Mistrovství Evropy mužů 2004

Poslední pokus o kvalifikaci dvou našich vzpěračů na OH. Marné byly diplomatické pokusy o uznání již vybojovaných třech míst z MS ve Vancouveru. Začínali jsme opět s nulou. Změny v přípravě byly odpovídající důležitosti soutěže. V průběhu března se zranil klíčový závodník Tomáš Matykiewicz, kterého následoval Martin Kubica. Nominace byla rozšířena o Petra Hejdu s tím, že před začátkem ME bude posouzen zdravotní stav obou marodů. Konečné rozhodnutí o jejich startu bylo negativní. Z tohoto důvodu byl do reprezentace narychlo povolán Radim Kozel. Z uvedeného vyplývá, že situace v družstvu nebyla jednoduchá. Závodníci v závěrečné přípravě prokazovali velmi dobrou sportovní formu.

Petr Slabý (HK do 56 kg) dal lehce základ na 97,5 kg. U 2. pokusu došlo ke kuriózní situaci, kdy hlášení o nástupu na činku nebylo v rozvičovně slyšet a Petr se dostal k čince v posledních několika vteřinách, kdy již nezbyl čas k soustředění a pokus skončil nezdarem. Opakovaných 100 kg zvládl s přehledem. Po základním pokusu na 130 kg vyrovnal národní rekord ve dvojboji a postupně nezvládl 132,5 a 137,5 kg, které potřeboval k posunu na celkové 7. místo. Zbyněk Dub (HK do 62 kg) se potýká delší dobu se zraněními. V soutěži měl neplatné pouze třetí pokusy. Výsledným dvojbojem 252.5 kg skončil 7,5 kg za 6. místem. Radim Kozel (HK do 69 kg) nastoupil do soutěže bez jakékoliv speciální přípravy. Byl to jeho první start na ME, přesto prošel soutěží se ctí. Také on měl pouze třetí pokusy neplatné. Překonal národní rekord ve dvojboji a obsadil 18. místo. Výborné výkony v přípravě předváděli Petr Hrubý a Zbyněk Vacura. Oba startovali v HK do 85 kg. Petr začal v soutěži na 152,5 kg, které dal až na třetí pokus. V nadhozu začal na 182,5 kg, dva pokusy na 187,5 byly nad jeho síly. Celkové 17. místo za 335 kg je neúspěchem. Zbyněk v posledních dnech před soutěží ztratil několik kilogramů na váze a tato změna se projevila i ve výkonnosti. Paradoxně doplatil na změnu pravidel, kterou svým vítězstvím na ME v roce 1999 iniciovala Radka Ševčíková. Základní pokusy se nesmí lišit od v přihlášce nahlášeného výkonu o více než 10 kg. Proto musel Zbyněk „jít“ na 185 kg, které 3x nedal. V trhu zvládl pouze základ na 155 kg. Snaha dostat závodníka do kvalitnější skupiny se tentokrát nevyplatila a příští odhad výkonnosti musí vycházet z reálného předpokladu. V této HK nedokončilo soutěž sedm závodníků! V HK do 105 kg nastoupil kandidát OH Libor Wälzer. Svým vystoupením potvrdil pověst výborně připraveného závodníka. V trhu postupně zvládl 165, 170 a 172,5 kg, v nadhozu 207,5 a opakovaně dokonce 215 kg. Osobní rekord 387,5 kg však stačil pouze na 14. místo. V „supru“ jsme postavili dva závodníky. Petr Hejda v tréninku dokazoval, že s ním musí být nadále počítáno. Z důvodu výše uvedených zranění dostal příležitost, kterou opět nedokázal využít. Po opakovaném základním pokuse v trhu na 155 kg již více nedal. V nadhozu na běžných 195 kg zopakoval svoje výpadky z MSJ v letech 2002-3. V té chvíli jsme věděli, že v kvalifikaci na OH můžeme získat maximálně jedno místo. Posledním ve hře zůstal Petr Sobotka. Základní pokus v trhu na 185 kg zvládl velmi lehce. Bohužel opakovaných 190 kg nedokázal zafixovat. Do nadhozu nastoupil Petr s maximálním soustředěním a postupně zvládl 220, 225 a rekordních 230 kg! Výsledným dvojbojem 415 kg se Petr umístil na skvělém 6. místě. Posledním umístěním do 6. místa se mohl pochlubit Daniel Bango v roce 1996, kdy obsadil na ME 5. místo. V rankingové listině se P.Sobotka dostal na 12. místo. V případě, že bychom se na OH nekvalifikovali, byl by na základě tohoto umístění vybrán IWF právě Petr Sobotka. Trenér Miroslav Vrbka. ME se dále zúčastnili MUDr. Jiří Michl (lékařská komise EWF), Mgr. Petr Krol (technická komise EWF) a ve funkci vedoucího Emil Brzóska.

Karel Prohl

Marný boj o dvě česká místa na OH

Ať chceme nebo ne, letošní evropský šampionát budeme vnímat pod dojmem jen částečně úspěšné kvalifikace našich barev na OH 2004 v Aténách.

56: Medaile zde bylo možné brát jen za zlepšení - Artuc (Tur.) a Dzerbianiou (Běl.) si polepšili osobák o 2,5, Tancsics (Maď.) dokonce o 5 kg. V poli se blýskl mj. 19letý Rumun Veliciu +25 kg a +38 Sb. či 17letý Gruzín Samukašvili +30 kg + 16 Sb.

Škoda Slabého peripetií. Chybělo mu jen 7,5 kg k tomu, aby se umístil v kýžené první polovině borců.

62: V trhu zprvu chyboval Řek Sabanis, posléze ale na vítězných 137,5 kg exceloval. V nadhozu byl ovšem bez naděje na základu 162,5 kg. Zkušený Bulhar Sevdalin Angelov, který už nejeden triumf zaznamenal pod druhým jménem Minčev, vyhrál zaslouženě. Roztřesených 127,5 kg v trhu Rumuna Jigaua bylo na hranici únosnosti, 132,5 kg dal přesvědčivěji. Stojanov (Bul.) po dvou trapných pokusech zčistajasna zvládl 145 kg v nadhozu. V něm při nadhozu dost troskotal jediný špičkový Belgičan Goegebuer, který má zajímavou stránku na Internetu. I v této HK se Gruzínům vyplatila účast závodníka, byť nepříliš kvalitního. Pravda, Abuladze se při 237,5 kg zlepšil o 15 kg a 20 Sb., ale hlavně: získal body za 11. místo, ač jeho 237,5 kg je kupř. nesrovnatelných se skutečností, že na stejnou pozici bylo nutné umět v jiných HK mnohem víc, mj. v „69“ – 300 kg, v „75“ 327,5 kg, v „85“ 360 (!) kg, v „94“ 377,5 (!!) kg, a ve „105“ dokonce 400 kg!!! Kvalifikační systém je nedokonalý, nespravedlivý. Měl by brát v úvahu i kvalitu výkonu. Italové měli velké oči, Cornetta si neporadil se 150 kg, měl „vyletět“ už po špatných pokusech v trhu, které sudí uznali.

Dubovi chybělo jen 5 kg do první poloviny, hlavně, aby byl zdravý, pak může myslet i na vyšší mety.

69: Turek Ekrem Celil (bývá také uváděn s transkripcí Djelil) se jako jeden z mála dokázal posunout výš (+5 kg a +8 Sb.) zlato mu slušelo. Bystře též stoupá výkonnost Ernaulta (Fr.). Pešalov (Chor.) dokázal, že nestárne.

Kozel závodil v rekordu při vlastní premiéře na vrcholném šampionátu, to dovede málokdo. Zaslouží si další příležitost, i když zblízka viděl jak jsou protivníci – i Evropané! – daleko v jeho HK. V Kyjevě se v ní odehrálo nejkvalitnější zápolení za několik posledních roků!

77: Kdo chce něco znamenat musí jít nejmíň na 160 kg v trhu. Velice nadějný Szramiak (Pol.) a Melikjan (Arméni dovedou vstát z neobyčejně hlubokých dřepů) už ovšem s tímto břemenem nevstali, vysoký, zdatně progredující Dogariu (Rum.) ano. Veleostřílený Željazkov (Bul.) je zvládl v reparátu, a pak se mazácky dostal z vážných potíží i na 165 kg! Turek Hakan Yilmaz trh umí, tuze jej mrzel nezdar na 167,5 kg. Tím jeho krajan Taner Sagir nemusel na 170 kg, nicméně i perfektních 167,5 kg představovalo WRJ a ERJ!

Řek Mitrou marně zápolící o olympijskou nominaci „ubaletil“ na jedné noze 190 kg v nadhozu. Na 195 kg se předlouhým čekáním doslova roztavil… Melikjan zvýšil při 192,5 kg o 10 kg! Už měl skoro hotovo, zradil ho loket. Dogariu po 192,5 kg posílal hubičky do publika předčasně, zbyly na něho bramborové medaile. V Željazkovově podání je vzpírání strašná lopota! Titánská záležitost. Vydřel však bronz. Smělých 205 kg mu při vstávání spadlo. Co na 197,5 kg Yilmazovi chybělo v technice, to nahradil vůlí.

Taner Sagir je pro mne zářivým zjevením. Vypadá jako štíhlounký studentík, ale na 197,5 kg si zařval jako lev a vysloužil si posléze tři bílá světla. Kontrast jeho křehce působící postavy pod dvěma centy byl sugestivní, ale dal je! Byly z toho další WRJ a ERJ ve dvojboji. Turek mi připomíná jedinečnost Davida Rigerta. Dává našemu sportu grácii a zaslouženě strhává i diváky. Nestane-li se nic zlého, mohl by se časem stát jednou z nezapomenutelných osobností.

85: Rus Jedijev, díky výtečnému kloubnímu rozsahu, nezazmatkoval na 172,5 kg. Vzorně vypnuté lokty jeho krajana Tachuševa na 175 kg přesvědčily rozhodčí, a daly mu oprávněnou odvahu i na 177,5 kg. Turecký nápor ovšem pokračoval. Bojovný Sunar, zvýšil po dvojím nezdaru na 170 kg o 2,5 kg a jasně uspěl. Ince zvedl soustředěně 175 kg, čemuž, soudě podle jeho překvapeného obličeje, asi původně nevěřil…. První ze třech marných pokusů Aniščanky (Běl.) nevyšel jen o fous. Čest týmu zachraňoval svět. rekordman Rybakou, na 180 kg jej ale především porazila vlastní nervozita.

Polák Rytkowski neudržel 202,5, ani 205 kg, ovšem bojovnosti může vyučovat. Nadhozem prošel hladce Sunar, rezultoval z toho bronz. Tachuševovi ke stříbru značně pomohl náskok z trhu. Růžky vystrčil trojnásobný olymp. vítěz Řek albánského původu Pyrros Dimas. Nepřesvědčivě zafixoval 200 kg, S 205 kg ale už řádně nasál atmosféru a poradil si s nimi. Nejspíš tedy bude aspirovat na čtvrtou zlatou. Turci umějí výraz. Potvrdil to i Ince v úspěšném reparátu na 205 kg a připsal si dosavadní největší triumf kariéry – evropský primát. S nejvyššími zátěžemi se ale rvali jiní. Aniščanka se 207,5 kg v nadhozu slušně rehabilitoval za výpadek v trhu. S 212,5 kg si už neporadil. Jen málo chybělo k jejich zdolání sympatickému Řeku Markoulasovi. Namísto stříbra tak skončil na nepopulární čtvrté příčce. V poli poměrně zapadl druhdy favorizovaný Gruzín Asanidze, i on se však může na OH objevit v plné síle, na začátku července dělal 375 kg, pravda vážil něco málo přes 90 kg.

Snaha dostat Vacuru do vyšší skupiny měla opodstatnění. Pro ME v Kyjevě ale platilo, při vyrovnanosti a kvalitě našeho kádru, základní pravidlo – eliminovat zbytečná rizika. Konstatoval jsem to už na Valné hromadě, ba i dřív, nejsem tedy generálem po bitvě. Tohle riziko se krutě nevyplatilo. Oba naše závodníky by výš neposunulo ani značné zlepšení. Důležité tedy bylo získat body odpovídající jejich dosavadní úrovni. Napříště bude nutné umět o dost víc. Do první poloviny (a to vypadlo sedm lidí!) bylo možné dostat se pouze za dvojboj 357,5 kg a vyšší!

94: Nabručený Bulhar Dobrev se neoprávněně zlobil na sudí, že mu nedali povel Dolů!, takže si se 180 kg v trhu zapochodoval dopředu i dozadu, než je ustálil. Rus Žukov 180 kg uměl až ve vynikajícím reparátu. Pár cm chybělo na 182,5 kg do optima jeho krajanu Tjukinovi. Dobrev finišoval výborným pokusem na 185 kg v trhu.

Řek gruzínského původu Kakiašvilis nadhozových 215 kg pozvedl jen k hrudníku. V opravě do roznožky už vše řádně provedl. S 220 kg udělal jen malý pozved. Také by se rád pokusil o čtvrté olymp. zlato v Aténách. Stupňuje formu, uvidíme. Žukov pěkně vstal s 217,5 kg, ale nevyrazil je. Mušykovi (Ukr.) je zvedal i řev domácího publika. Tento borec se za dva roky polepšil o 42,5 kg! Dobrev 217,5 kg dostal, díky milosti rozhodčích. Ti představovali spornou součást soutěže. Posléze totiž zmatkovali u pokusu Bulhara Koleva na 222,5 kg, když ho vraceli a přivolávali na pódium. Dobrev už nemusel, po jasných nezdarech Rusů na 220 kg, pokračovat. Dovede si neomylně spočítat, kolik potřebuje. K umístění v první polovině stačilo 347,5 kg, ovšem jen o tři pozice výš bylo třeba 375 kg!! Mezi poraženými naříkal Samedov (Az.), potřetí vypadl na velkých soutěžích – na MS 2002 i na ME 2003-4.

105: V A-skupině se v trhu začínalo na 175 kg, za totéž dostal náš Pavel Khek zlato na ME 1979 před čtvrtstoletím, dokonce v HK do 110 kg! Bulhar Tsagaev tápal dvakrát na 180 kg, zvýšil na 182,5 kg a jakoby vstal z mrtvých! Němec Rohde šel na os. rekord 187,5 kg, šéftrenér Mantek s provedením nemohl být spokojen. Slovák Tešovič se 190 kg přetěžce vstával, leč nezpanikařil a dobyl v této disciplině stříbro. Domácí Hordijčuk tutéž zátěž popadl jako klacek a bleskově ji i zvládl. Bratan (Mol.), Berestov (Rus.) i Nanijev (Az.) neměli na 192,5 kg nárok, a tak zvítězil pouze 100kilový Hordijčuk.

Ten ovšem ani po nadlidském úsilí neudržel 220 kg, a hnala se před něho horda pronásledovatelů. Tešovič s 220 kg rozvážně vstal, ale skřípl si krční tepnu… Berestov měl 225 kg dlouho nad hlavou, ale chodil s nimi… Vše si vynahradil po zvýšení na 227,5 kg. Steiner (Rak.) 225 kg znamenitě zvedl a držel je až příliš dlouho nad hlavou, aniž musel. Po celou dobu této fixace jeho egyptský trenér Salama vysoko hopsal radostí! Bratan nejprve 227,5 kg nepřemístil, při opakování mu nepomohl ani oceán vůle. Polák R. Dolega měl 227,5 kg hotových, ale upustil je – a 230 kg mu spadlo za hlavu. Rohde 227,5 kg nevyrazil. Rus Klokov, který se má stát českým státním příslušníkem, odhodlaně vstal s 232,5 kg, směle započal i výraz, avšak neuspěl. Zůstal klečet s hlavou na prknech a smutně do nich tloukl… Tsagaevovi nepomáhalo ani 230 kg k dvojbojovému cennému kovu. Hrál vabank a naložil si 237,5 kg, které 2:1 hlasu – dostal.

Statečný Wälzerův boj skončil pěkným osobním rekordem! Na 14. místě byl velice osamocen, na první vyšší příčku chybělo 12,5 kg, nejbližšího borce za sebou nechal o 22,5 kg. K umístění v první polovině bylo třeba 402,5 kg!! Stalo se tak, mj. i díky tomu, že se spousta lidí zlepšila, kupř. Audzeyeu (Běl.) o 37,5 kg, Tešovič o 12,5 kg apod. Nanijev shodil za pár měsíců 10,5 kg, přesto stačil nasbírat 405 kg etc.

Do Kyjeva nejel Matykiewicz, který čtyři týdny před šampionátem závodil v polské lize – dělal 372,5 kg! Nechci na dálku posuzovat, nakolik to bylo zodpovědné… Jisto je, že na ME pro zranění nestartoval. A že moc a moc chyběl. Jestliže by byl, ač jen v průměrné formě, v Kyjevě, nemohla by nám dvě místa na OH s největší pravděpodobností uniknout.

+105: Ostřílený, 35letý Němec Weller vstával s 200 kg mimořádně rychle, ale nedošly mu. Trapní křiklouni z publika (jev nevídaný a krajně nežádoucí!) jej rušili i při soustředění na 202,5 kg, a záměr se jim podařil. To všechno pomohlo naturalizovanému Ukrajinci Arovi Vardaňanovi (původem Arménci) k nečekanému zlatu. Byl totiž lehčí než Bulhar Čolakov, který dal také 200 kg. Rus Kokljajev 2 x 200 kg nepřemístil, a to má osobák 210 kg! Lotyš Ščerbatihs dva metráky zapíchl nad hlavu, činka ho však převážila dozadu.

Karasiou se utopil v běloruské taktice, zvýšení o 10 kg na 230 kg bylo příliš. Taktéž Polák Kleszcz na tuto zátěž jasně neměl. Vardaňan činku s 230 či 232,5 kg jen pozvedl, zranil si prst. Tradičně nervózní Armén Danieljan taktéž vypadl, když si neporadil s 232,5, resp. 235 kg. Kokljajeva strhávala činka nezvratně dopředu. Weller zkrotil 242,5 kg s maximálním vypětím. Ščerbatihs, podstatně koncentrovanější než ve Vancouveru. i 245 kg, Čolakov (hůř vstává než vyráží) též. Polák Najdek toužící po medaili v nadhozu (i po rehabilitaci za nepřízeň rozhodčích na MS 2003) přesně vstal i s 250 kg, ale nevyrazil je. I tak to byl pěkný pokus! Když provedl Čolakov na 250 kg pouze výtah, třásl se o titul. Leč Ščerbatihs s potřebnými 252,5 kg nevstal… Vypadla čtvrtina borců, a tak se stačil v první polovině umístit Švéd Gyllenhammar s 385 kg (+10 kg, +9 Sb.).

Sobotkovi uteklo 185 kg v trhu poněkud dopředu, s přehledem je dohonil. Poté se nedostal pod 190 kg, při opakování mu opět činka zůstala vpředu, korekce se nepovedla. V nadhozu vstal tak lehounce s 220 kg, že němečtí komentátoři (díval jsem se na Eurosport s jejich komentářem) jen obdivně vykřikli. Soustředěně, velice hezky zafixoval i 225 kg, na něž musel jít vzápětí, díky taktice rivalů, která ovšem některým z nich nevyšla. Krásně a pozorně zvedl i český rekord – 230 kg. Vyrovnal si také osobák ve dvojboji a byl o 2,8 lehčí než minule. Po leckterých ranách, které naše vzpírání v poslední době utrpělo to byly útěšné, hojivé okamžiky. Díky za ně!

Ještě předtím jsme však sami zatloukli poslední hřebík do rakve snů účasti dvojice na OH. Petr Hejda po (na něj průměrných) 155 kg v trhu, 3 x nezvládl základ na 195 kg v nadhozu! Co na tom, že prý v tréninku zvládá podstatně vyšší váhy, když i těch 195 kg bylo moc… Základ byl zvolen značně neopatrně, víme-li, že závodník předtím 2 x vypadl na MSJ, i když, pravda, v trhu. Jenže, bylo nutné počítat s psychickou labilitou – krom toho se ukázalo, že bychom si dvě místa na OH zajistili, kdyby Hejda zvedl víceméně cokoli. Jistě, nebylo možné předvídat, že v A-skupině „vyletí“ hned trojice mužů, jenže, prvořadá byla povinnost sbírat pečlivě a pokorně body za umístění. De facto - jakékoliv umístění.

V Kyjevě stačily ke kýženému cíli soustředěné, průměrné výkony – všech. Propadli jsme z taktiky, a to nás bude dlouho, dlouho mrzet. Nejvíce asi Wälzera a Sobotku, kteří by českým barvám na OH 2004 výkonností ostudu rozhodně neudělali. Jenže, měli jsme hrozitánskou smůlu na MS ve Vancouveru a dost jsme si situaci pokazili i na ME v Kyjevě. Třebaže, a to kvitujme s povděkem, vybojovali jsme si olympijský start a předvedli nejeden velmi pěkný výkon!

Dvě pozice v Aténách si zajistili siláci Gruzie a Albánie, jednu, stejně jako my také Španělé a Britové.

Dr. Rudolf Drmola