Království za koně“ praví ústy nešťastného hrdiny geniální William Shakespeare. České vzpírání by mohlo tento palčivý postesk proměnit na zvolání: „Království za talenty!“
Tento problém však zdaleka není jediným, který naléhavě vyžaduje rychlé a komplexní řešení. Abychom mohli najít kýžené odpovědi, musíme správně položit otázky. Následující pokus o rozbor sezóny bude obsahovat i hodně otazníků, ozřejmí hodně skutečností, spoustu dilemat. Jeho cílem, samozřejmě, není kritika pro kritiku, ale otevřené zamyšlení nad současným stavem. Neboť není nic ošidnějšího než zastírat chyby a nedostatky. Koneckonců, leccos se – i za složitých podmínek – podařilo, tak je i co pochválit!
Ženy: Očekávané snížení výkonnosti po neuváženém startu a naprostém propadu reprezentačního týmu na MS ve Vancouveru přineslo hořké plody. Po úbytku 11 závodnic v roce 2003 se počet aktivních vzpěraček v ČR snížil o další tři, tj. na 38. S výjimkou cizinky Olgy Novotné nerozčeřil hladinu ani jeden výrazný talent, nejvýše se z elévek dostala na 13. místo 28letá J. Dubnová 142 Sb. Startovala však jen na jaře v Holešově… Potěšil návrat (po pěti letech!) druhdy hodně nadějné G. Vráblové (r. 1981 – 132 Sb.), která může mít to nejlepší ještě před sebou. Po roce pauzy se také zdárně znovu začala objevovat K. Píšková (1986 - 127 Sb.). Z dalších novicek začíná 3. desítku I. Kalousková (1984 – 124 Sb.) , ostatní nacházíme ještě níž.
Prvenství těsně uhájila sympaticky vytrvalá Radka Ševčíková -4, s náskokem pouhých 0,122 před potěšitelně progredující Lenkou Orságovou +10. Ta se dostala i přes psychologickou hranici 200 kg ve dvojboji a momentálně představuje jasně největší příslib českého ženského vzpírání! Věříme, že na průnik do vyšších sfér mají kromě obou nejlepších i další v pořadí: Veronika Buroňová -31, jestliže se plně uzdraví a Monika Pechočová +9, která se přiblížila zatím vrcholné výkonnosti z let 2001-2. Velice slibně sezónu začala Petra Klimparová +4, nicméně ani na jarní lize, ani na ME Kyjevě, kde dokonce závod nedokončila, viditelnou formu nezúročila. Ve 2. polovině roku nestartovala. O šest bodů se zhoršila M. Nováčková-Korčianová. Plus 9 Sb. si připsala všestranná Renata Horáková. Obdiv patří Marii Orságové +2,5! Jitka Štolfová -0,5 Sb. načasovala formu dobře, nejlépe se jí vedlo na MEV v Kolobrzegu. Jinak byly nejlepší výsledky závodnic v prvních třech desítkách dosaženy jen na domácí půdě. Do 1. desítky se poprvé probila 20letá Petra Millerová +12 – naděje, která překonala stagnaci!
Druhou desítku začínají Š. a K. Šebkovy +21, resp. +16, z chvályhodně nevyčerpatelné bohdanečské líhně, v níž se všechny dívky zlepšily! Největší pokrok ze 2. desítky zaznamenala M. Minaříková (1987, +11), nejvíce šla dolů M. Knybelová (1985, -12). Do poloviny 3. desítky pronikla K. Veselá (1991) za 106 Sb.
Věkový průměr 1. desítky je varovný: 29,1 (+1,0); u 2. desítky se snížil na 19,3 (-0,9). Porovnání výkonnosti 2004/2003: 1. desítka: 182,70/192,29 (-9,59 Sb.!!), 2. desítka: 137,68/136,29 (+1,39) – nejlepší výsledek za poslední čtyři roky!, 3. desítka: 107,35/11,53 (-4,18). Přes 100 Sb. se dostalo 28 vzpěraček (rok předtím 31). Na sešupu má největší podíl fakt, že nezávodily E. Cichá, J. Volfová, P. Tenková a řada dalších s nižší výkonností .
Muži: Tady si spravíme náladu, zejména díky naši elitě. Řekněme si však otevřeně, že to mohlo dopadnout podstatně lépe, poněvadž jsme měli reálnou šanci vybojovat dvě postupová místa na OH v Aténách! Matykiewiczův start v polské lize – pouhé čtyři týdny před mistrovstvím Evropy, jež bylo zároveň dodatečnou kvalifikací na olympiádu – byl, podle mého názoru, hazardem, který navíc skončil zraněním. Těžko to ale vyčítat silákovi, který do té doby volil účast na závodech prokazatelně nejsvědomitěji z celé naší špičky! Žádné kdyby sice neplatí, pokud by však v Kyjevě vystoupil v plné formě, závodil by na OH v českých barvách nejen on!
Loni se dostala hned pětice českých borců přes 400 Sb. Až na zraněním zbrzděného Tomáše Matykiewicze -0,5, který vyhrál s náskokem takřka 6 bodů se všichni z této společnosti zlepšili: Petr Sobotka +0,1, Libor Wälzer +16, Zbyněk Vacura +7, Petr Hrubý +12. Progres Libora Wälzera provází i neobyčejně vyrovnaná výkonnost: 5 x za rok se dostal přes 400 Sb.!! Matykiewicz a Sobotka 3 x, Vacura a Hrubý 1 x.
Za jmenovanými zeje značná propast. Skupinu dalších vede Petr Hejda -11, jenž se už snad vymanil z následků nezdaru na ME. Následují siláci v plusu: druhý dech chytnuvši Miroslav Cichý +11, neúnavný Radim Kozel +3 a jeden z mála předchozích juniorů ročníku 1983, který se dokázal zlepšit oproti roku 2003 Martin Kubica +2. První desítku uzavírá 38letý(!) Roman Polom +0,5 Sb.
Druhou desítku zahajují nedávní junioři Dub +5 a Slabý +0,5 Sb. Až na 13. příčku vystoupal 33letý Veselík +4, zlepšil se i ostřílený R. Hrubý +10. Na 15. místě nalézáme nejlepšího juniora, K. Kučeru +23! Příjemným překvapením sezóny se stal další příslušník supertíh Čurda +20; pěkné postavení stále drží M. Baraniak +3. Následuje dvojice, která se propadla dolů - 31letý Stanislav -28 o 10 míst, E. Balogh (1983) -20 o 5 míst. Naproti tomu si o 22 příček polepšil Drbal +23.
Ve 3. desítce jsou zřejmé postupy dalších teplických siláků Angera +21, který je na čele této minisešlosti či J. Angera +26, který ji uzavírá. Mezi nimi se dostal na 26. pořadí další junior J. Gospoš +19; nepřehlédněme ani soustavné pokroky Jar. Orsága +17 Sb.
Na začátek 4. desítky se propracoval první dorostenec - Neumajer +9, 33. je ještě o dva roky mladší Jiří Orság +20 a 36. další dorostenec L. Cibulka +24. Zřetelně se polepšil 31letý Šulc +44!, Vystoupil 4 x v roce, avšak vesměs na malých závodech. Naopak až sem propadli Mušinský -30 a Kalina -20.
V 5. desítce zaznamenal největší posun první junior ročníku 1984 P. Rusek +11, šest lidí je tu však v mínusu! Jak je zřejmé mezi TOP 50 se nedostal nikdo, kdo by se zčistajasna (byť jen comebackem…) objevil.
Potěšující je stálý růst výkonnosti první desítky – průměr podle Sinclaira, v roce 2004, činil 394,00 (+1,54) – nejlepší výsledek za poslední čtyři roky!! Další srovnání už tak přesvědčivé není… 2004/2003 – 2. desítka 347,61/353,90 (-6,29!), 3. desítka 331,92/336,02 (-4,10), 4. desítka: 319,90/317,80 (+2,10), 5. desítka 309,69/312,94 (-3,23)… a ještě 10. desítka 272,07/274,83 (-2,75) a 20. desítka 226,79/226,46 (+0,33).
Z toho plyne poměrně jednoznačný závěr. Umíme stále lépe připravit naši elitu (až na občasné výpadky, ale vrcholové vzpírání je sebou nese; i když jsou státy, kde s nimi dlouhodobě takové problémy nemají). Ale hned za elitou se rozevírá poměrně značná propadlina! Až na výjimky je průměrná výkonnost spíše horší než předchozí rok. Nepochybně má na to vliv nevítaná skutečnost, že celkově ubylo 29 siláků, tj. něco přes 5%.
Výmluvné jsou i věkové průměry: Porovnání 2004/2003: 1. desítka: 26,7/26,3; 2. desítka: 26,3/25,5; 3. desítka: 26,7/25,2; 4. desítka: 25,9/30,0, 5. desítka: 30,6/27,0 roku. A nakonec věkové průměry první stovky: 27,24/26,80. Špička nám tedy stárne, podařilo se jen „odsunout“ skupinu ostřílených borců ze 4. do 5. desítky. První stovka nám zestárla takřka o půl roku. Přitom, z elity absentoval (pro zranění) prakticky pouze Jiří Mandát.
Junioři: Tak tady hned úvodem nutno konstatovat to snad nejvíc drtivé!! Spadli jsme vesměs do červených čísel, a pád je vysloveně hrozivý! Po odchodu silného ročníku 1983 mezi muže (co hůř, leckdo z něj hodně polevil) následoval výkonnostně slabý ročník 1984 – a brzy nám asi bude smutno z dalších horších, shodou okolností sudých ročníků 1986 a 1988). Dva nejlepší junioři (oba ročník 1985) - K. Kučera +23 a J. Gospoš +19 se hodně vzdálili ostatním, na mezinárodním poli se ovšem neprosadili – bylo by ovšem nemoudré odepisovat je, protože budou ještě rok mezi juniory a najmě K. Kučera může získat slušnou pozici mezi mladými supertíhami.
V domácím měřítku se už markantně prosazují chebští mladíci. Vyšlo to najevo už před několika roky, když byli ještě dorostenci, teď je daný trend ještě viditelnější. Mezi 11 nejlepšími podle Sinclaira je jich pět! Pro mnohé sympaticky platí, že nejdou cestou rychlého zvyšování váhy. Nový +23, Králík +17, i Tkáč +8 mají slušnou rezervu v limitu kategorie do 77 kg, zatím jsou ale na úrovni mezi 285-299 Sb., což na evropské, natož světové vavříny vůbec nestačí. Potěšitelný fakt: všichni z 1. desítky jsou v plusu. Krom už jmenovaných (v pořadí, jak jdou za sebou): Rusek +11, Machač +7, Lasota +10, Štádler +20, Karfiol +22 Sb.
Ve druhé desítce se zhoršili 11. Forch -4, 13. R. Kubica -3 a 19. Havelka -16 Sb. Zbytek se zařadil mezi ty, jejichž výkonnost jde nahoru: Číp +7, Driják +23 (připomněl svá lepší léta), Přívětivý +6, Věžník +16 (plzeňské mládí houfně navazuje na tradice!), M. Balogh +15, R. Enčev +10; 18. pozici obsazuje Ohryzek. Ten se k čince vrátil po třech letech a z někdejších 185 Sb. poskočil na 253 Sb.
Ve 3. desítce se nejvíce zlepšili 21. Wenglarz +31, 22. Trousil +42 (přibral pouze jeden kilogram a zlepšil se o 32,5 kg ve dvojboji!!!), 23. Ráček +23 a 30. Morcinek +44. Nováček Dedek se zařadil na 27. místo s 242,5 Sb., na něž se dostal po sedmi měsících závodění, z premiérových 190 Sb. Tihle mládenci možná značně zrehabilitují už zmíněný názor, že ročník 1986 patří mezi slabší.
Navzdory několika optimistickým argumentům vzbuzují globální čísla hořkost (a to ze špičky nezávodil pouze J. Eckstein). Porovnání výkonnosti 2004/2003: Průměr 1. desítky: 299,68/336,02 (-36,34!!!!), 2. desítky: 263,40/280,39 (-16,99!!), 3. desítky: 244,14/249,11 (-4,97). Není však bezvýznamné, že nám první desítka omládla z 19,5 na 18,7, druhá z 18,9 na 18,6 a třetí z 19,3 na 18,4 roku!! I tak jsou ale zjištění nesmírně varovná! Hrozba ztráty kontaktu s evropskou či světovou úrovní je vážnější, než se momentálně zdá. Talenty, od nichž bychom důvodně mohli očekávat, že se promptně začlení do mezinárodní vzpěračské high society, nyní, prostě, nemáme. Co není, může být, ale ne zítra, ne za měsíc a ne za rok…
Dorostenci: Chmury z čela může částečně odstranit pohled na výkonnost dorostenců. Ze současné nejlepší desítky zaostává oproti roku 2003 pouze V. Kříž. Škoda, zlepšil se jen o 7,5 kg v trhu, v nadhozu nikoli, přibral, a z toho plyne výsledných -10 Sb. Také další z teplických chlapců - vedoucí muž pořadí podle Sinclaira - Neumajer polepšil více trh než nadhoz (zajímavé je, že tento netypický jev nalezneme v porovnávací tabulce prvních 32 závodníků - - - 7 x (a čtyři rovnosti stejného zlepšení v trhu a nadhozu…). Ale zpět k tématu: 1. desítka: Neumajer +9 (čekalo se víc, ale není každý rok posvícení), J. Orság +20 (je výtečný od žákovských roků, tak ať mu vydrží!), L. Cibulka +24 (soupeření s J. Orságem oběma prospívá), Mička +12, E. Fojtík +27(!), Teplíček +31 (tahle dvojka táhne vydatně výš ročník 1988), P. Petrov +39 (v něm máme jednu z největších nadějí!), Vykopal +23, Sufčák +49 (uspokojuje i to, že na kilogram váhy dovede přidat takřka osm kilo ve dvojboji).
Jak to vypadá ve 2. desítce? Voleník -1 (u nízkých vah stagnace zvlášť mrzí, právě v těchto kategoriích by mohlo české vzpírání patrně nejrychleji získat dobré pozice), Michalíček +18, R. Podhola +36, Ježek 23, Pliska +23,5, M. Chrisidis +11,5, Čad -6, Ondryáš +31, Kejík +13.
Třetí desítka: Wagner +22, Žiga +105 (!!) – tomu se povedl mezi premiérovým a dalším startem nevídaný kousek na kilogram tělesné váhy přidal 21,5 kg ve dvojboji. Od března 2004 je už jeho růst povlovnější – vynesl mu +38, na kilo váhy umí přidat 7 kg ve dvojboji (má stále co dohánět, ale potvrzuje, že i na 22. místě tabulky můžeme rozpoznat talent). Pořadí za ním: Vašut -9, J. Kříž +11, Csicsala +10, Müller +21, Matela +8 (naposledy však tento příslib zvedal v březnu 2004), Mynarčík +16, Spáčil +18, Cága -5 Sb.
4. desítka (také v pořadí jak jdou dorostenci za sebou): V. Paška +61 (umí přidat 12 kg dvojboje na kilo tělesné váhy), M. Fojtík +14, L. Klečka +63 (ten dokonce přidává 12,5 kg růstu dvojboje na kilogram váhy (má za sebou jen čtyři závody), Čupori -5, K. Marek +93 (!), Šimůnek -4, V. Horák +24, Nídl +23, Houška +22, Kontra +20, z další desítky se nejvíc posunuli Žalud +25,5, Haško +40, Kantner +34, Arvai +28 a z ještě nižších pater zaznamenejme Máchu +70 či Jana +55 Sb.
U průměru 1. desítky s radostí hlásíme nejlepší čísla za poslední čtyři roky – 2004/2003: 288,22/278,64 (+9,58), první desítka dorostu je už lepší než druhá desítka juniorů!! Dále už to tak veselé není – 2. desítka: 240,79/246,16 (-5,37), 3. desítka: 222,42/225,14 (-2,72). Do popředí tabulek dorostu podle Sinclaira se však hodně hrnou 15 a 16letí, omlazení budí naději. Věkový průměr (2004/2003): 1. desítka: 16,1/16,6 (-0,5), 2. desítka: 15,9/16,4 (-0,5), 3. desítka 15,5!/16,3 (-0,8). Trend je patrný (viz výše) i u juniorů, nebudou-li nám tedy kluci od činky odcházet představuje to určité pozitivum.
Starší žáci: České vzpírání má dost nevysvětlitelné specifikum. Už řadu roků jsou sudé ročníky (nejen ve věku žáků) zpravidla slabší. Jsou-li hoši těchto ročníků mezi žáky nejstaršími, nevítaně tradičně klesá průměrná výkonnost. Nejinak tomu bylo i v roce 2004, třebaže i mezi tímto ročníkem máme talenty.
Suverénně vedoucí Patrik Krywult +28 udržel tempo nárůstu dvojboje přes 5 kg na kilo tělesné váhy. Jenže, i on, pořád v našem měřítku výjimečný, by musel přidat v tempu růstu výkonnosti hodlá-li se výrazněji prosadit na vrcholných mládežnických soutěžích! Nepíše se mi to snadno, ale fakta jsou někdy vysloveně neúprosná. S takřka 50bodovým odstupem následují: T. Hofbauer +17, Vavřík +35, Gasior +29, Petr Kaluža +10 a pak další šikovný havířovský Patrik – Gančarčík, jenž v 1. roce závodění dospěl až k sumě 210,11 Sb. Příjemně šokující je ovšem zjištění, že ač přibral pouze 1,7 kg polepšil si dvojboj o 52,5 kg!! (tzn. 29,16 kg dvojboje na kilo tělesné váhy!). A další v pořadí, jak jdou za sebou: S. Ševčík +33, Gregor +4, D. Petrov +22, M. Liška +23.
Druhou desítku vede další z havířovských příslibů Šesták +66 (ten dovede přidávat 17 kg dvojboje na kilo váhy – je stejně starý a s Gančarčíkem mají takřka stejnou i váhu – to by mohla být dvojička, kterou vzájemný duel mocně zmotivuje!). Další pořadí: Filipec +34, Savčenko +25, A. Lukeš +12, Šenkeřík +63(!), nováček Z. Paška, Štemberk +17, L. Pišta +28, Hošman +12, M. Šarman +17.
Třetí desítka: nováček – (N) Mour, Pavel Kaluža +7, Návrat (N), Minařík -13, Chvojka +23, Sabo, F. Cibulka (oba N), Martin Chrisidis +32, Hrádek (N) a ještě alespoň 4. desítka: L. Grmela +19, Bláha (N), M. Bolom +16, Šipula, Kovařovic (oba N), Kocurek -4, J. Horák +27, Braunšléger -11, Valdman +28, Učeň +42 Sb. V 5. desítce nalézáme čtyři nováčky, nejvíc se zlepšil T. Novák +37 Sb., ale ten je až 49.
Z uvedeného plyne, že málokdy se povede nováčkům vystoupat hned první sezónu hodně vysoko. Leč tvrdím, že se vzpíráním lze začínat i později, než v žákovském věku, a pokud je systém neposuzuje nepružně – tj. pouze podle momentální výkonnosti, ale podle kvalifikované prognózy - mohou jít bystře k vrcholům.
A ještě porovnání výkonnosti 2004/2003 (průměry): 1. desítka: 221,69/240,50 (-18,81!!) 2. desítka: 189,08/201,89 (-12,81), 3. desítka: 172,25/180,34 (-8,09). V roce 2003 byli žáci ve všech průmětech nejlepší (a kladně se to projevuje i při jejich prvním roce v dorostu), v roce 2004 neměli tak zdatné následovníky. Ale pamatujeme i horší sezóny, kupříkladu tu v roce 2001, kdy byli žáčci, zejména ve 2. a 3. sledu ještě mnohem horší.
Mladší žáci: V čele se usadil šikovný nováček Jakub Lihl (210 Sb.!), jeho progres je však stále mírnější nejspíš by mu prospěl menší počet startů. Se ztrátou takřka 22 b. je za ním Jureček +36, který se dovede zlepšit o 6 kg na kilogram váhy. Dalších pět pozic také obsazují nováčkové: Gáloš, mladičký teprve 9letý (!) Jeník, Fiala, Podruh a slibně všestranný (prokázal to v lize ml. žáků) L. Hrazdil. Závěr 1. desítky tvoří trojice 13letých Soldán +14, Fodor +39 a Stuchlík +4.
Ve 2. desítce i v následném poli už nenalézáme nic zvláště pozoruhodného, ale je moc fajn, že vzpíralo alespoň 46 chlapců. O rok předtím jich bylo dokonce 56, jenže pouze 13 jich u činky zůstalo!! V roce 2001 jsme dokonce měli 68 mladších žáků, z nichž za rok zbylo jen 16… Víceméně se daří podchytit jen ty momentálně nejlepší, zbytek nenávratně mizí. U dorostenců máme větší důvod k radosti, ti už uvízli drápkem a setrvávají více než ze dvou třetin!
Nezapomeňme na porovnání výkonnosti (průměr podle Sinclaira) – 2004/2003: 1. desítka: 178,06/179,55 (-1,49), 2. desítka: 148,31/145,98 (+2,33), jedná se o nejlepší výsledek za poslední čtyři roky, 3. desítka: 122,95/125,62 (-2,67), tady jde naopak o nejhorší průměr za poslední čtyři sezóny.
Hlubší rozbor ukazuje, že české vzpírání v uplynulém roce charakterizovaly čtyři nejlepší parametry oproti šesti nejhorším (z 18 měřených). Skóre předchozích roků: 2003: 5:0!!, 2002: 4:2, 2001: 5:10. Tento rok bude prvním poolympijským, uvidíme, snad se pravděpodobnost dalšího zhoršení nenaplní.
Po dvě sezóny jsme se mohli radovat z evidentního, komplexnějšího růstu. Mezitím se ovšem neřešené rozpory prohlubovaly a některé zásadní chyby vyústily ve znepokojivý stav. Jak známo, vliv financování proniká do naprosté většiny oblastí. Tedy i do vzpírání. Respektujme to, ale nezastírejme tím nedostatky, které mají jiné příčiny!
Naléhavá je nezbytnost nalézt a rozvíjet opravdové talenty!! Těch máme pohříchu málo! Objektivní analýza (tu nyní připravuji, a buď ji přednesu na Valné hromadě 2005, případně ji budu publikovat na našem webu) přináší po prvních výpočtech mnohdy překvapující výsledky. Boří přetrvávající mýty. Usvědčuje z pochybení. Samozřejmě, jedná se o neobyčejně složitý proces, se spoustou leckdy nepředvídaných okolností. Zkusme je tedy zkoumat, pojmenovat a poučit se. Představuje to možnost, kdy zadarmo, pouze na základě výzkumu, můžeme využít dané poznatky – přinejmenším k odstranění některých zákonitých důsledků dosavadních neznalostí či omylů.
To, co se podařilo, budiž nám posilou. Zdrojem důvěry, že české vzpírání bude schopné zajistit svou existenci, rozvoj a růst, díky tomu, že vychová kvalitní borce. Odměna za jejich úspěchy na vrcholných soutěžích znamená základní, zásadní zdroj financování. Na to nelze zapomínat, natož rezignovat. K tomu je třeba spojit všechny síly, neboť ještě víc než kdykoli jindy platí – jsme na jedné lodi. Nebudeme-li ji umět zdárně řídit či budeme-li se řevnivě přít o to, jak a kam ji vést, potopíme se. Máme k tomu blíž, než je leckdo ochoten si připustit.
Vězme, že přinejmenším několik roků poplujeme v divokých vodách (viz špatná úroveň současných juniorů a ještě více juniorek atp.).
Dr. Rudolf Drmola
