Mistrovství Evropy Masters se prvně konalo v roce 1991 v Salzburgu (AUT) pod názvem „GRAND PRIX EUROPE“. Dodatečně byla tato soutěž oficiálně přejmenovaná na 1. ME Masters. Ženy si musely na svoji premiéru počkat do roku 1995, kdy se mistrovství konalo v Mielně (POL). Letos se konalo v pořadí již 19. - 23. ME Masters žen a mužů. V mužích vybojovalo medailové umístění 1337 závodníků v ženách 179 závodnic. Neoficiálně se první ženy zúčastnily již ME-MS 1992, které se konalo v Oxfordu (GBR). Přiložená oficiální statistika EWFM je vedena až od roku 1995. Přiznám se, že tomu příliš nerozumím. V letech 1992 – 1994 na ME startovaly L. Prohlová, M. Orságová a J. Kaláčová a vedly si velmi úspěšně. Až nyní se dovídáme, že se pravděpodobně jednalo o neoficiální starty. V naší statistice však jejich výkony nechybí.
Naše výsledky ve statistikách EWFM za uplynulé období 1991 – 2013, patří mezi nejlepší z účastněných států. Marie Orságová je ve statistice sice na 4. místě, ale v pořadí první dvě si své umístění zasloužily organizační prací při pořadatelství ME-MS. Ve skutečnosti v sportovním hodnocení je Majka na 2. místě s 90 body a 15 tituly mistryně Evropy. Oproti tabulce všechna děvčata jsou ve výsledcích o dvě místa výše. Mezi stovkou nejlepších máme zařazeno 8 žen. Na 12. místě je Jitka Štolfová (53 bodů) 8+1+1; 17. Ludmila Prohlová (42) 6+2+0; 20. Jarmila Kaláčová (36) 4+4+0; 48. Ludmila Hradilová (18) 3+0+0; 53. Květoslava Kocurová (15) 2+1+0; 79. Magda Vojkůvková (9) 1+1+0 a 86. Renata Sattková (6) 1+0+0. V mužích máme bilanci ještě příznivější. Mezi první stovku startujících se probojovalo 8 závodníků, ve druhé stovce máme dalších šest závodníků. Pořadí vede Karel Prohl (110 bodů) 16+4+1; před Karlem Saitlem (105) 17+1+0; na 20. místě je Oldřich Lexa (63) 10+1+0; 25. Antonín Spáčil (62) 9+2+1; 51. Jan Helebrant (47) 5+5+1; 57. Miloslav Glíž (45) 4+5+3; 63. Jiří Šmolík (42) 5+4+0 a 100. Vladimír Jaroš (34) 3+2+5. V další stovce najdeme Zdenka Klusáka, Václava Tomšíka, Miroslava Foltyna, Karla Vojvodíka, Františka Orsága a Antona Baraniaka. Nikdo ze startujících neabsolvoval všechna mistrovství. Každému chybí minimálně dvě soutěže.
V roce 2011 jsme se zúčastnili I. Evropských her Masters (EMG) v Lignanu Sabiadoro (ITA), kde jsme vybojovali 5+2+2 medailí. Evropské hry veteránů jsou výraznou předzvěstí Evropských her, kontinentální variantou Olympijských her, které jsou již v přípravě a budou se konat v Baku (AZE) v roce 2015.
V Síni slávy (Hall of Fame EWFM) máme také silné zastoupení. V ženách se dostalo této cti Ludmile Prohlové (2003), Marii Orságové (2004) a Jitce Štolfové (2011). V mužích byli Karel Saitl a Oldřich Lexa zařazeni mezi elitu již v roce 1998 a v roce 2003 je následovali Antonín Spáčil s Karlem Prohlem. Základní podmínkou k zařazení je splnění zisku 50 bodů u mužů a 40 bodů u žen. Boduje se 1. – 2. – 3. místo za 6 – 3 – 2 body. Závodník nesmí mít v průběhu své kariéry problém s prokázaným dopingem.
Naše vzpírání organizovalo mistrovství Evropy Masters v letech 1993 (Sokolov), 1996 (Havířov), 2001 (Teplice) a 2008 (Bohumín). Je třeba připomenout, že ME neorganizuje Český svaz vzpírání, ale oddíl či klub. Český svaz vzpírání je pouze garantem. Naši reprezentanti chyběli na soutěži v roce 2009, kdy se „Evropa“ konala v Togliatti (RUS). Celkem na ME Masters (M+W) vybojovali naši vzpěrači 169 + 105 + 82 = 356 medailí. Připomeňme si, že presidentem EWFM na další čtyřleté olympijské období byl zvolen Bill Barton (GBR) a IWFM Jan Hindrichsen (SWE).
První mistrovství světa Masters se konalo v roce 1985 v Colorado Springs (USA) za účasti 83 závodníků z 5 zemí. Věkové kategorie byly nastaveny po 5 letech od 40 let. Až od roku 1991 se veteránská věková hranice snížila na 35 let. Naši reprezentanti do soutěží vstoupili v roce 1989, kdy se v Aalborgu (DEN) konaly v pořadí II. Světové hry Masters (World Masters Games). Soutěž se konala v červenci, tedy ještě za doby trvání ČSSR. Naše účast byla komplikovaná, ale díky tehdejšímu vedení ČSSV (předseda svazu Jaromír Vítek, sekretářka svazu Eva Chobotová) se přes Sportturist podařilo naší výpravě Her se zúčastnit. Zatím jsme od naší premiéry v Aalborgu neměli na WMG absenci. Pravdou je, že se v posledních letech počet našich závodníků na vrcholných soutěžích Masters snižuje. Dříve narození odcházejí, mladých, zapálených veteránů s chutí a odvahou nepřibývá. V roce 1992 startovala vítězně, ale mimo soutěž na ME-MS v Oxfordu naše první zástupkyně něžného pohlaví Ludmila Prohlová. V posledních několika ME-MS nám ženy v družstvu chybí. Jejich nepřítomnost snad prolomíme v květnovém startu v Maďarsku. Máme reservu v několika vynikajících děvčatech této věkové kategorie, adeptek na nejvyšší umístění, jen je třeba v nich probudit chuť jít cestou vpřed. To samozřejmě platí i v mladších ročnících mužského veteránského vzpírání. V našem svazu působí každoročně průměrně 25% veteránů z celkového počtu aktivně vzpírajících a to není zrovna málo. Účast na vrcholné soutěži Masters není jen o financích (MS konané v zámoří vychází závodníka zhruba na 50.000.- Kč), ale především o vzpěračském srdci. Přes slušný zájem o pořadatelství ME, překvapivě žádný náš oddíl zatím nenašel odvahu k pořádání mistrovství světa.
Od roku 1985 se obvykle ve čtyřletých cyklech koná WORLD MASTERS GAMES (Světové veteránské hry) pro sportovce starší 25 - 35 let v závislosti na druhu sportu. Soutěž se chová jako Olympijské hry se slavnostním nástupem a závěrečnou oslavou Her. Také většina účastníků o WMG tímto směrem uvažuje. Počet disciplín a jejich volba se mění v závislosti na pořadateli. Obvykle se jedná zhruba o 20 - 30 sportů, které vždy nekopírují výběr disciplín na OH a jsou vybírány s ohledem na věk soutěžících. Soutěže jsou pořádány nadnárodní organizací Internacional Masters Games Association s ústředním heslem „SPORT PRO VŠECHNY“. Od roku 2010 je členem předsednictva této organizace také president IWF Tamás Ajan. Pořadatel WMG: 1985 – Toronto (Kanada), 1989 – Aalborg (Dánsko), 1994 – Brisbane (Austrálie), 1998 – Portland (USA), 2002 – Melbourne (Austrálie), 2005 – Edmonton (Kanada), 2009 – Sydney (Austrálie), 2013 – Torino (Itálie). V roce 2017 bude WMG pořádat Auckland (Nový Zéland). V Torinu startovalo kolem 18 000 sportovců, kteří se utkali ve 30 sportech a 160 disciplínách. Počty startujících dosáhly v několika WMG mezi 20 000 – 30 000 sportovců. Jedná se o gigantickou akci, kterou si může dovolit organizovat pouze bohatý stát s obrovským počtem nadšených dobrovolných pracovníků. K počtu startujících je nutné připočíst 5 000 – 10 000 funkcionářů a rozhodčích.
Na WMG – ME – MS v téměř 30 leté historii startovali ve vzpírání mimo jiné olympijští vítězové Imre Földi, Jan Tals, David Rigert, Valerij Šarij, Rudolf Plukfelder, několik desítek dalších olympioniků a medailistů mistroství světa či kontinentálních mistrovstvích. Mnohem větší množství z více než 10 000 startujících však bylo neznámých vzpěračů, kterým činka učarovala na celý život a aktivní sport se pro ně stal nezbytným i ve vyšším věku. Soutěže jsou vypsány v HK, které kopírují oficiální vedené v IWF. Věkových kategorií májí muži 10 a ženy 7. Oběma začíná veteránský věk dovršením 35 let nárůstem 5 let do každé další kategorie. U mužů se končí v kategorii nad 80 let, u žen nad 70 let. Nejstarší účastníci startují ve věku kolem 85 let v mužích a 70 let v ženách.
Vzpírání je do WMG zařazeno od roku 1989. V premiérovém roce 1985 vzpírání chybělo. Naši vzpěrači se zúčastnili prvně WMG v roce 1989 v Aalborgu a zatím nechyběli na žádných Hrách. V letech 1989 – 2013 jsme na WMG vybojovali celkem 18+13+5=36 medailí. K nejúspěšnějším patří se třemi vítězstvími Karel Saitl (1989, 1994, 1998), který několikrát získal titul Grand Masters za největší počet Sinclairových bodů (ME-MS-WMG) a Karel Prohl (1989, 2002, 2009), 2x zvítězili Ludmila Prohlová (2002, 2009) a Antonín Spáčil (2002, 2005), po jednom vítězství si připsali Jan Cihla (1989), Luděk Prokeš (1994), Jan Helebrant (1994), Oldřich Lexa (1998), Jiří Šmolík (2005), Pavel Wildmann (2005), Miroslav Kubinec (2009) a Roman Kubica (2009). V Torině se prvně udělovali ve vzpírání dvě medaile – za mistrovství světa a za WMG.
Veteránské vzpírání má dlouhou tradici. U nás se první oficiální soutěž konala pod pořadatelstvím K. A. Žižka Plzeň ve dnech 4. – 5. 11. 1933 v Plzni v Národním domě Na Tivoli při „Velkých národních závodech těžkoatletických“. Součástí této soutěže byl „Závod starých pánů“ s hranicí nad 40 let. I před tímto datem nebyl start vzpěrače staršího 40 let ničím neobvyklým. Mnozí vzpěrači se již v minulosti aktivně věnovali vzpírání do pokročilého věku. Neoficiálně na tradici z 30 let dokázal navázat kolem roku 1960 pan František Věchet, předseda městského výboru vzpírání v Praze. V rámci přeboru Prahy byla vyhlašována i kategorie veteránů. V letech 1979 – 1986 se díky panu Otto Bartovskému konala „Česká veteraniáda“. Od roku 1987 již oficiální mistrovství České republiky. V 90 letech byli veteráni přejmenovaní na „MASTERS“ (Mistři). Ve světě jsou veterány nazýváni váleční vysloužilci, proto ta změna.
IWFM vydala statistiku úspěšnosti bez letošního (2013) roku. Přestože jsme v prvních čtyřech ročnících chyběli, jsme také zde velmi úspěšní. V prvních „stovkách“ se umístili: na 10. místě Marie Orságová se 46 body za 11 účastí a ziskem 7+2+1 medailí; 27. Ludmila Prohlová 33 bodů, 8 účastí a 4+1+3; 33. Jarmila Kaláčová 27 bodů, 6 účastí a 3+3+0; 66. Ludmila Hradilová 15 bodů, 3 účasti a 3+0+0; 76. Jitka Štolfová 14 bodů, 3 účasti a 2+1+0. Děvčata nám začínají chybět. Na domácí půdě jich několik soutěží, odvahu podívat se ven však nemají.
Mezi muži se na 6. místě v žebříčku úspěšnosti umístil Karel Saitl s 89 body za 18 účastí a ziskem 17+1+0 medailí; 13. Karel Prohl 80 bodů, 17 účastí a 13+3+1; 31. Jan Helebrant 66 bodů, 17 účastí a 6+6+3; 45. Oldřich Lexa 57 bodů, 13 účastí a 10+1+1; 69. Antonín Spáčil 48 bodů, 12 účastí a 5+5+1; 84. Karel Vojvodík 43 bodů, 13 účastí a 2+5+2; 85. Jiří Šmolík 43 bodů, 10 účastí a 5+4+0 medailí. Celkem jsme na mistrovství světa a Světových hrách Masters vybojovali 110 + 74 + 58 = 242 medailí. Statistiku mužů vede Friedrich Steiner (AUT) se 129 body za 21+4+2 a je jediným závodníkem, který se zúčastnil všech vypsaných světových šampionátů. Pokud vám jméno někoho připomíná, ano, je otcem olympijského vítěze Mattiase Steinera (GER), který překvapivě zvítězil v roce 2008 v Pekingu v supertěžké váze výkonem 461 (203, 258).
V Síni slávy IWFM jsou zařazeni Marie Orságová, Karel Saitl, Oldřich Lexa, Jan Helebrant, Karel Prohl a v části funkcionářské Miloslav Glíž. Zde se umístění boduje 1. – 2. – 3. – 4. – 5. místo za 5 – 4 – 3 – 2 – 1 bod.
K 31. 12. 2013 máme v držení 22 světových rekordů, na kterých se podílí Marie Orságová (9x), Karel Prohl (6x), Karel Saitl (3x), Libor Wälzer (2x) a Jiří Šmolík (2x). V letech 1989 – 2013 jsme překonali více než 100 světových rekordů. Určitě nejvíce z nás Karel Saitl. Bylo jich v minulosti tolik, že jsem je neregistroval a považoval tento jev za normální. Světové rekordy se uznávají pouze ze soutěží řízených EWFM a IWFM (ME-MS-EMG-WMG). Úsměvně dnes připadá, že na ME se mohly v minulosti překonávat pouze evropské a na MS jen světové rekordy.
MS a WMG se v letech 1985 – 2013 zúčastnilo 9 125 mužů a 975 žen, celkem 10 100 závodníků a závodnic, zhruba z 50 států. Rekordním rokem byla účast na letošních WGM v Torině 385 mužů a 118 žen, celkem 503 závodníků.
V IWFM jsou registrovány elitní „WOMEN 200 CLUB“ a MEN 400 CLUB“, kam jsou zařazováni vzpěračky s více než 200 Sb. (39 žen) a muži s více než 400 Sb. (90 mužů). I zde máme své zástupce. Majka Orságová je evidovaná na 27. místě s 205,43 Sb. z ME 2011, kdy při váze 74,1 kg dělala v 55 letech 134 (57, 77) ve dvojboji. V kategorii mužů se stále drží na 1. místě Karel Saitl s 494,30 Sb. z MS 2006, kdy při váze 66,15 kg dělal v 82 letech 119 (53, 66) ve dvojboji. Na 22. místě je Václav Popilka s 428,94 Sb. z MS 2012, kdy při váze 68,75 kg dělal v 83 letech 101 (47, 54). Na 49. místě je Karel Prohl s 410,63 Sb. z MS 2008, kdy při váze 57,84 kg dělal v 61 letech 176 (76, 100). Na 66. místě je Libor Wälzer s 406,81 Sb. z ME 2011, kdy při váze 104,90 kg dělal v 36 letech 343 (153, 190). Na 67. místě je Roman Polom s 406,76 Sb. z MS 2004, kdy při váze 107,90 kg dělal v 38 letech 345 (157.5, 187.5). Karel Saitl překonal na 1. kole ligy Masters v Havířově dne 31. 3. 2007 při váze 67,8 kg a věku 83 let výkonem 118 (53, 65) hranici 500 Sb. – 505,696 Sb. Tuto hranici překonal i na ME v Heinsheimu (GER) v roce 2006. Bohužel mu omylem místo skutečně navážených 67 kg zapsali do startovní listiny plnou váhu 69 kg a z tohoto důvodu na kýžených 500 bodů mezinárodně nedosáhl. Karel má za sebou neuvěřitelnou kariéru 66 let nepřetržitého závodního vzpírání. To je další světový rekord. Svoji kariéru ukončil v roce 2010 po banálním balkonovém zranění ramene.
Naším nejstarším reprezentantem je momentálně Václav Popilka s ročníkem narození 1929. Václav byl zařazen do širší reprezentační přípravy na OH 1952 v Helsinkách. Do finální nominace se nedostal. Po několika desítkách let se do vzpírání vrátil a ve velké formě válcuje svoji chutí a elánem mnohem mladší závodníky. V letech 2008 – 2013 na ME-MS-EMG+WMG vybojoval 4+4+1 medailí. Václave, přejeme ti do dalších let pevné zdraví a dlouhou výdrž. Nemohu nevzpomenout dalšího doyena českého veteránského vzpírání Miloslava Glíže, který se v této kategorii pohybuje již 37 let. Dlouhá léta byl předsedou komise veteránů při ČSV, zastupoval nás na světových soutěžích a spolupodílel se na naší premiéře při WGM v roce 1989. Stal se jedním z prvních, který začal pro naše vzpírání vyrábět činky. Vzpírání mu stále „chutná“ a všichni ti Mílo přejeme dlouhou výdrž.
V následujícím roce nás čeká mistrovství Evropy v termínu 17. – 24. 5. 2014 v Kazincbarcice (HUN) a mistrovství světa v termínu 30. 8. – 6. 9. 2014 v Kodani (DEN). Přihlášky na obě soutěže budou na webu k dispozici začátkem ledna. Obě místa konání jsou v našem dosahu, přiznávám, že Maďarsko je blíže a bude levnější. Mistrovství České republiky se bude konat v termínu 26. – 27. 4. 2014 v Příboře a všichni se těšíme na výborný guláš a ráno na ještě teplé koblihy.
Do nového roku Vám přeji mnoho osobních i sportovních úspěchů, a pokud budeme zase silní a zdraví, určitě se na některé z plánovaných soutěží opět všichni setkáme.
Karel Prohl
předseda komise Masters ČSV
