Odkazy

 

Narodil se 5. 12. 1935 v obci Makiivka na Ukrajině. Syn vojáka a diplomata. Absolvent vojenské školy Suvorova (1953) a letecké akademie Žukovského (1959). Svá studia absolvoval s vyznamenáním.  V reprezentaci SSSR v letech 1957 – 1964. Přečetl si životopis vzpěrače a zápasníka Georgie Hackenschmidta  „Cesta k moci a zdraví“ a bylo rozhodnuto. V únoru 1957, pod vedením trenéra Evžena N. Shapovalova, dosáhl prvního vítězství ve vzpírání a splnil limit mistra sportu. Tento stříbrný odznak mu předával legendární maršál jezdectva Semjon Buďonnyj. Jurij je držitelem významných vyznamenání SSSR „Řád Lenina“ (1960) a „Řád rudého praporu práce“ atd.

 

Olympijský vítěz z OH v Římě (1960), stříbrný z OH v Tokiu (1964). V letech 1959 – 1964 zvítězil v těžké váze (+90 kg) 4x na mistrovství světa a 6x na mistrovství Evropy. Překonal 31 světových a 41rekordů SSSR. V letech 1958 – 1963 mistr SSSR (5x), vítěz Letních spartakiád SSSR v letech 1959 a 1963. Na OH v Římě byl vyhlášen nejlepším olympionikem a koncem roku nejlepším sportovcem světa.  Nejlepší výkony 580 (199, 172.5, 215.5) z různých soutěží. V Římě se stal prvním vzpěračem, který oficiálně zvedl 200 kg. Třetím pokusem v olympijské soutěži zvládl činku 202,5 kg, po jejím zvážení byl nový světový rekord upřesněn na 202 kg. Po OH v Tokiu ukončil svoji reprezentační kariéru, ale ještě v roce 1967 překonal světový rekord v tahu soupažném 199 kg. V roce 1969 přednášel v Norsku, kde na požádání dokázal před publikem nadhodit 200 kg.  Je členem Hall of Fame IWF. V první polovině šedesátých let jeden z nejpopulárnějších sportovců na světě. V roce 2004 ve věku 69 let startoval v Rusku v oficiální soutěži Masters.

 

Je nejenom slavným vzpěračem, ale i básníkem a romanopiscem. Napsal 15románů a 10 novel, které byly přeloženy do šesti jazyků, včetně angličtiny. Nejznámější „Zvláštní oblast Číny“ (životopis otce), „Rus bez vůdce“. Román „Flaming Cross“ byl vydán pouze na Západě a do nástupu Michaela Gorbačova, byl řazen mezi disidenty. Jeho první kniha „Překonat sám sebe“ vycházela i u nás na pokračování v časopisu Stadion. Světovým tiskem byl nazýván „Intelektuál s činkou“.

 

V post – sovětských časech se stal úspěšným politikem, v prosinci 1993 byl zvolen do Státní dumy v Rusku, kde pracoval ve funkci člena Výboru pro bezpečnost společně s Andrejem Sacharovem, Anatolijem Sobchakem a Borisem Jelcinem. Kandidoval na prezidenta, ve volbách však neuspěl a prohrál v roce 1996 s Borisem Jelcinem. V presidentské kampani ho podporoval Arnold Schwarzengger, který za ním přiletěl do Ruska a pro kterého byl klukovským vzorem. V roce 1980 se stal předsedou svazu kulturistiky SSSR, v roce 1985 byl zvolen předsedou vzpěračské federace SSSR a v roce 1988 předsedou svazu sportovní gymnastiky.

 

Jurij Vlasov – SSSR

1.

OH

1960

Rome

+90 kg

537,5

180,0

155,0

202,5

2.

OH

1964

Tokyo

+90 kg

570,0

197,5

162,5

210,0

1.

MS

1959

Warsaw

+90 kg

500,0

160,0

147,5

192,5

1.

MS

1961

Vienna

+90 kg

525,0

180,0

155,0

190,0

1.

MS

1962

Budapest

+90 kg

540,0

177,5

155,0

207,5

1.

MS

1963

Stockholm

+90 kg

557,5

187,5

160,0

210,0

2.

MS

1964

Tokyo

+90 kg

570,0

197,5

162,5

210,0

1.

ME

1959

Warsaw

+90 kg

500,0

160,0

147,5

192,5

1.

ME

1960

Milan

+90 kg

500,0

170,0

145,0

185,0

1.

ME

1961

Vienna

+90 kg

525,0

180,0

155,0

190,0

1.

ME

1962

Budapest

+90 kg

540,0

177,5

155,0

207,5

1.

ME

1963

Stockholm

+90 kg

557,5

187,5

160,0

210,0

1.

ME

1964

Moscow

+90 kg

562,5

190,0

165,0

207,5


James Bradford, Yury Vlasov, Norbert Schemansky OH 1960

Jurij Vlasov ME-MS 1959 Varšava

Jurij Vlasov OH 1960, nadhoz 202,5 kg

Karel Prohl