |
František Nedvěd |
1950 |
59,55 |
262,5 |
115,0 |
147,5 |
6. |
67,5 kg |
Jaroslav Rutter |
1957 |
66,30 |
295,0 |
132,5 |
162,5 |
4. |
82,5 kg |
Dušan Poliačik |
1955 |
81,80 |
332,5 |
145,0 |
187,5 |
8. |
90 kg |
Lubomír Sršeň |
1954 |
89,20 |
342,5 |
152,5 |
190,0 |
12. |
90 kg |
Ota Zaremba |
1957 |
89,80 |
332,5 |
155,0 |
177,5 |
5. |
100 kg |
Anton Baraniak |
1951 |
99,00 |
350,0 |
155,0 |
195,0 |
- |
100 kg |
Petr Šolar |
1956 |
99,70 |
- |
157,5 |
- |
4. |
+110 kg |
Rudolf Strejček |
1950 |
127,80 |
400,0 |
177,5 |
222,5 |
5. |
+110 kg |
Jan Nagy |
1945 |
134,40 |
387,5 |
165,0 |
222,5 |
Světové rekordy překonané v Havířově |
||||
Muži |
||||
60 kg |
Nikolay Kolesnikov |
SSSR |
nadhoz |
165,5 kg |
60 kg |
Nikolay Kolesnikov |
SSSR |
dvojboj |
290,0 kg |
75 kg |
Vartan Militosyan |
SSSR |
nadhoz |
196,0 kg |
82,5 kg |
Yurik Vardayan |
SSSR |
trh |
170,5 kg |
90 kg |
David Rigert |
SSSR |
trh |
180,5 kg |
90 kg |
David Rigert |
SSSR |
nadhoz |
221,5 kg |
100 kg |
Sergey Arakelov |
SSSR |
trh |
178,0 kg |
Junioři |
||||
52 kg |
Andon Kodzhabashev |
Bulharsko |
nadhoz |
130,0 kg |
52 kg |
Andon Kodzhabashev |
Bulharsko |
dvojboj |
232,5 kg |
67,5 kg |
Yanko Rusev |
Bulharsko |
dvojboj |
312,5 kg |
Karel Prohl
Mistři na ME 1978