Do Forde odjížděly oba týmy, tj. jak ženský, tak mužský s velmi náročným úkolem pokusit se vybojovat start našich barev na OH 2016 v Rio de Janeiro. Vzhledem k tomu, že se na MS prosazuje stále více států z jiných světadílů, je bitva na evropském poli v každém olympijském cyklu těžší!
Základem úspěchu mužů byla nejen dobrá příprava, ale také promyšlená nominace. Dva benjamínci Tomáš Mirga a František Polák získali v nejnižší HK hodně potřebných bodů. Zaznamenali též velká osobní zlepšení, korunovaná i českými rekordy. Navíc získali cennou zkušenost a půjde-li vše dobře, mohou být i základem naší příští závodnické generace!
Vlastimil Moskál si opět dosáhl osobních maxim! Je už blizoučko vstupu do českých historických tabulek a jistě dokáže jít výše i v jejich rámci.
Petr Petrov jistě myslel na víc. Osvědčil solidní výkonnost, přispěl slušnými body. Stojí před otázkou, zda to nezkusit o váhu výše… ať v té dosavadní, tak případně v nově zvolené, bude mít ovšem vždy nespočet konkurentů.
Jiří Gasior zůstal na základech, pokud by se z nich dostal, namířil by k osobáku. Podobně jako Petrov odvedl solidní práci, ale nezazářil.
Patrik Krywult znamenitě zahájil v trhu, ani v nadhozu příliš nezaostal za tím, co umí. Výsledkem bylo velmi dobré vystoupení. Nezapomínejme i na jeho váhovou rezervu v rámci HK 105.
Kamil Kučera zaznamenal svůj třetí nejlepší dvojboj. Rozhodně chtěl vyšší sumu a neměl k ní příliš daleko. 10. místem vydatně přispěl k celkovému úspěchu, zaslouží ocenění za velice dobrý přístup k reprezentaci.
Jiří Orság si kvalitním vstupem v trhu vytvořil nadějnou pozici pro celkový součet. V nadhozu bojoval jako lev, uplatnil vůli, zkušenost, závodnické srdce. Medaile v této disciplíně i výborné umístění celkové korunovaly zdar celé mužské reprezentace.
O málo později napsal Jiří na facebooku poděkování všem, kteří se podíleli nejen na úspěchu jeho, ale i úspěchu celkovém. Jeho řádky stvrzují, že v něm máme nejen skvělého siláka, ale skutečnou osobnost, která nevnímá jen sama sebe, ale i ostatní - borce z reprezentace, rodinu, realizační tým, sponzorský vklad atd. Z jeho upřímného, moudrého vyznání na facebooku jsem měl stejnou radost, jako z jeho medaile! Ano, sport není jen o síle, řeholi, jednostranném snažení, ale o rozvoji člověka celého. Lidé, kteří tohle pochopí, zákonitě patří mezi nejlepší!
Ženský a dívčí celek měl úlohu mimořádně obtížnou. Úvodem velmi potěšila Veronika Věžníková. Vyplatilo se hubnutí, v nižší HK vydatně přepsala české rekordní tabulky. Svědomitý výkon přinesl dobré ovoce.
Klobouk dolů před Petrou Klimparovou. Skončila sice vzadu, ale s pěkným dvojbojovým součtem – naposledy dělala o kilogram více v r. 2008!
Lauře Lozové se dařilo více v nadhozu, na body v OH kvalifikaci to, v nabité konkurenci nestačilo, její start ale nelze považovat za zklamání.
Julie Švecová nedala základ v trhu, v nadhozu už to bylo o něco lepší. Bylo by hloupé koukat na ni přes prsty. Ji samotnou nepochybně nezdar mrzí nejvíce - nejrozumnější cestou je brzy zapomenout. Sport takové situace přináší a postihují i ty nejpilnější, nejpoctivější, nejsvědomitější. Uvědomme si také, že Julie je stmelující osobností, to je rovněž velmi cenné.
Lenka Kenisová je dlouhá léta naší nejlepší vzpěračkou. Potvrdila to, po standardním výkonu i na ME, dobyla 10. místo ve dvojboji a pro družstvo získala největší bodový podíl.
Taktika postavit dvojici do HK +75 byla správná. Simona Hertlová si připsala druhý nejvyšší dvojboj v životě, Tereza Králová si dokonce ve dvojboji osobní rekord polepšila – o 5 kg, ve svém teprve šestém závodě vzpěračské kariéry (v atletice je mnohem zkušenější a úspěšnější, ale dobře, že si oblíbila i náš sport).
Ženám se místo na OH vybojovat nepodařilo, to však není zklamání, neboť za sebou nechaly 13 evropských zemí. Zásadním smyslem a cílem jejich startu bylo totiž také stmelení a vytvoření základního kádru pro budoucnost! Zkušenosti, solidarita i další hřivny přinesou plody už brzy příště. Lze oprávněně věřit, že současný evidentní rozmach ženského vzpírání, včetně toho, že se počet aktivních závodnic za krátkou dobu ztrojnásobil, dává jistou naději, že už v příští OH-kvalifikaci budeme s to nominovat celek, který aspoň jedno místečko urve.
Podobně se vytváří i základ mužské reprezentace! Jen potřebujeme nalézt další výjimečné talenty, jakým byl Jiří Orság. Ten předpoklady dovedl do očekávané kvality. I nyní, ale říkám to tiše, abych prognózou nic nezakřikl, máme – zdá se – také výrazné talenty. Kéž na dlouhé cestě k vrcholům, neztroskotají.
Radujeme se z faktu, že české vzpírání nebude na OH chybět a nebude tam ani do počtu. Tato skutečnost, jak správně a přesně vystihl ve facebookovém zamyšlení Jiří Orság je výsledkem mnohostranného úsilí. Dodávám, že nejen ve vrcholových sférách, ale i v základně. Úspěchy klukovské, ale i dívčí líhně v Horní Suché, ženské a juniorské v Brně, stabilní kvalita v dalších místech i růst oddílů nových, signalizuje určitou renesanci našeho sportu. Pokračujme a zvyšujme snahu. Vnímejme nejen sebe a vlastní svěřence, ale i ostatní. Učme se navzájem, spolupracujme! Dopřejme si radost z dosaženého, ale neumdlévejme!
PhDr. Rudolf Drmola, editor databáze VSV ČSV
