Přinášíme tradiční analýzu průběhu letošní sezóny. Pojďme, bez dlouhých úvodů, ihned k věci.
Kýžený postup vzhůru
Žáci starší i mladší – 2010/2009/2008: 1. místo: 1. 239/297/244 -58, 3. 224/199/238 +25, 6. 205/191/208 +14, 10. 192/175/182 +10, 15. 182/166/175 +16, 20. 174/161/165 -4, 30. místo: 157/142/151 +15 bodů Sinclaira.
2010/2009 – průměr 1. desítky: 212,071/204,256 +7,815, 2. desítky: 182,546/165,492 +17,054 bS!! (u průměru jsou porovnány vždy výsledky pouze do poloviny roku 2010 i 2009).
Plusy či mínusy v pořadí borců značím z porovnání výkonnosti do poloviny roku 2010, s výkonností za celý rok 2009, v prvním přehledu vždy pro zajímavost ponechávám i hodnoty za celý rok 2008. Tato metoda je uplatněna ve všech těchto typech přehledů (na rozdíl od výpočtu průměrů)!
Z uvedeného je zřejmá ztráta kvality výsledku na 1. místě (odchod Davida Mirgy do dorostu), která vypadá na první pohled hrozivě. Jenže, letošní žákovské tabulky vede mladší žák Petr Mareček, kterému je teprve 12 let, a ten se za rok zlepšil o 16 bS (bodů Sinclaira), na kilogram tělesné váhy přidal
Velice příznivě vyznívají zlepšené průměry v obou prvních, ale i v dalších desítkách… Teď půjde o to, aby se do nadějného houfu dostal i vyšší počet elévů.
Za celý rok 2009 zvedalo krutě málo žáků – 78, letos už 82; existuje tedy důvodná naděje, že by jich mohlo být, na konci tohoto roku, alespoň 100, ale pamatujeme, v tomto ohledu i hojnější léta. Apel nutnosti hledat a najít nejmladší adepty činky je tedy stále naléhavý!!
Klesáme – zastavíme propad?
Dorostenci 15-17 let: 2010/2009/2008: 1. místo: 319/318/335 +1, 3. 287/289/296 -2, 6. 262/275/284 -13, 10. 250/255/252 -5, 15. 234/239/241 -5, 20. 221/220/222 +1, 30. 195/193/202 +2 bS.
2010/2009 – průměr 1. desítky: 274,927/282,207 -7,28, 2. desítky: 232,158/237,383 -5,225 bS.
Chlapci mezi 15-17 roky mají ještě před sebou druhou polovinu sezóny, existuje tedy důvodná šance, že pokračující ztráty zmizí, někde už jsme na tom lépe… ale nebude to snadné, natož pokud bychom se měli dostat alespoň na úroveň roku 2008.
Povzbuzujícím zjištěním je fakt, že poměry zlepšení naší špičky mají slibné parametry. Nechejme tedy hovořit čísla (porovnání konečného výkonu v r.
Celkovým největším zlepšením podle Sinclaira se mohou v této věkové sféře pochlubit Jiří Kuba +46,1 bS a 16,52!! v d/kg a Leon Homola +44 bS a 18,1 v d/kg, z kvalitnějších dorostenců ještě nutno zmínit pokrok V. Vengláře +
Starší junioři – současná největší slabina…
Junioři 18-20 let: 2010/2009/2008: 1. místo: 347/417/390 -70, 3. 321/351/335 +16, 6. 290/315/302 -25, 10. 271/310/293 -39, 15. 258/275/272 -17, 20. 247/257/250 -10. 30. 223/239/238 -16.
2010/2009 – průměr 1. desítky: 304,391/335,260 -30,869!!, 2. desítky: 257,682/276,082 -18,400.
Mezi muže odešli Orság, Mička, Petrov, Kejík, Roza či Pavlosek, v trestu je Krywult, tuto obrovskou propast nedokázali jejich nástupci nahradit! Pravda, samotný odchod našeho nejlepšího vzpěrače Jiřího Orsága by znamenal propad až 15 bS v průměru, poklesy jsou však v mnohém podstatně vyšší a – NANEJVÝŠ VAROVNÉ!! Příčin najdeme nemálo. Jednak aktivně zvedalo o 9 lidí méně, tzn. o 18%, to už musí být někde znát. Odešla, jak již předesláno, více než polovina z elity mezi muže, to je ovšem proces každoroční, ne vždy jsou, přirozeně, ale všechny ročníky stejně sportovně dobré, a ten 1989 byl, na naše poměry, velice dobrý. V pololetní první desítce jsou jen dva dvacetiletí… to je vskutku výjimečné. Souhrn znamená mimořádně vážný důvod k zamyšlení, kdy je nutno analyzovat, zda jde o souběh okolností, které se už nebudou opakovat anebo jde o znepokojivý proces, který může pokračovat či se dokonce prohlubovat.
Zdálo by se, že tu má vliv fakt, že někteří ze siláků skončí školu, hledají si práci či se jí maximálně věnují a odcházejí od činky. Pro tuto tezi bychom ale – dost překvapivě – až na výjimky, nenašli oporu… Řekli bychom též, že zralí junioři mezi 18-20 roky budou pilíři týmů juniorských soutěží, že je tedy těžší udržet ty mladé. To je sice pravda, a bota nás tu do značné míry tlačí, ale junioři starší nejsou kupodivu mezi nejlepšími zastoupeni tak, jak by se dalo, bez hlubšího zamyšlení, předpokládat. Prostě, rozhodně je nutné situaci zevrubně a důsledně rozebrat a nalézt rychlé a účinné řešení, protože naše stárnoucí reprezentace nezbytně potřebuje rychle a kvalitně doplnit – což se děje pouze částečně… ale o tom ještě později.
Podívejme se na další údaje, které nám relevantně, výmluvně přinesou další argumenty do mozaiky důvodů dané situace – dokumentuje ji tabulka první desítky st. juniorů podle Sinclaira, s plusy či mínusy oproti roku 2009: J. Gasior – 3 bS, výkon zopakoval, ale vážil o
Takže ty zlepšené najdeme vesměs níže: nejvíce se zlepšil až 34. Lukáš Fiala, zatím jen 204 bS - +37 bS +
Nahoře vzestup, ale varovné signály zezdola
Muži: 2010/2009/2008: 1. místo: 436/417/394 +19, 3. 382/374/386 +8, 6. 363/363/367 0, 10. 347/335/335 +12, 30. 314/313/313 +1, 50. 289/296/292 +7, 100. 256/262/256 -6, 300. 146/164/161 -18 bS.
2010/2009 – průměr 1. desítky: 373,490/370,250 +3,240, 2. desítky: 334,739/334,350 +0,389.
V obou nejvyšších patrech nic nenasvědčuje určitému nebezpečí. Ve většině průmětů došlo ke zlepšení. O něco níže ovšem nastává propad, který se postupně prohlubuje. Porovnání se týká vždy půlroků, výstupy jsou tedy poměrně nevítané, jistý podíl na nich má skutečnost, že oproti loňskému roku zvedalo o 37 borců méně! V tomto přehledu jsou zařazeny všechny výkony, počínaje Masters až k žákům. Pokud bychom rozebrali úroveň siláků mezi 21-34 roky, čili už ne juniory, ani veterány, shledali bychom, že jich ubyl rovný tucet, tj. takřka 15%!!
To je závažný stav, jemuž bychom zřejmě měli čelit i optimalizací soutěží družstev i jednotlivců jak v termínech, tak i v motivacích. Je jasné, že sport v ČR nemá na růžích ustláno, je jasné, že do života lidí zasahují ekonomické i jiné vlivy, zkoumejme tedy zdroje, které jsme s to ještě využít, abychom zachránili, co se zachránit dá. Ostatně, zdaleka ne vše je zlé, a držíme se statečněji, než by leckdo předpokládal. O tom svědčí i mírný vzestup naší mužské špičky. Kdo se na něm podílel?
Nepochybně nejvíc Jiří Orság. Jeho soustavný vzestup je obdivuhodný. Za půl roku se dokázal zlepšit o dalších
Druhý v tabulce Libor Wälzer sice zatím ve dvojboji (výtečně dokáže shazovat do HK
I celkově pátý Jan Gospoš je v mínusu -6 bS, u něj mělo být vrcholem M-ČR v Praze, jako případná ranvej pro úvahu nominace na MS. Příslušníka znamenitého vzpěračského rodu bychom rádi viděli s ještě lepšími výkony. Petr Slabý takřka zopakoval dvojboj, ale byl o dost těžší, z toho rezultuje -10,6 bS. Pokud by se dostal nad 260 či dokonce
Poprvé se do 1. desítky prosadil Andrej Beran. Za výtečné zlepšení o 11,0 bS, dané i zlepšením o
Mezi dalšími je nutné ocenit celkově 11. Miroslava Fraita +
Mírné pokroky – výjimka či trend?
Juniorky a žačky: 2010/2009: 1. místo: 184/167/196 +17, 3. 168/164/154 +4, 6. 150/148/149 +2, 10. 138/136/124 +2, 15. 130/120/108 +10, 20. 107107/77 0 bS.
2010/2009 – průměr 1. desítky: 155,871/151,223 +4,648, 2. desítky: 126,174/119,634 +6,540 bS.
Navzdory tomu, že čtyři juniorky oproti loňskému přelomu roku ubyly, výsledky jsou, takřka ve všech parametrech lepší, někde dokonce znatelně. Však už bylo načase! I když, s jásotem ještě počkejme, protože pokroky nejsou závratné a je třeba zaznamenat je nikoli jako příjemnou výjimku, ale jako trend. Věřím, že může jít o progres trvalý, mistrovství ČR takový dojem, zejména ve vystoupeních některých juniorek – ale i žen!! – budilo.
Podrobnější údaje o jednotlivkyních najdete v dalším oddílu, zde jen uvádím zlepšení dívek, které se nedostaly do 1. desítky mezi ženami. V prvním půlroce se mezi juniorkami nejvíce dařilo Adrianě Pačanové +15 bS, +
Drobné radosti i nakonec
Ženy: 2010/2009/2008: 1. místo: 248/254/253 -6, 3. 202/200/196 +2, 6. 175/173/171 +2, 10. 168/165/157 +3, 15. 155/148/149 +7, 20. 142/139/141 +3, 30. 125/129/120 -4, 40. 114/07/104 +7.
2010/2009 – průměr 1. desítky: 190,123/187,555 +2,568, 2. desítky: 151,611/147,943 +3,668 bS.
I v ženách seznáváme, takřka bez výjimky, nevelké posuny vpřed. Závodilo pouze o jednu méně. Lze předpokládat, že ve druhé polovině roku ještě mnohé z nich zaútočí na svá dosavadní maxima.
Pro větší přehled si projděme tabulku našich nejlepších, s daty, nakolik se zlepšily či zatímně zhoršily proti celému roku 2009: Lenka Orságová -10,2 bS, u ní ovšem věříme, že přijde vrchol na MS. Nutno ocenit její dlouholetou, poměrně stabilní vysokou kvalitu, na druhé straně, zdá se, by to chtělo nějaké změny v celkové strategii přípravy, aby bylo možné jít ještě výš. Pavla Kladivová +5,2 bS a +
Petra Orságová +9,2 bS, přidala
Iva Saranová +2,4 bS, nevyšlo jí M-ČR, ale stále patří k největším nadějím. Marie Nováčková -11,3 bS, ale v jejím případě určitě nežehrejme, oprávněně získala další titul, a ač leckdy dvojnásobně starší než soupeřky (ač na to rozhodně nevypadá) má elán, podpořený potřebnou technikou (ta je mimochodem ihned patrná i u Marie Orságové, škoda, že to nelze říci o mnohých jejích nástupkyních). Desítku uzavírá Hana Gasiorová -2,2 bS, u ní roste váha o něco rychleji, než výkonnost, což, doufejme, znamená jev přechodný.
Ve druhé desítce nacházíme další šikovnou vzpěračskou elévku, 28letou Lenku Oganesjanovou, propadly sem i některé někdejší příslušnice špičky. Obecným problémem našeho sportu jsou nezřídka hodně špatné podmínky pro trénink, které se, snad ještě naléhavěji než u mužů, projevují u žen. Ty pak leckdy, kupříkladu, s ohledem na pracovní dobu, velmi obětavě trénují i v době, kdy už je organismus hodně unaven. V posuzování plus a mínus nutně musím brát v úvahu i sociální a jiné aspekty. Leckdy nejde o nedostatek vůle, ale o limit možnosti.
S tímhle, často velkým trápením, není zrovna snadné pohnout. Proto díky všem, kteří překonávají náramně těžké překážky…
Těžko zatím soudit jaké máme vyhlídky v olympijských kvalifikacích. U žen by se postup rovnal zázraku, nelze s ním počítat. Je však možné dosáhnout takového zlepšení, abychom o něj mohli reálně usilovat už v případě OH 2016; nyní se soustředíme alespoň na vyslání naší zástupkyně na zelenou kartu. U mužů je situace o něco nadějnější. Objektivně viděno ale bude vůbec nejtěžší, jakou jsme v olympijských kvalifikacích řešili, protože Jiří Orság je sice výborný, ostřílení borci neumdlévají, ale roky přibývají a příliv mladých je – až na výjimky slabší, než bychom potřebovali. A konkurence nespí…
S ohledem na velice složitou současnou celkovou situaci jsou ovšem některé výsledky českého vzpírání příznivé. Posilujme, co se daří, a urychleně čelme varovným stavům. Tyto úlohy nejsou lehké, ale jejich splnění není nemožné.
PhDr. Rudolf Drmola, editor databáze ČSV