První otřes z revolučních změn jsme si prožili v roce 1972, kdy olympijský kongres v Mnichově zrušil tah soupažný a tím i olympijský trojboj (Tabulka č. 1.). Tah byl původně zrušen k 31.12. 1972, ale po 1.9.1972 se žádná soutěž na našem území v trojboji již nekonala, změnu jsme přijali za vlastní a začali budovat rekordy ve dvojboji. Jen pro osvěžení. Tah byl zrušen z důvodu nejednoty výkladu technických pravidel. V poslední fázi jeho existence mnozí vzpěrači dokázali tahem porazit svůj nadhoz a prokázali tak tahu medvědí službu. Rozdíl v provedení tahu z padesátých a sedmdesátých let byl tak výrazný, že se v podstatě jednalo o dvě rozdílné disciplíny schované pod jedním názvem.
Tahu se v současné době exhibičně věnuje pouze Bohemians Praha. Letošní Vánoční turnaj dal dohromady napříč generacemi téměř 30 závodníků a závodnic. Všimněte si, že v do poloviny roku 1972 se rekordy v trojboji vypisovaly kompletně i s jednotlivými disciplínami. Po nastoupení dvojboje se v této praxi již nepokračovalo. Tyto rekordy mají 46 let. Můžete posoudit, zda vaši otcové a v některých případech dědové uměli vzpírat. Někteří tehdejší rekordmani již bohužel nejsou mezi námi. Ti, kdož jste je znali, věnujte jim Vánoční vzpomínku. František Nedvěd, Ondrej Hekel, Jozef Režňák, Oldřich Lexa a Jan Trnka si ji zaslouží.
Rekordy v tahu Milana Garraise (HK 52 kg), Jána Pukače (HK 56 kg), Václava Brože (HK 60 kg), Juraje Solara (HK 67,5 kg) a Oldřicha Lexy (HK 110 kg) byly vytvořeny v I. pololetí 1972. Pravděpodobně na I. kole extraligy 25.2.1972, mistrovství České a Slovenské republiky 25.3.1972 nebo mistrovství Československa 17. - 19.6.1972.
K první totální změně hmotnostních kategorií došlo v roce 1992 (Tabulka č. 2). Plánovaná změna, která dozrávala několik let. Ženy oficiálně vstoupily do vzpírání v roce 1983. Až na okrajové HK do 44 kg, 48, kg a nad 82,5 kg, zůstaly ostatní hmotnostní kategorie shodné s mužskými. Mnozí poukazovali na stálé srovnávaní výkonů muži versus ženy ve shodných hmotnostních kategoriích. To byl jeden z důvodů změny. Druhý a určitě důležitější byl doping, který ovládl naše sportovní odvětví a z toho vyplývající snaha IWF zachránit vzpírání v rodině olympijských sportů. Problémy s dopingem měli a mají i jiné sporty, vzpírání je však jediným sportem, který v boji proti dopingu dokáže přijmout tak drastické opatření.
Také v tomto období jsme vedli rekordy vysoké mezinárodní úrovně, za které jsme brali medaile na mistrovství Evropy, světa a olympijských hrách. Ženy u nás teprve začínaly, ale Soňa Vašíčková dokázala přivést medaile z evropských šampionátů a na mistrovství světa se umístit na 6. místě. Všimněte si, že s nadhozem 200 kg a více, jsme začínali od HK do 82,5 kg! Nesmírně talentovaný Ondrej Rusnyák v 22 letech tragicky zahynul 31.7.1986. Tři měsíce před tragédií nadhodil v HK do 60 kg 154 kg!
K 1.1.1998 se opět měnili hmotností kategorie (Tabulka č. 3), tentokrát hlavní důvod zařazení vzpírání žen do programu olympijských her v Sydney (2000). Dostali jsme od Mezinárodního olympijského výboru (MOV) přiděleno pro obě kategorie 250 míst a to byl důvod snížení počtu hmotnostních kategorií z 10 na 8 u mužů a z 9 na původních 7 u žen. Takže se s touto změnou dostalo i na rekordy všech úrovní. Přestože byl k dispozici velmi krátký čas pěti let ke konečné podobě rekordních listin, lze konstatovat, že se mnohé rekordy dostaly na úroveň rekordů předešlých, které jsme odstranili z důvodu podezření, že by snad mohli být realizovány s pomocí nedovolených prostředků. V období 1993 - 1997 se do 6. místa se finálních ME-MS dostali Petr Krol, Soňa Vašíčková, Majka Korčianová, Radka Ševčíková, Petr Stanislav a Daniel Bango.
Poslední tabulka č. 4 odráží dnešní stav. Za 20 let platnosti těchto hmotnostních kategorií se svět posunul o několik kroků vpřed. Objevují se jména z minulého období, ale také zde již nastoupili dvě nové generace, které naše vzpírání posouvají kupředu. Nikdy nezapomeneme na tři zlaté medaile z mistrovství Evropy Radky Ševčíkové - Zátopkové z roku 1999. Radka je držitelkou našich absolutních výkonů v ženské kategorii. Tato etapa vývoje zde zažila tři výrazné osobnosti českého vzpírání. Marii Korčianovou - Nováčkovou, Lenku Orságovou - Kenisovou a již zmíněnou Radku Ševčíkovou - Zátopkovou. V mužské části jsme se dostali v nejtěžší kategorii díky Jiřímu Orságovi do absolutní světové špičky. Sedmnáctiletý junior František Polák svými rekordy vybojoval mládežnickou olympijskou medaili. Petr Sobotka se dostal do světového klubu „200 kg“ v trhu, je u nás stále jediným závodníkem s tímto členstvím. IWF se snažila napravit svoji chybu v počtech hmotnostních kategorií a přidala ženám HK +90 kg. Tím srovnala počty v obou kategoriích na výsledných osm.
V Novém roce nás čeká 10 přepracovaných kategorií s rozdílnými hranicemi pro muže a ženy. Soutěže jednotlivců se prodlouží o 20%, nejtěžší kategorie jsou definovány příliš nízko. V jakých kategoriích povedeme rekordy tentokrát? Ženy: HK do 45, 59, 55, 59, 64, 71, 76, 81, 87, +87 kg. Muži: HK do 55, 61, 67, 73, 81, 89, 96, 102, 109, +109 kg.
Na olympijských hrách v Tokiu 2020 nás čekají upravené olympijské kategorie v počtech sedmi pro ženy i muže. Jenom si zopakujme, že ženy budou o olympijské medaile soutěžit v HK do 49, 55, 59, 64, 76, 87, +87 kg a muži v HK do 61, 67, 73, 81, 96, 109, +109 kg.
Karel Prohl
