Odkazy

 

Lasha Talakhadze (Gruzínsky: ლაშატალახაძე) narozen 2. října 1993 v Sachkhere, Imereti, Gruzie (197 cm/168 kg)

Olympijský vítěz (2016), čtyřnásobný mistr světa (2015, 2017, 2018, 2019) a čtyřnásobný mistr Evropy (2016, 2017, 2018, 2019), soutěží v kategorii supertěžké váhy (do roku 10/2018 +105 kg a od 11/2018 +109 kg). Je dvojnásobným vítězem ankety IWF o nejlepšího vzpěrače roku (2017, 2018). Olympijské vítězství vybojoval v Riu de Janieru s výkonem 473 (215, 258). Poslední tituly světového a evropského šampiona získal v letošním roce v Thajsku za 484 (220, 264) a Batumi 478 (218, 260). V roce 2013 při startu na ME juniorů do 20 let v Tallinu mu bylo prokázáno užití dopingu a byl následně na 2 roky diskvalifikován. V roce 2016 za vítězství na letních olympijských hrách vyznamenán prezidentem Řádem Giorgi Margvelashviliho. Je dvojnásobným gruzínským sportovcem roku (2017, 2018). Titul v Gruzii uděluje národní olympijský výbor.

 

 

Zatím vytvořil 18 světových rekordů v kategoriích nad 105 kg (2016 – 2017) v trhu 215, 217, 220 kg, ve dvojboji 473, 477 kg a v HK nad 109 kg (2018 – 2019) v trhu 212, 217, 218, 220 kg, v nadhozu 252, 257, 260, 264 kg, ve dvojboji 462, 469, 474, 478, 484 kg. Všimněte si, že rekordy nepřekonává o 1 kg, ale jeho násobky. Teoreticky jich mohl během své kariéry překonat nejméně dvojnásobek.

 

Na mistrovství Evropy, světa a OH zatím vybojoval ve dvojboji a v jednotlivých disciplínách 12+12 zlatých medailí. Svoji premiéru na MS mužů absolvoval v roce 2010 (Antalya) nešťastně, v trhu dal 162 kg v nadhozu po dvou neúspěšných pokusech na 180 kg, třetí vypustil a soutěž nedokončil.  Na MS v roce 2011 (Paříž) obsadil v 18 letech 20. místo za 387 (180, 207). V juniorských kategoriích zvítězil na MS v roce 2016 (M20), na ME v letech 2010 (M17), 2011 (M20), 2016 (M23).

 

 

Z výsledku na MS 2019 vyplývá, že by mohl být potenciálním kandidátem k překonání hranice 500 kg ve dvojboji. Ten, kdo jej viděl vzpírat v této soutěži na živo nebo v televizním přenosu, mi dá jistě za pravdu, že všechny výkony předvedl s úžasnou rezervou, o čemž svědčí i fakt, že měl všechny pokusy platné. Podotýkám, že v období 2015 – 2019 měl při devíti startech na ME-MS-OH jen 3 neplatné pokusy. Pokud se nic zlého nestane, můžeme tuto historickou chvíli očekávat možná již na olympijských hrách v Tokiu v příštím roce. Tokio je velký cíl, ale osobně tento výkon vidím reálnější v letech 2021 – 2022. A jak by mohl takový dvojboj v jeho režii vypadat? Pokud si rozložíme poslední světový rekord ve dvojboji 484 (220, 264) procentuálně, vyjde nám poměr trhu k nadhozu 45,5%: 54,5%. Použijeme-li stejnou metodu u dvojboje 500 kg, vyjdou nám hodnoty 227 kg v trhu a 273 kg v nadhozu (45,4%: 54,6%). Zatím mu do zdolání této magické hranice chybí 16 kg a to je ve vzpírání hodně. Jeho progres ve výkonnosti z posledních pěti let však napovídá, že potřebný potenciál má a nezapomínejme, že 2. 10. 2019 oslaví teprve 26 let! Buďme trpělivý, dočkáme se.

 

Slavných vzpěračů těžkých vah bylo v historii vzpírání hodně. Vzpomeňme krátce na tři z nich, kteří dokázali překonat kulaté hranice. Oficiálně překonal hranici 400 kg v olympijském trojboji (tah, trh, nadhoz) Josef Manger (GER, 1913 – 1991) dne 5. 12. 1935 na soutěži v Norimberku výkonem 400 (130, 120, 150). Paul Anderson (USA, 1932 – 1994) se stal prvním vzpěračem v historii, který překonal hranici 500 kg. Stalo se tak 16. 10. 1955 na mistrovství světa v Mnichově, kde zvítězil výkonem 512.5 (185, 145, 182.5). Po vítězství na OH v roce 1956 (Melbourne) odešel k profesionálům a věnoval se spíše silovým disciplínám. Těžké váhy ve vzpírání dozrávají kolem „třicítky“. Nejslavnější z nich Vasilij Alexejev (SSSR, 1942 – 2011) zvítězil na 2x OH 1972 (Mnichov) a 1976 (Montreal) kdy měl 34 let. Byl jsem 18. 3. 1970 na poháru „Družby“ v Minsku přítomen premiérového překonání hranice 600 kg (212.5, 170, 217.5) v olympijském trojboji. Vasilij Alexejev tímto výkonem začal psát novou historii našeho sportu

 

Josef Manger

Paul Anderson

Vasili Alexeev

Karel Prohl